Ve Švédsku začal přes protesty další hon na vlky

Poté, co ve Švédsku půl století platil zákaz zabíjení vlků, se v letech 2010, 2011 a 2015 uskutečnily nové lovy, vždy s cílem zabít až 46 vlků. Tento druh byl v 70. letech 20. století označen ve Švédsku za vyhynulý, ale nyní je jich zde podle úřadů více než 400 a tento počet by se pomocí lovu měl udržovat.

Zatímco úřady chtěly nyní nechat zastřelit až 46 zvířat, ochránci u místních soudů prosadili, že se jich smí zabít maximálně 14. O osudu lovů na vlky v dalších letech ve Švédsku by měl v dohledné době rozhodnout tamní nejvyšší soud.

V českých zemích byli vlci vyhubeni koncem 19. století, znovu se začali vracet až v posledních letech ze sousedního Slovenska, Polska a Německa. Vlci jsou pro krajinu důležití a v ČR chráněni.

Vlci jsou schopni svoji kořist pronásledovat i několik kilometrů. Svou oběť usmrcují zpravidla prokousnutím hrdla po předchozím útoku a sražení kořisti na zem, uvedl web selmy.cz. Konzumace ulovené zvěře začíná otevřením hrudního koše a břišní dutiny nebo svalovinou končetin. Pak vlk konzumuje trup, hlavu a zbytky včetně kostí.

Vlka lze pokládat za jakéhosi "lesního doktora". Výrazný podíl hendikepovaných jelenů a mladých divočáků v kořisti vlka byl zjištěn například na Slovensku. V oblastech trvalého výskytu vlků byli navíc jeleni i méně promořeni plicními parazity a z těchto oblastí pocházelo také 80 % zlatých trofejí jelenů a divočáků. Zkušenosti ze Slovenska také ukázaly, že pokud v horách trvale žije vlk, divoká prasata prakticky netrpí morem divokých prasat.

Pouze 10-49 % útoků vlka končí úspěchem, proto se jejich nejčastější kořistí stávají zvířata slabá, mladá (nebo naopak příliš stará), nemocná nebo hůře smyslově vybavená.