Oslo/Berlín - V Norsku se začíná řešit, kdo by letos mohl dostat Nobelovu cenu za mír. Mezi žhavými kandidáty jsou ti, kdo pomáhají uprchlíkům, kteří letos ve velkém migrují do Evropy. Podle německého deníku Bild je favoritkou i německá kancléřka Angela Merkelová.
Největší naději na zisk ocenění, jehož držitel bude oznámen příští pátek 9. října v norské metropoli Oslu, má údajně Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) společně s eritrejským katolickým duchovním Mussie Zeraiem.
Zerai stojí v čele organizace, jež bojuje za práva migrantů, kteří se na lodích vydávají na evropský kontinent. Jeho vlast Eritrea patří po válkou zdevastovaných zemích Sýrii, Afghánistánu a Iráku ke státům, z nichž do Evropy proudí nejvíce běženců.
Díky svému úsilí o řešení migrační a také ukrajinské krize má podle deníku Bild velkou naději na získání Nobelovy ceny Angela Merkelová. "Kancléřka má dobré vyhlídky na získání Nobelovy ceny za mír," napsal dnes list.
Totéž naznačil ve čtvrtek ředitel norského mírového institutu Prio Kristian Berg Harpviken, který patří mezi nejuznávanější experty při tipování budoucích laureátů. "Nobelovu cenu za mír dostane Angela Merkelová," prohlásil Harpviken a poukázal mimo jiné na to, že pozornost Nobelova výboru se letos zaměří na uprchlickou krizi a Merkelová se podle něj v této problematice ujala "vůdčí role".
Naopak největší sázková kancelář na světě Betfair má za největšího favorita papeže Františka. Zajímavostí je, že na Nobelovu cenu ho navrhl norský poslanec muslimské víry, který je z přistěhovalecké rodiny. Na druhém místě je u sázkové kanceláře Betfair někdejší spolupracovník americké tajné služby NSA Edward Snowden.
Internetové stránky Nobeliana řadí na druhé místo mezi favority ruský opoziční deník Novaja gazeta, který kritizuje režim prezidenta Vladimira Putina a je jedním z mála nezávislých hlasů v Rusku.
Třetí největší šanci mají podle zmíněných internetových stránek vyjednávači, kteří letos dospěli k dohodě o omezení íránského jaderného programu. Konkrétně jsou jmenováni íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf a šéf americké diplomacie John Kerry.
Související
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 2 hodinami
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 3 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 3 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 4 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 5 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 6 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 7 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 8 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 9 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 10 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 11 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák