Turecko by se mělo stát členem Evropské unie, prozradil EZ chorvatský politik

"Největším problémem, s nímž se dnes Evropská unie potýká, je uprchlická krize. Příčinou této krize je válka v Sýrii a na Blízkém východě, ale také dlouhodobá nestabilita v severní Africe," uvedl pro server EuroZprávy.cz Jozo Radoš a dodal, že Evropská unie se ještě zcela nevynořila z ekonomické krize, která je spojena se situací v Řecku.

Dále europoslanec upozornil na nebezpečí britského odchodu z EU: "Brexit by vedl k významným politickým změnám a dost možná k "politickému zemětřesení" v Evropské unii a především v NATO."

Když jsme se politika zeptali na jeho pohled na přístup zemí Visegrádu k uprchlické krizi, vyjádřil znepokojení a poznamenal, že tato velká a náhlá krize by měla být řešena s větší jednotou a solidaritou:

"Jsem překvapen pozicí států V4. Očekával jsem "měkčí" a otevřenější přístup těchto zemí k probíhající uprchlické krizi. Pro Evropskou unii není dobré, když pouze několik málo zemí, tedy zemí, které se nacházejí na balkánské cestě, nese většinu břemene uprchlické vlny. Tato krize není pouze humanitární problém, je to otázka morálky. Opakuji; přístup členů V4, kteří se rezolutně odmítají podílet na řešení této krize, mne překvapil."

Poté, přišla řada na otázku týkající se role, jakou by mělo hrát v Evropské unii Turecko: "Turecko se nachází v předsíni EU již téměř tři desetiletí. Z toho důvodu je potřeba, aby EU svou politiku vůči němu přehodnotila. Role Turecka je dnes mnohem důležitější, než tomu bylo dříve, před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Turecko má silný vliv v regionu," prozradil nám Jozo Radoš.

Psali jsme: Ukrajina členem EU a NATO? Tady je nemilosrdný verdikt Setrvání v EU je naším životním zájmem, uvedl pro EZ britský politik  

V té souvislosti poukázal úlohu, kterou Turecko zaujímá uprchlické krizi: "Turecko může držet uprchlíky na svém území. Současně také může být mostem k muslimům v Evropě, ke komunitě, která není plně integrována."

Turecko by podle Radoše také mohlo usnadnit proces integrace zemí západního Balkánu, které jsou domovem 10 milionů muslimů a naopak, muslimové západního Balkánu by mohli napomoci procesu přistupování Turecka do EU.

"Hovoříme-li o přistoupení Turecka k EU, Evropský parlament pravidelně upozorňuje na porušování základních demokratických práv v zemi. Máme pragmatický zájem o spolupráci s Tureckem, na druhou stranu jej však žádáme do respektování demokratických hodnot. Otázkou je, zda bude tyto dva požadavky možné sladit (...) Turecko je velká země, která nerespektuje demokratické standardy. Díky jeho strategické pozici bychom však Turecku v budoucnu poskytnout plné členství měli."

Ohledně dalšího rozšíření EU nám Jozo Radoš prozradil, že podle něj neexistují téměř žádné pochybnosti o tom, že by mělo být v budoucnosti poskytnuto členství šestici zemí západního Balkánu. "Tyto země by se měly připojit k EU. Geograficky se nachází uvnitř Evropské unie. Současně se však jedná o oblast, která může být pro Evropskou unii zdrojem nestability."

Chorvatský politik se domnívá, že je důležité, aby EU se zeměmi západního Balkánu spolupracovala a otevřeně komunikovala. "Vzhledem k obtížím, kterým EU čelí, zde nicméně chybí nadšení pro urychlení procesu přistoupení zemí západního Balkánu," uzavřel svá slova pro EuroZprávy.cz Jozo Radoš.