Summit EU-Turecko se komplikuje, Ankara hodlá předložit nové návrhy

Evropští lídři na jedné straně a turecký premiér na té druhé. Cílem je dohoda, která pomůže zvládnout největší vlnu uprchlíků od druhé světové války. Je to pokus číslo dvě, ten první zhatil únorový teroristický útok v Istanbulu.

"Německo a Francie se plně shodují na ochraně vnější hranice a zároveň zachování volného pohybu osob v Evropě. Chceme rychle odstranit vnitřní kontroly, musíme ale z bezpečnostních důvodů zároveň vědět, kdo do Evropy přichází. Řecko v tom hraje díky námořní hranici klíčovou roli, stejně jako Turecko," uvedla před summitem německá kancléřka Angela Merkelová.

Evropa hledá cestu, jak rychle vracet ty, kteří na azyl nedosáhnou. Turecko zase chce rychleji do Unie posílat ty Syřany, kteří na azyl mají nárok. Ve hře je finanční kompenzace Turecko. To už žádá šest miliard eur. V Turecko je přitom dva a půl milionu uprchliků. Česko by mělo Ankaře poslat desítky milionů korun.

Českou republiku zastupuje na summitu premiér Bohuslav Sobotka. "V Bruselu podpořím navracení ekonomických migrantů z Řecka do Turecka a uzavření balkánské trasy pro nelegální migraci," uvedl předseda vlády na Twitteru.

Původně dohodnutá "choreografie" jednání se krátce po začátku summitu změnila, řekl novinářům dobře informovaný unijní činitel. Turecký premiér Davutoglu totiž hodlá svým partnerům předložit určité "nové návrhy", o kterých pak lídři osmadvacítky chtějí diskutovat sami mezi sebou. Detaily představitel unie neuvedl, podotkl pouze, že turecká strana nabízí i žádá více, než se dosud diskutovalo.

Turecko je pro EU v migrační krizi klíčovým partnerem od loňského listopadu, kdy osmadvacítka s Ankarou podepsala společný akční plán. Výměnou za obnovu přístupových rozhovorů a zjednodušení vízového styku Turci slíbili výrazně snížit počty migrantů, kteří z jeho území směřují do Řecka.

Počty připlouvajících v prvních měsících letošního roku příliš neklesají a když Makedonie fakticky uzavřela své hranice, začali se migranti hromadit v Řecku, kde v důsledku hrozí humanitární krize. Pomoc Řecku bude nepochybně součástí dnešní diskuse, kterou lídři zemí EU absolvují už bez přítomnosti tureckého partnera.

Unie nyní tlačí na to, aby Turci začali ve velkém počtu zpět přebírat co nejvíce těch migrantů, kteří se nelegálně dostali do Řecka. Výměnou by měl být program dobrovolného "humanitárního převzetí" uprchlíků, kteří mají nárok na azyl, zeměmi EU na dobrovolném základě. S plánem přišla Merkelová už v prosinci, dnes jej při příchodu na summit ostře kritizoval maďarský premiér Viktor Orbán.

Některé body z návrhu závěrečného prohlášení z dnešní schůzky

- Migrační toky po západním Balkánu končí, tato cesta je nyní uzavřena.

- Rychlá společná pomoc Řecku, aby se vyrovnalo se vzniklou situací. Návrh komise na nový krizový mechanismus pro humanitární pomoc na území EU by měly členské země potvrdit před březnovým summitem EU.

- Pomoc Řecku se zajištěním ochrany hranice, zřízením dostatečných přijímacích kapacit a takzvaných hotspotů k registraci, identifikaci a bezpečnostním prověrkám migrantů.

- Asistence Řecku při zajištění rychlých a rozsáhlých návratů do Turecka všech migrantů, kteří nepotřebují mezinárodní ochranu nejprve na základě řecko-turecké readmisní dohody, od června pak na základě podobné dohody mezi Tureckem a EU.

- Zrychlení procesu přerozdělování uprchlíků tak, aby se snížila zátěž na Řecko. Členské země EU by měly nabídnout další místa v programu do celkových 160.000.

- Pokračující úzká spolupráce a podpora zemí západního Balkánu.

- Uvedení stávajících přesídlovacích programů do života a práce na věrohodném programu dobrovolného humanitárního přesídlování z Turecka.

- Nutná opatření pro případ, že by se objevila nová migrační trasa, zesílený boj s převáděči.

- Podpora plánu Evropské komise na obnovu plného fungování schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol.