Brusel - Unijní diplomaté a právníci se dál snaží s mezinárodním a evropským právem skloubit týden staré turecko-německé návrhy na plošné deportace migrantů z řeckých ostrovů. Na summitu věnovaném problematice byly totiž v části zformulovány jen obecné závěry.
Dohoda by měla být dokončena v pátek, kdy je na summitu osmadvacítky v Bruselu očekáván turecký premiér Ahmet Davutoglu.
Turci před týdnem většinu zemí EU na mimořádné společné schůzce překvapili plánem, který předem konzultovali zřejmě jen s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Jejich nápady summit obecně přivítal, diplomaté ale také zmiňovali rozčarování některých zemí ze způsobu, jak se premiéři a vrcholní představitelé EU o všem dozvěděli.
Klíčový byl slib, že Turecko od určitého data a na evropské náklady převezme zpět z řeckých ostrovů plošně všechny migranty, kteří na ně z Turecka připlují. Za každého takto vráceného syrského občana by ale EU měla z uprchlických táborů v Turecku do EU přesídlit jednoho syrského uprchlíka s právem na azyl.
Tímto kokem mají migrant dostat signál, že náročné přeplouvání Egejského moře ztrácí smysl. Pochyby o legálnosti podobného uspořádání ale daly velmi rychle najevo nejen nevládní organizace hájící lidská práva, ale také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas dnes novinářům jen opakoval, že je třeba počkat na definitivní verzi dohody, která podle něj bude právně v pořádku.
Návrhy závěrů pro páteční summit, které má ČTK k dispozici, zdůrazňují především snahu pomáhat Řecku. „Všemožná podpora řecké schopnosti vracet migranty do Turecka," zní jeden z bodů. Další zmiňují pomoc Řecku s budováním přijímacích zařízení, tzv. hotspotů k registraci migrantů a azylových středisek. Součástí tureckého návrhu totiž také je, že Atény nyní z ostrovů migranty odvezou tak, aby bylo jasné, kdo na ně nově připlul a má být vrácen do Turecka.
Dohoda také pamatuje na pomoc Řecku s tíživou humanitární situací poté, co byla prakticky uzavřena balkánská migrační trasa dál do Evropy a uprchlíci se začali hromadit v zemi. Závěry také zdůrazňují, že je třeba být ostražitý pro případ otevření nějaké další migrační trasy.
Podle diplomatů ale bude hlavní část případné nové dohody s Tureckem obsahovat nyní stále ještě domlouvané společné prohlášení, které by mělo být s Davutogluem odsouhlaseno v pátek.
Spornými body - kromě samotné otázky legálnosti a způsobu repatriace migrantů do Turecka - mohou být především turecké požadavky na bezvízový styk od léta a tlak na otevření dalších kapitol přístupových rozhovorů.
Turci si také řekli dodatečné o tři miliardy eur na pomoc syrským uprchlíkům ve své zemi ke stejné částce domluvené už loni v listopadu. V závěrečném prohlášení summitu EU-Turecko před týdnem už tato částka přímo zmíněna není.
Související
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
před 2 hodinami
Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA
před 3 hodinami
Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud
před 4 hodinami
Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje
před 5 hodinami
Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu
před 7 hodinami
Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky
před 8 hodinami
Počasí přinese do konce týdne tropy, ty vystřídají bouřky a ochlazení
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
včera
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
včera
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
včera
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Zdroj: Libor Novák