Západ udělal všechno špatně. Chceme teroristy porazit? Tak nesmíme přijmout jediného uprchlíka, říká odborník

V úvodu komentáře autor hovoří o džihádu jako o dlouhodobé strategii, která se ocitla na vzestupu po pádu íránského šáha na sklonku sedmdesátých let. Od té doby začaly teroristické organizace, jako je např. Al-Káida stále častěji plánovat útoky proti Západu.

Z toho důvodu je podle něj naivní se domnívat, že útoky z 11. září byly Al-Káidou navrženy tak, aby "velkému satanovi" způsobily jednorázovou velkou ránu. Podle autora se jednalo o úmyslnou provokaci s cílem vyvolat masivní americkou odvetu a zatáhnout tak USA do nevyhratelných konfliktů v oblasti muslimského světa. Západní vojenská angažovanost v těchto zemích by pak podle teroristů v ideálním případě přispěla ke sjednocení islámu ve jménu džihádu proti západní civilizaci.

Strategie džihádistů zafungovala perfektně a vedla k rozmachu stále agresivnějšího terorismu, kterého jsme dnes svědky, domnívá se autor. V té souvislosti zkritizoval Bushův vstup do Iráku a poukázal na katastrofální následky této akce, mezi které podle něj patří rozšíření džihádismu a destabilizace regionu, který se zmítá ve válce až do dnešního dne.

Chybným  byl také do vstup Afghánistánu, kde již jsou Američané a Britové více než 14 let. Mocnosti by přitom měly být poučeny historií, jež ukázala, že v Afghánistánu je vedení úspěšné války takřka nemožné. Podle autora neexistuje pádné vysvětlení, proč tam Západ stále zůstává.

Podobně kriticky Robin Mitchinson pohlíží na tzv. Arabské jaro, který Západ chybně vnímal jako pád blízkovýchodních diktátorů. O tom, že tento předpoklad byl mylný, může svědčit například vývoj v Egyptě, kde se k moci dostalo Muslimské bratrstvo. V Bahrajnu zase demokratizační snahy velmi rychle uhasila Saudská Arábie.

"Svržení Kaddáfího, ke kterému Západ přispěl, mělo stejný efekt jako v případě Saddáma. Nyní je tam (v Libyi) zcela nefunkční stát, jenž se stal útočištěm pro IS. Ten naznačuje, že bude přesouvat své centrum operací do města Syrta, které  již kontroluje."

Dále Robin Mitchinson odsoudil nečinnost Západu v počátečním stadiu syrské krize. Západní inteligence také zcela nesprávně vyhodnotila nebezpečnost Islámského státu.

"Byli jsme vedeni k přesvědčení, že se pro nás nejedná o existenční hrozbu. Předpokládali jsme, že jeho jediným zájmem bylo vytvoření středověkého chalífátu v některých částech Sýrie, Iráku a Kurdistánu s přísným islámským právem, tak jak jej předepisuje jejich primitivní výklad koránu."

Psali jsme: Věrnost IS slíbilo už 34 radikálních skupin, další se zřejmě ještě přidají Islámský stát mezi uprchlíky? Německá tajná služba vydala varování Islámský stát mi vyhrožoval smrtí, přiznal ministr  

Současný stav věcí nám podle autora ukazuje, jak byly naše předpoklady mylné; Islámský stát nahradil Al-Káidu v pozici vedoucí skupiny protizápadního džihádu. Al-Káida je alespoň pro tuto chvíli vyčerpaná síla.

Autor si dále pokládá otázku, jak porazit takové jedince, kterých se strach ze smrti netýká a v té souvislosti poukazuje na zranitelnost moderních společností a na potencionální relativní snadnost sabotovat dodávky vody či elektřiny.

"Strategie musí být dvojí," domnívá se autor. V prvé řadě musí být IS zničen v místě svého zrodu. Cílem silové akce by přitom nemělo být pouhé vítězství nad ním, nýbrž jeho vyhubení. Dále by měl Západ zabránit infiltraci džihádistických sil do Evropy. "Jednoduchá logika a pud sebezáchovy by nám měly napovědět, kolik muslimských uprchlíků máme přijmout Evropy a USA: Žádného."

Autor upozorňuje na odhady, mezi 2 miliony příchozích uprchlíků se může ukrývat celá řada teroristů, konzervativní odhady hovoří o 2 tisících osob. Ty pak představují pro evropskou bezpečnost zásadní hrozbu. 

Co se týče vyhlídek do blízké budoucnosti, zůstává Mitchinson v závěru komentáře veskrze pesimistický. Zlepšení situace v dohledné době nejenže nepředpovídá, ale s ohledem na neefektivní vedení Západu také varuje před jejím dalším možným zhoršením.