Brusel - Velké finanční částky na pomoc syrským uprchlíkům přímo v jejich krizové oblasti, lepší ochrana vnější hranice schengenského prostoru a konkrétní kroky k podpoře Itálie a Řecka při zvládání velkého počtu utečenců mají být celoevropským receptem na zvládnutí nynější migrační krize. Státníci zemí Evropské unie se na tomto balíku opatření shodli v noci na dnešek na letos už druhém mimořádném summitu osmadvacítky k migrační problematice.
"Chaos musí skončit," řekl už při příchodu Donald Tusk, který politiky rozhádaných členských zemí unie do Bruselu pozval. Po více než šesti hodinách pak před novináři v tomto ohledu hovořil o úspěchu své snahy.
Státníci v první řadě vyslyšeli Tuskovu prosbu a slíbili "mobilizovat" pro Světový potravinový program (WFP) a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nejméně miliardu eur (27 miliard Kč). Český premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci oznámil, že Česko svůj letošní příspěvek WFP zdvojnásobí. Další možné české příspěvky do různých programů pomoci bude nyní analyzovat ministerstvo zahraničí; přehled a návrhy by měly být do konce roku.
Lídři EU se shodli na posílené pomoci Libanonu, Jordánsku, Turecku a dalším zemím v blízkovýchodním regionu, které se samy vyrovnávají s milionovými počty uprchlíků ze Sýrie. Další pomoc bude podle Tuska záviset na posílené spolupráci těchto států s unií při řešení migrační krize. EU se chce intenzivněji zapojit do snah OSN o řešení syrské krize jako takové.
S Tureckem hodlá EU podle závěrečného prohlášení ze summitu posílit dialog na "všech úrovních". Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navštíví unii 5. října.
"Evropská unie dává jasně najevo, že chce zlepšit podmínky uprchlíků v těchto zemích," poznamenala k tomu německá kancléřka Angela Merkelová. Větší pomoc na místě při řešení kořenů krize podle ní v důsledku znamená menší počty lidí na cestě do Evropy. EU také zřizuje speciální fond na pomoc Africe.
Spolupráci chce unie zlepšit rovněž ze zeměmi západního Balkánu, přes které uprchlíci do EU nyní nejčastěji přichází. Velké jednání s těmito státy se čeká na okraj schůzky ministrů vnitra a zahraničí unie 8. října v Lucemburku.
Pomoc na místě, která by měla ulehčit potenciálním uprchlíkům osud tak, aby se do Evropy nevydávali, je ale jen jednou částí nynějšího přístupu unie k migrační či uprchlické krizi. Tou druhou je posílení ochrany vnější hranice EU a schopnosti zemí, kam uprchlíci přicházejí, tyto imigranty rychle identifikovat, registrovat a řešit jejich další osud.
Sobotka před novináři připomněl rozhodnutí posílit evropské agentury, které mají ochranu hranice na starosti, tedy Frontex, Europol a Evropský podpůrný a azylový úřad (EASO). Státy na hranicích EU mohou podle něj získat přímou expertní i finanční podporu. Česko je podle Sobotky připraveno realizovat svou trvající nabídku pomoci například Itálii.
Už při příchodu ostatně maďarský premiér Viktor Orbán navrhl "slušně se zeptat" Řecka, zda ochranu své hranice zvládá, a pokud ne, tak by prý měly ostatní státy unie pomoci.
Konkrétním projevem takové pomoci je po summitu závazek, že do konce listopadu začnou v Itálii a v Řecku fungovat takzvané hotspoty, tedy centra, kde budou moci být žadatelé o azyl rychle identifikováni a registrováni. O jejich zřízení se hovoří od jara, věc je klíčová i kvůli naposledy v úterý odsouhlasenému plánu na přemístění uprchlíků právě z těchto zemí do méně postižených států unie. Právě hostpoty mají hrát klíčovou roli při výběru lidí vhodných k přesunutí a při rozhodování, kdo bude muset unii opustit.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové se summit nezabýval úterním hlasováním ministrů vnitra zemí EU, kteří přerozdělení 120.000 žadatelů schválili většinou hlasů, navzdory nesouhlasu Česka a několika dalších zemí. Novinářům to potvrdil slovenský premiér Robert Fico, od kterého se čekalo, že by věc mohl otevřít. Slovensko má totiž k plánu na rozdělení imigrantů trvající velké výhrady.
Podle Merkelové je jasné, že přerozdělování bude moci fungovat jen za podmínky existence těchto hostpotů. "Dnešní rozhodnutí doplňuje, co přijali ministři vnitra v úterý," poznamenala. Přesto podle ní postoje zemí a spory z úterý nyní nehrály roli.
Merkelová ovšem také na tiskové konferenci jasně vzkázala, že ekonomické migranty unie nepřijme a že ti, kteří nárok na azyl mají, si nemohou vybírat zemi, která jim ochranu udělí, neboť všechny státy EU se podílejí na společném azylovém systému.
"Dnes schválená opatření krizi neukončí, ale vše jsou to nutné kroky správným směrem," dodal Tusk. Migraci se bude věnovat i řádný summit EU v polovině října.
Související
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Katastrofální povodně v Nepálu mají už přes 600 mrtvých. Pohřešují se 3000 lidí
před 2 hodinami
Merz obviní Rusko z pokusu o dronový útok v Lipsku. Německo oznámí rozsáhlé sankce
před 3 hodinami
Noční úder na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 27 mrtvých a stovky evakuovaných
před 4 hodinami
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
před 6 hodinami
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
před 7 hodinami
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
před 9 hodinami
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.
Zdroj: Libor Novák