Bukurešť - Lídři zemí východního křídla Severoatlantické aliance se dnes shodli na nutnosti trvalé vojenské přítomnosti NATO v regionu. Uvedli, že jsou "vážně znepokojeni" pokračujícím agresivním postojem Ruska.
"Stojíme pevně za názorem, že Rusko se musí vrátit k dodržování mezinárodního práva a svých mezinárodních povinností, odpovědností a závazků. To je základní podmínka toho, aby byl vztah NATO a Ruska založen na důvěře," uvádí se v prohlášení. Dokument dále ujišťuje, že země východního křídla aliance budou společně usilovat o "silnou, věrohodnou a trvalou" vojenskou přítomnost jednotek NATO v regionu.
Vrcholné schůzky, která předcházela červencovému summitu NATO ve Varšavě, se zúčastnili prezidenti Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Česká republika jako jediná země neměla na summitu hlavu státu, zastupoval ji předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Za alianci byl na schůzce přítomen náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow.
"(Společné) prohlášení zdůrazňuje potřebu jednoty aliance a vzájemné solidarity," řekl ČTK po skončení summitu Hamáček. Představitelé východní části NATO se podle něj shodli také na potřebě plnění závazků z loňského waleského summitu aliance, zejména pokud jde o výdaje na obranu, a na potřebě zachovat v rámci aliance politiku otevřených dveří ve vztahu k budoucímu rozšiřování NATO.
Aliance se už na loňském zářijovém summitu ve Walesu v reakci na postup Ruska v ukrajinské krizi rozhodla posílit svou přítomnost na východě Evropy a zřídit nové síly velmi rychlé reakce. Vše by mělo být dokončeno do příštího summitu NATO v polské metropoli v létě příštího roku.
List The Wall Street Journal v této souvislosti napsal, že podle diskutovaného plánu by NATO mělo mít vojenský prapor v Polsku a v každém ze tří baltských států, vždy o síle 800 až 1000 vojáků. Hamáček ČTK řekl, že žádná konkrétní čísla na summitu nepadala, pouze obecné doporučení vojensky posílit východní křídlo aliance.
"Česká republika je zemí, která na rozdíl od zúčastněných států není hraniční zemí aliance. Nevidíme důvod pro přítomnost aliančních jednotek na našem území, nicméně respektujeme v této věci názor jiných členských zemí," uvedl Hamáček.
Související
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
Írán je šílený národ a vy jste absolutně nic neudělali, naštval se Trump na NATO
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
před 2 hodinami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 3 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 4 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 5 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 6 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 8 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
včera
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.
Zdroj: Libor Novák