Teror v Bruselu PŘEHLEDNĚ: Vše, co víme o útocích a atentátnících

Brusel - Evropa se stále vzpamatovává z úterních teroristických útoků v Bruselu. Země posilují bezpečnostní opatření, policie pátrá po vinících. Z Belgie přichází zmatené zprávy, přečtěte si proto přehledný popis všeho, co se zatím stalo.

Deník Shopaholičky

Co přesně se stalo?

Krátce po osmé hodině otřásly bruselským letištěm Zaventem dvě silné exploze. Policie později potvrdila, že se na místě odpálili sebevražední atentátníci, podle svědků u přepážky letecké společnosti American Airlines. Další svědci prý před výbuchy slyšeli křik v arabštině a také střelbu.

Následná razie na letišti našla největší nálož, která naštěstí nevybuchla. Byly nalezeny také zbraně včetně útočné pušky kalašnikov. Teroristé na letišti zabili nejméně 11 lidí, některá média uvádí 14 mrtvých.

Další výbuch se ozval v centru města po deváté hodině ranní. Sebevražedný atentátník se odpálil ve druhém vagonu metra, které zrovna vyjíždělo ze stanice Maalbeek. Ta leží v blízkosti institucí Evropské unie. V metru zemřelo nejméně 20 lidí a skoro dvě stovky byly zraněny.

Jak Belgie reagovala?

Belgie okamžitě po útocích zvýšila varování před teroristickými útoky na nejvyšší stupeň hrozby. Letiště Zaventem bylo uzavřeno, zastavila se také hromadná a železniční doprava, která se rozjela až večer. Zavřely se také školy.

V úterních odpoledních hodinách policie objevila a kontrolovaně odpálila podezřelé balíčky v centru města. Jeden výbuch se ozval v ulici Wetstaat, další u bruselské univerzity. Pro jistotu se též evakuovala jaderná elektrárna Tihange, která leží zhruba 90 kilometrů od Bruselu.

Následovaly domovní prohlídky po celé Belgii. Při razii na bruselském předměstí Schaerbeek našla policie výbušniny, vlajku Islámského státu a chemické látky. Adresu útočníků prozradil policii taxikář, který pachatele na letiště vezl. O plánovaném činu prý nic nevěděl.

Při další razii našli policisté záznam, který pořídili bratři El Bakraouiovi. Sledovali šéfa belgického střediska pro výzkum jaderné energetiky. Natáčeli ho skrytou kamerou, záznam má deset hodin.

Jedenáct zaměstnanců jaderné elektrárny Tihange bylo poté údajně postaveno mimo službu. Měli plánovat útok na elektrárnu a spolupracovat s teroristy, uvedla belgická televize RTBF.

Kdo v Bruselu útočil?

K sérii výbuchů se nejdříve prostřednictvím agentury Amak a poté i přes svou rozhlasovou stanici Baján přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Na letišti se odpálil Brahim El Bakraoui a zřejmě i odborník IS na výbušniny známý pod jménem Najim Laachraoui. V metru útočil Brahimův bratr Khalid.

Policie stále pátrá po dalších dvou útočnících. Jeden z nich pomáhal teroristům na letišti, měl se možná odpálit spolu s nimi. Napovídá tomu třetí pás výbušnin, který policie na letišti našla. Bezpečnostní kamery ho zachytily vedle dvou sebevražedných atentátníků v klobouku, slunečních brýlích a bílé bundě.

Ve čtvrtek ráno informovala belgická média o druhém hledaném. Útočil zřejmě v bruselském metru spolu s Khalidem. Není jasné, zda také spáchal sebevraždu, nebo z metra utekl ještě před výbuchem. Měly ho zachytit bezpečnostní kamery v metru, žádné médium však záznam nezveřejnilo.

Všichni útočníci zřejmě patřili k síti, která už loni v listopadu zabila 130 lidí v Paříži. Výbuchy totiž přišly krátce po raziích belgické policie, při nichž byl zatčen i Salah Abdeslam zodpovědný za pařížský masakr. Bruselská i pařížská skupina se minimálně prokazatelně znaly.

Kdo jsou oběti?

Informace o počtu obětí se stále rozchází. Poslední oficiální zprávy uvádí 31 mrtvých. Jedenáct lidí zahynulo na letišti, dvacet v metru.

První jmenovanou obětí byla Peruánka Adelma Tapia Ruizová, matka 4letých dvojčat, která na letišti přežila jen zázrakem. Na letišti zemřela také 51letá Fabienne Vansteenkistová, která pracovala na letišti u kontroly zavazadel. 20letý Leopold Hecht, student bruselské univerzity zemřel při výbuchu v metru. Na stejném místě zahynul také státní úředník Olivier Delespesse.

Tři stovky dalších lidí jsou podle belgické prokuratury zraněny, polovina z nich zůstává v nemocnicích. 61 osob je v kritickém stavu, čtyři zranění jsou navíc v kómatu.

Zraněné osoby jsou asi 40 národností, Češi by mezi nimi být neměli. Identifikace obětí i zraněných je velmi náročná a zdraví je přednější, uvedla belgická ministryně zdravotnictví.

Dalo se výbuchům zabránit?

Světová média spekulují hlavně o tom, zda o plánovaném teroristickém útoku Belgie věděla a zda se mu dalo zabránit. Experti kritizují hlavně belgické tajné služby a policii, obviňují je z nedostatečných kontrol na letištích. Na ně jen pár týdnů před útoky upozornila izraelská rozvědka, která belgická bezpečnostní opatření kontrolovala.

Bruselská čtvrť Molenbeek je už desítky let líhní islámského terorismu v Evropě. Pocházel odtud jeden z útočníků, který se v roce 2004 podílel na bombových útocích v Madridu a žili tam i teroristé, kteří osnovali krvavé útoky v Paříži. Přesto se podle expertů v těchto bruselských čtvrtích pohybuje jen minimum policistů.

Selhání Belgie napovídá také fakt, že policie všechny útočníky znala a sledovala. Měli několik kriminálních záznamů, které však nebyly spojeny s terorismem. Turecký prezident Erdogan navíc prohlásil, že Brahima El Bakraouiho zadrželi na území Turecka a vydali do Belgie s varováním. Belgičané ale muže propustili.

Další výtka souvisí s výslechem Salaha Abdeslama, kterého policie zadržela tři dny před útoky. Při výslechu jednoznačně řekl, že v Bruselu budoval síť spolupracovníků a chystal další masakr. Některá belgická média informovala, že původně teroristé plánovali útoky na velikonoční pondělí, spolupráce Abdeslama s policií je však uspíšila.

Na druhou stranu odborníci předpokládají, že útoky by přišly tak jako tak. Kdyby policie hlídala jedno místo, teroristé by zaútočili někde jinde. Stejně reagují i na otázku, zda se může situace opakovat. "Vždycky může dojít k dalším útokům," řekl televizi CNN bývalý agent FBI.

Jak reagovala česká vláda?

Česká vláda po útocích vyhlásila první stupeň teroristického ohrožení. Stejně jako další evropské země také zvýšila bezpečnostní opatření. Bezprostřední nebezpečí však v Česku nehrozí, neexistují žádné zprávy o plánovaném teroru.

Ochranu Česko posílilo hlavně na místech, kde se koncentruje velké množství lidí. Policisté a vojáci střeží stanice pražského metra, letiště i turistické památky.

Deník Shopaholičky

Související

Salah Abdeslam

Belgie odsoudila teroristy z Bruselu. Abdeslam vyvázl bez dalšího trestu

V Belgii skončil největší kriminální proces v historii země. Soud v pátek rozdal tresty pro pachatele teroristických útoků v Bruselu v roce 2016, padlo i doživotí. Mezi obviněnými, kteří byli v červenci uznáni vinnými, byl i útočník z Paříže Salah Abdeslam, který vyvázl bez dalšího trestu. 

Více souvisejících

Teroristické útoky v Belgii Belgie

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen

Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti. 

včera

Důchody

Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad

Důchody budou od ledna po pravidelné valorizaci vypláceny v nové výši, ale nejde o jedinou změnu. Česká správa sociálního zabezpečení od ledna na základě změny zákona přestává automaticky zasílat valorizační oznámení v listinné podobě. Změna směřuje k modernizaci a zefektivnění komunikace s klienty a ke snížení množství listinných dokumentů. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Patrik Hezucký

Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký

Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí. 

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě. 

včera

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

včera

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

včera

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

včera

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

včera

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

včera

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy