Migranty na makedonsko-řecké hranici kontrolují i tři české policistky

Gevgelija – Už tři týdny pomáhá chránit makedonsko-řecko hranici 27 českých policistů. Mezi nimi jsou i tři ženy. Nejdřív příslušníci z Česka sloužili jen s makedonskými kolegy. Do oblasti ale přijíždějí i další zahraniční kontingenty. Kolem hranic tak nyní nejsou vidět už jen místní a české uniformy, ale také slovenské, chorvatské, srbské, slovinské a rakouské.

Na policejní misi do makedonského příhraničního města Gevgelija a tamního přijímacího uprchlického tábora Vinojug odjely také tři ženy. Podle praporčice Martiny Svobodové plní stejné úkoly jako muži, mezi jejich prací nejsou rozdíly. Makedonie není její první zahraniční působiště. Za sebou už má mise v Číně, Vietnamu, Mongolsku a Egyptě.

Čeští policisté a policistky mají buď službu v táboře, nebo jsou na „patrole". Na hlídkách sledují situaci kolem hranice, v kempu dělají třeba prohlídky při registraci. Česko prosazuje kvůli bezpečnosti důkladnější osobní kontroly. U žen je provádějí právě policistky.

Policisté vyjíždějí na hranici ve dvojicích. Migrační trasy sledují ve dne i v noci. Migranti podle policistky přicházejí v konkrétních časech. „Víme už, kdy dorazí. Kontrolujeme určitá místa, kde by se lidé mohli schovávat. Seníky, rozbité domy," popsala Svobodová. Podle ní čeští příslušníci terén nyní už dokonale znají.

Kolem zelené hranice se táhne vysoký drátěný plot. Je dlouhý kolem 26 kilometrů. Pár metrů od něj vyrůstá teď další stejná zábrana. Tu první totiž lidé na mnoha místech přestříhali, aby mohli pokračovat ve své cestě. To, že by druhá bariéra lidi od cesty odradila, si policistka ale nemyslí. Souhlasí s tím, že pomůže i pašerákům lidí a jejich služby budou ještě žádanější. „Jsou vždy o krok před námi," posteskla si praporčice.

Makedonie zpřísnila pravidla a omezila počet migrantů, které pouští na své území. Nedostanou se na ně Afghánci. Iráčané a Syřané musí mít k řecké registraci ještě osobní doklady ze své vlasti. Běženci se začínají hromadit v Řecku.

Místem, kde mohou po splnění podmínek do Makedonie projít, je hraniční kóta 59 u Gevgelije. Za drátěným plotem na řecké straně hranice postávají chlapci a muži. Sledují dění „na čáře". Koridorem mezi dvěma drátěnými ploty procházejí politici, úředníci, novináři či zástupci nevládních organizací. Oficiální návštěvy jsou tu časté. Hranici a drátěný plot protínají koleje z Řecka do Makedonie. Také železniční cesta se dá uzavřít vraty s žiletkovým drátem.Lidé, kteří přes první kontrolu a pak i drátěné síto projdou, by měli směřovat do přilehlého přijímacího centra Vinojug. Ve středisku příchozí čeká další kontrola a další registrace. Děti do deseti let mohou bránou projít k vyplnění formalit zdarma, starší musí platit 25 eur.

Z centra vede cesta ke třetí kontrole na nádraží, odkud odjíždějí vlaky do Srbska a dál do Evropy. Už několik dní ale žádný nevyrazil. Srbové totiž přes hranici nepouštějí. „Čtyři dny, jsme tu čtyři dny," stěžuje si v táboře arabsky jeden z mužů a mává nad hlavou lístky. Na zemi okolo sedí několik desítek dětí a dospělých i dětí, zabalených v šedých dekách. Jiní pospávají v kontejnerových buňkách.

Podle ministra vnitra Milana Chovance, který v pátek navštívil české policisty působící na makedonské hranici, Makedonie „odvádí dobrou práci" a dál do Evropy pouští lidi, kteří utíkají před nebezpečím, ne ty, kteří jdou za lepším životem. Čeští policisté měli v Makedonii zůstat původně do poloviny března. Jejich mise se ale prodlouží a zatím by měla trvat do konce dubna. Svobodová a její kolegové se ale 19. března vrátí zpátky domů; na místě je vystřídají tři desítky jejich českých kolegů.

Související

Policie ČR

Vražda v Prachaticích objasněna. Cizinec byl opilý

Až osmnáct let za mřížemi hrozí cizinci obviněnému v případu pondělní vraždy na ubytovně v jihočeských Prachaticích. Policie prozradila podrobnosti a popsala, jak k činu došlo. Ukázalo se, že útočník jednal pod vlivem alkoholu. 

Více souvisejících

Policie ČR uprchlíci

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 4 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 5 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 9 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy