Teenagerka o IS: Myslela jsem, že mě milují, realita byla děsivá

Joanna, což není její pravé jméno, se také zkontaktovala s jednou z žen, které se přímo podílely na pařížských útocích. „Snažila jsem se získat pas a odjet do Sýrie. Měla jsem jména a kontakty, tato žena se mnou mluvila přes sociální sítě, chtěla odejít do Sýrie a hledala někoho, kdo by šel s ní. Taky se pokoušela kontrolovat všechno, co dělám," vysvětluje mladá Francouzka, jak začala její cesta.

Dívka, která si říká Joanna, byla vychována jako katolička, velmi brzy se ale rozhodla konvertovat k islámu. Podle její matky to bylo přirozeně zvídavé dítě, které se učilo rychleji než ostatní. Brzy projevila hluboký zájem o islám. „Byla první z dětí, které se naučilo mluvit a rozeznávat barvy. Byla velmi aktivní a velmi brzy se začala nudit. Když jí bylo šest nebo sedm, začala se zajímat o náboženství. Rozhodla se, že bude pracovat v kostele", vysvětluje matka dívky.

Islám byl její vášní

„Velmi mě zajímalo křesťanství, ale v nějakém bodě mi nepřineslo, co jsem chtěla. Neodpovědělo mi na některé mé otázky. A neměla jsem ráda jeho tradice. Tak jsem se místo toho dostala k islámu," uvedla Joanna a dodala, že když konvertovala, stal se z ní „jiný člověk". „Měla jsem hodně muslimských přátel, četla jsem Korán – když jsem přečetla jednu stránku, chtěla jsem hned číst další a další. Zdálo se, že toto náboženství se shoduje s tím, co chci," vysvětluje patnáctiletá konvertitka.

Islám se prý stal její vášní. Její zkušenost konvertitky prý byla jiná, než těch, kteří se do muslimských rodin narodili. „Lidé, kteří žijí v muslimském prostředí, ho nežijí jako vášeň. Ale pro mě to bylo něco, co miluju, vášeň, bez které nemůžu být," vypráví dívka. Jenže to také znamenalo, že kvůli její posledlosti byla snadnější kořistí těch, kteří se pokoušejí mladé muslimy radikalizovat a přimět je, aby se přidali k teroristickým skupinám, jako je Islámský stát.

Postupně se izolovala od rodiny

„Dostala jsem od nich hodně zpráv, byla jsem s nimi v neustálém kontaktu. Vytvořili mi smysl života, přiměli mě myslet si, že na Zemi hraju důležitou roli. Opravdu jsem se cítila, jako bych byla milována vic než svou vlastní rodinou," uvedla Joanna. Postupně se izolovala od rodiny, pro kterou bylo těžké pochopit její muslimské touhy. Náborářům se podařilo ji dokonale zmanipulovat.

„Jsou záludní, přesně vědí, jak vaše rodina bude na takovou situaci reagovat. Pokud nejste z muslimské rodiny, rodiče nebudou akceptovat hidžáb nebo halal jídlo. Vědí, že mi rodiče zakázali chodit do mešity. Vědí to všechno a řeknou vám, že vás vaše rodina bude odmítat a že vás přestane milovat. Řikají, že jediní, kdo vás budou milovat, jsou vaši muslimští bratři a sestry v islámu. Když se pak situace s vaší rodinou zhorší, obrátíte se na ně místo rodiny," popisuje, jak náboráři pracují.

Rodiče se kvůli všemu cítili provinile

Její matka prý zpočátku považovala její zájem o islám jako jakýsi druh vzpoury. „Vyhýbala se jakékoliv diskuzi. Spousta lidí řekne, že je to prostě dospívání, ale to není. Je to jiné, je to radikalizace," vysvětluje její matka. Že je něco špatně si uvědomila, když ji její dcera označila za „nevěřící". V tu chvíli zavolala na národní linku pro pomoc.

„Bylo to hrozné, cítila jsem se opravdu špatně, tak provinile. Jako její matka jsem nejprve cítila vinu. Snažili jsme se najít důvody, proč se naše dítě náhle změnilo. Říkali jsme si, že jsme tomu mohli zabránit," uvedla matka. I díky jejímu zásahu se Joanna stala jedním z nejmladších účastníků francouzského programu, který má přivézt zpět muslimy na pokraji radikalizace. Její poradkyně Laura Bouzarová vysvětluje, že to není snadný úkol. Zbavit takové lidi pochyb je podle ní opravdu tobtížné. Klíčové prý je, aby začali myslet sami za sebe, aby odmítli přijímat propagandu islamistů.

Bojím se, že budu osamělá a zklouznu zpět

„Myslí si, že znají pravdu. Že IS je dobrý a my špatní. Jsme tu proto, abychom je donutili pochybovat. Jsme tu proto, aby mysleli sami za sebe a kladli nepříjemné otázky. A aby si přestali myslet, že IS je správný," vysvětluje poradkyně. Kromě pravidelných konzutací, se Joanna musí každý den hlásit na policii, I přesto se dívka podle svých slov bojí, že by se mohla vrátit ke starým zvykům a vztahům. „Rozhodla jsem se, že si nepořídím nový telefon, bude to tak lepší. Bez telefonu a internetu tu není nikdo, kdo by mi říkal, co mám dělat. Obávám se ale, že jeden den se budu cítit tak osaměle, že do té pasti znovu spadnu," přiznává teenagerka.

Chce se především naučit rozličovat mezi islámem a IS. O IS teď mluví jako o sektě, která s islámem nemá nic společného, islámu se chce ale věnovat i nadále. Obává se ale, že další lidíé jako ona, by mohli být v nezbezpečí a kvůli zvědeavosti by se mohli dostat tam, kam ona. „Každá osoba, které není spokojena sama se sebou, může být v pasti. Ti, kteří rekrutují, vždycky znají ta správná slova, která mají použít. Nejsou hloupí, ale naopak velmi chytří. Je to manipulace a já se bohužel chytila do pasti," připouští Joanna.

Cesta do Sýrie je sebevražda, jistá smrt

Lidem jako jsou ona, proto radí, aby byli na internetu vždy opatrní. „Ani tam nechoďte, nemluvte s nimi, neriskujte. A vy, kteří jste zradikalizovaní, prosím, otevřete vaše oči. Nechoďte do Sýrie, je to sebevražda, čeká vás smrt," vzkazuje příznivcům islamistů dívka. Ona sama měla štěstí a ven se z toho dostala dříve, než se dostala na území ovládané IS. Její kolegyně, muslimka Hanane, takové štěstí neměla. Do Sýrie byla nalákána propagandou, která jí slibovala „ráj" bez rasismu a chamtivosti, doprovázený čistými principy islámu. Místo toho se ale ocitla v pekle.

Když se Hanane se odmítla vdát za bojovníka IS, byla podle svých slov uvězněna, zbita a obviněna z toho, že je „špion". Její přítelkyně, které byly jako její „sestry", se obrátily proti ní. „Nerozuměla jsem tomu. Ty dívky říkaly, že mě mají rády, říkaly, že jsem chytrá a pro ně důležitá. Pozvaly mě do svého domu, jedly jsme spolu, dělaly jsme všechno spolu. Nikdy jsem neudělala nic špatného, ale ony chtěly, abych byla mrtvá. Jen proto, že jsem se odmítla vdát," uvedla další mladá dívka, kterou ovládl IS.

Prý jsem monstrum mučící lidi

Soud IS rozhodl, že k jejímu odsouzení není dost vědků. Po několika týdnech ve vazbě se jí podařilo přesvědčit jejího žalářníka, aby ji nechal odejít. Pak uprchla za hranice. Ani pak ale prý její utrpení neskončilo. Když se vrátila do Francie, byla v komunitě považována za nepřítele. „Byla jsem považována za dívku, která mučila lidi. Za monstrum, která přišlo zpět a předstíralo, že je oběť. Nikomu jsem tam ale neublížila. Jediný člověk, kterému jsem ublížila, jsem byla já," brání se dívka, která v médiích vystupuje jako Hahane

Ona, stejně jako Joanna, je teď zapojena do programu vedeného Bouzarovou. I pro ni prý ale bude zěžké přizpůsobit se „normálnímu" životu, daleko od náborářů IS. „Už nemám svou skupinu, už nemám svůj štít," přiznává dívka. Přesto prý na konci tunelu existuje světlo. „Co tě nezabije, to tě posílí. Tam je budoucnost," dodává.