Vybírat peníze od běženců? Švédsko má takový zákon už roky, neuplatňuje se

Například ve Švýcarsku si běženci hledající azyl mohou ze zákona ponechat jen majetek do výše 1000 franků (24.600 Kč), vše ostatní musejí v rámci spoluúčasti na financování péče odevzdat.

V Dánsku tento týden parlament schválil hranici 10.000 dánských korun (36.200 Kč), které si běženci budou moci ponechat. S platbami musejí počítat i cizinci v českých zajišťovacích zařízeních.

Německý azylový zákon v zásadě umožňuje žadatelům o ochranu čerpat státní podporu tehdy, když sami nemají dostatek peněz, nebo si potřebné minimum nevydělávají. Uplatňování zákona je v kompetenci jednotlivých spolkových zemí, proto se praxe případ od případu liší.

A jak je to ve Švédsku?

"Skutečně u nás existuje zákon, podle kterého ten, kdo má peníze, by měl platit své životní náklady," řekla mluvčí švédského přistěhovaleckého úřadu Ulrika Langelsová.

"Každý, kdo má příjem ze zaměstnání či jiný příjem nebo disponuje majetkem a je ubytován v přijímacím středisku, by měl přistěhovaleckému úřadu odvádět vhodnou částku jako kompenzaci," citoval The Local příslušný zákon. Ten dále uvádí, že pokud je součástí ubytování i strava, je třeba platit i za ni.

Na rozdíl od jiných zemí švédský zákon nestanovuje žádnou finanční hranici, od které by měli žadatelé o azyl na péči přispívat. Rovněž není vyčíslena ani výše takového příspěvku, zákon jen hovoří o "rozumné a opodstatněné částce".

Ačkoli Švédsko má právní předpis o spoluúčasti, uplatňován podle Langelsové zřejmě není. "Myslím si, že neplatí nikdo. Většina lidí přijde a řekne, že peníze nemá. Nemáme možnost to ověřit," dodala.