Je čas překonat politickou korektnost a uzavřít vnější hranice, prozradila EZ politička EU

Radikální islám a islamističtí fundamentalisté nejsou novým bezpečnostním problémem. Události v Paříži jsou pokračováním předchozích islamistických aktivit," připomněla našemu serveru Iveta Grigulová. V této souvislosti poukázala na řadu teroristických útoků, jež islamisté v průběhu posledních třiceti let proti západní civilizaci uskutečnili.

Podle Grigulové řada lidí příliš rychle zapomněla na tragické události, které se odehrály v lednu letošního roku v Paříži. " Západní společnost tehdy tvrdila, že takové radikální akce, jako byl útok na redaktory časopisu Charlie Hebdo, lze zastavit pomocí tužek a hodnot. Série teroristických útoků z 13. listopadu je nicméně důkazem neefektivity těchto prostředků."

Jaké by si podle Ivety Grigulové měla vzít západní civilizace z pařížských útoků ponaučení? V prvé řadě by Evropská unie neměla ignorovat národní procedury uvnitř jednotlivých členských zemí EU a pokusit podobným postupům vyvarovat. V této souvislosti politička poukázala na fakt, že kvůli rostoucím ekonomikám Francie a Německo po dlouhá leta vítaly turecké a alžírské přistěhovalce jako potřebnou levnou pracovní sílu.

Francie přitom první vlnu imigrantů ze severní Afriky zaznamenala již na konci devatenáctého století. Od té doby si lze fungování francouzské společnosti bez levné přistěhovalecké pracovní síly představit jen stěží. Po dekolonizaci pak do Evropy přišla řada nových migrantů. Tento vývoj pokračoval až do roku 1973, kdy následkem celosvětového hospodářského poklesu Francie schválila první právní překážky pro pracovní migraci. Nejinak tomu bylo v Německu.

"Německo je nejsilnější ekonomikou v EU a poskytuje Unii ekonomickou stabilitu," v té souvislosti  nicméně představitelka Evropského parlamentu poukázala na současný trend hromadného návratu Turků do jejich rodné země, což podle ní svědčí o nárůstu xenofobie a islamofobie v Německu. Akce Pegidy přitom odchod Turků do jejich domoviny mohou ještě uspíšit."

V důsledku tohoto vývoje se Německo potýká s nedostatkem nekvalifikované pracovní síly, což přivedlo některé německé politiky k myšlence nahrazení odcházejících Turků Syřany.

Psali jsme: Přísnější ochrana hranic přichází až po útoku teroristů. To je smutné, uvedl Sobotka Co čeká Evropu? Švédská politička nám řekla, kam směřujeme Zdrcující následky pro Británii? Místní politici nám řekli víc Strach z uprchlíků nahrává Islámskému státu, varuje HRW a kritizuje Česko

"Řešení ekonomických problémů pomocí přizvání uprchlíků a imigrantů ze Sýrie a Magrebu do EU nicméně vyvolává zcela zásadní hrozbu pro evropskou společnost a bezpečí", upozornila europoslankyně pro server EuroZprávy.cz. V této souvislosti poukázala na rizika plynoucí z počinu Angely Merkelové. Německá kancléřka na konci letošního srpna přislíbila poskytnout útočiště každému Syřanovi a lidem prchajícím před válkou.

"Bezpečnost v EU se ocitla v ohrožení, což dokazují pařížské útoky, které svědčí o tom, že je nemožné, aby EU přijímala další migranty ze Sýrie, Magrebu a Blízkého východu. Měla by skončit politika "otevřených dveří". Muslimské menšiny v Evropě neprojevily dlouhodobou ochotu přijmout evropské hodnoty," imigrace by podle europoslankyně měla být zastavena i navzdory ekonomickým problémům, kterým EU v současné době čelí.

Iveta Grigulová tvrdí, že zahraniční politika EU a Spojených států by  měla být zkoordinovaná. Jen tehdy bude Západ schopný překonat hrozbu ze strany radikálního islámu. "Je čas překonat politickou korektnost a rozhodnout se pro odvážnější politiku" Dodala Grigulová a v této souvislosti zkritizovala Obamovu zahraniční politiku vůči Sýrii.

Francouzský prezident přitom podle Ivety Grigulové prokázal ochotu uplatnit veškeré evropské institucionální a bilaterální úsilí v boji proti IS, nicméně se mu nepodařilo řešit problém terorismu v rámci struktur NATO. "Za těchto okolností musí EU sestavit silné koalice k boji proti terorismu, a to jak uvnitř EU, tak i mimo ní. A použít všechny možnosti na stole, včetně komplexní vojenské odvety."

"Ve zkratce; to co nyní Evropská unie potřebuje je uzavření vnějších hranic před imigranty, a to dokud ještě není příliš pozdě. V současné době nemáme ekonomickou, institucionální ani politickou kapacitu absorbovat vlny přistěhovalců, jež přicházejí do EU. Zhoršující se socioekonomické podmínky v EU se projeví vzestupem radikalismu uvnitř Evropy."

Evropská unie v neposlední řadě potřebuje obnovit svou hospodářskou sílu, než se rozhodne přijímat další přistěhovalce. Je potřeba  uplatňovat přísnější hraniční kontroly a zefektivnit struktury udržující pořádek uvnitř EU. Měla by se také přehodnotit budoucnost Dublinské úmluvy.

"Je důležité si uvědomit, že Evropská unie byla vybudována tak, aby svým občanům zajistila mír, stabilitu, prosperitu a bezpečnost. Všechny členské státy, které do ní vstoupily se jejím normám a předpisům musely přizpůsobit. Nová politika schválená německou kancléřkou umožňuje občanům nečlenských zemí EU, aby si vybírali státy, ve kterých chtějí žít. Pokud tato politika bude i nadále uplatňována, hrozí evropským institucionálním strukturám prasknutí."

"Potřebujeme okamžité, odvážné, energické a rozhodné kroky, které budou schopny překonat domácí a mezinárodní bezpečnostní výzvy. V opačném případě naše příští generace nebudou moci navštěvovat obchody, knihovny, restaurace či fotbalová utkání, aniž by se nemuseli obávat, že budou zavražděni," uzavřela svá slova pro náš server Iveta Grigulová.