Země NATO zastavily propad výdajů na obranu. Stoltenberg žádá další investice

Na zastavení propadu výdajů na obranu se alianční země kvůli měnícímu se bezpečnostnímu prostředí dohodly na podzim 2014 na summitu ve Walesu. Státy NATO by měly na obranu vydávat nejméně dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP).

Loni tento cíl splnilo pět z 28 spojeneckých zemí, plyne ze dnes zveřejněné výroční zprávy NATO za rok 2015. U 16 členů zpráva zaznamenala reálné zvýšení jejich výdajů. Celkový pokles obranných výdajů evropských zemí a Kanady tak byl proti předcházejícímu roku jen 0,3 procenta.

"Je vidět postup správným směrem, je však třeba udělat víc," podotkl před novináři Stoltenberg. Z výroční zprávy také plyne, že aliance jako celek v roce 2015 vydala na obranu méně než v roce předchozím.

Způsobeno je to především snížením obranných výdajů v USA. Spojené státy totiž představují 72 procent celkových obranných výdajů NATO. Každá tamní změna tak celoalianční hodnoty v tabulkách výrazně ovlivňuje.

Česká vládní koalice se již dříve dohodla, že do roku 2020 by na obranný rozpočet mělo jít 1,4 procenta HDP. V takovém případě koncepce předpokládá, že v roce 2020 by ministerstvo obrany mělo při každoročním dvouprocentním růstu české ekonomiky k dispozici 72,86 miliardy korun. V roce 2014 to bylo zhruba 42 miliard, loni asi 43,6 miliardy a schválený rozpočet na rok 2016 počítá s výdaji 47,8 miliardy korun.

Podle Stoltenberga musí země NATO začít do své obrany opět investovat. Především do širokého spektra moderního vybavení. "Například si musíme umět poradit s kybernetickými hrozbami, hybridními výzvami," připomněl. Aliance podle něj potřebuje také více průzkumných či zpravodajských prostředků, prostředky k doplňování paliva za letu a podobně.