Teror v Bruselu PŘEHLEDNĚ: Vše, co víme o útocích a atentátnících

Brusel - Evropa se stále vzpamatovává z úterních teroristických útoků v Bruselu. Země posilují bezpečnostní opatření, policie pátrá po vinících. Z Belgie přichází zmatené zprávy, přečtěte si proto přehledný popis všeho, co se zatím stalo.

Co přesně se stalo?

Krátce po osmé hodině otřásly bruselským letištěm Zaventem dvě silné exploze. Policie později potvrdila, že se na místě odpálili sebevražední atentátníci, podle svědků u přepážky letecké společnosti American Airlines. Další svědci prý před výbuchy slyšeli křik v arabštině a také střelbu.

Následná razie na letišti našla největší nálož, která naštěstí nevybuchla. Byly nalezeny také zbraně včetně útočné pušky kalašnikov. Teroristé na letišti zabili nejméně 11 lidí, některá média uvádí 14 mrtvých.

Další výbuch se ozval v centru města po deváté hodině ranní. Sebevražedný atentátník se odpálil ve druhém vagonu metra, které zrovna vyjíždělo ze stanice Maalbeek. Ta leží v blízkosti institucí Evropské unie. V metru zemřelo nejméně 20 lidí a skoro dvě stovky byly zraněny.

Jak Belgie reagovala?

Belgie okamžitě po útocích zvýšila varování před teroristickými útoky na nejvyšší stupeň hrozby. Letiště Zaventem bylo uzavřeno, zastavila se také hromadná a železniční doprava, která se rozjela až večer. Zavřely se také školy.

V úterních odpoledních hodinách policie objevila a kontrolovaně odpálila podezřelé balíčky v centru města. Jeden výbuch se ozval v ulici Wetstaat, další u bruselské univerzity. Pro jistotu se též evakuovala jaderná elektrárna Tihange, která leží zhruba 90 kilometrů od Bruselu.

Následovaly domovní prohlídky po celé Belgii. Při razii na bruselském předměstí Schaerbeek našla policie výbušniny, vlajku Islámského státu a chemické látky. Adresu útočníků prozradil policii taxikář, který pachatele na letiště vezl. O plánovaném činu prý nic nevěděl.

Při další razii našli policisté záznam, který pořídili bratři El Bakraouiovi. Sledovali šéfa belgického střediska pro výzkum jaderné energetiky. Natáčeli ho skrytou kamerou, záznam má deset hodin.

Jedenáct zaměstnanců jaderné elektrárny Tihange bylo poté údajně postaveno mimo službu. Měli plánovat útok na elektrárnu a spolupracovat s teroristy, uvedla belgická televize RTBF.

Kdo v Bruselu útočil?

K sérii výbuchů se nejdříve prostřednictvím agentury Amak a poté i přes svou rozhlasovou stanici Baján přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Na letišti se odpálil Brahim El Bakraoui a zřejmě i odborník IS na výbušniny známý pod jménem Najim Laachraoui. V metru útočil Brahimův bratr Khalid.

Policie stále pátrá po dalších dvou útočnících. Jeden z nich pomáhal teroristům na letišti, měl se možná odpálit spolu s nimi. Napovídá tomu třetí pás výbušnin, který policie na letišti našla. Bezpečnostní kamery ho zachytily vedle dvou sebevražedných atentátníků v klobouku, slunečních brýlích a bílé bundě.

Ve čtvrtek ráno informovala belgická média o druhém hledaném. Útočil zřejmě v bruselském metru spolu s Khalidem. Není jasné, zda také spáchal sebevraždu, nebo z metra utekl ještě před výbuchem. Měly ho zachytit bezpečnostní kamery v metru, žádné médium však záznam nezveřejnilo.

Všichni útočníci zřejmě patřili k síti, která už loni v listopadu zabila 130 lidí v Paříži. Výbuchy totiž přišly krátce po raziích belgické policie, při nichž byl zatčen i Salah Abdeslam zodpovědný za pařížský masakr. Bruselská i pařížská skupina se minimálně prokazatelně znaly.

Kdo jsou oběti?

Informace o počtu obětí se stále rozchází. Poslední oficiální zprávy uvádí 31 mrtvých. Jedenáct lidí zahynulo na letišti, dvacet v metru.

První jmenovanou obětí byla Peruánka Adelma Tapia Ruizová, matka 4letých dvojčat, která na letišti přežila jen zázrakem. Na letišti zemřela také 51letá Fabienne Vansteenkistová, která pracovala na letišti u kontroly zavazadel. 20letý Leopold Hecht, student bruselské univerzity zemřel při výbuchu v metru. Na stejném místě zahynul také státní úředník Olivier Delespesse.

Tři stovky dalších lidí jsou podle belgické prokuratury zraněny, polovina z nich zůstává v nemocnicích. 61 osob je v kritickém stavu, čtyři zranění jsou navíc v kómatu.

Zraněné osoby jsou asi 40 národností, Češi by mezi nimi být neměli. Identifikace obětí i zraněných je velmi náročná a zdraví je přednější, uvedla belgická ministryně zdravotnictví.

Dalo se výbuchům zabránit?

Světová média spekulují hlavně o tom, zda o plánovaném teroristickém útoku Belgie věděla a zda se mu dalo zabránit. Experti kritizují hlavně belgické tajné služby a policii, obviňují je z nedostatečných kontrol na letištích. Na ně jen pár týdnů před útoky upozornila izraelská rozvědka, která belgická bezpečnostní opatření kontrolovala.

Bruselská čtvrť Molenbeek je už desítky let líhní islámského terorismu v Evropě. Pocházel odtud jeden z útočníků, který se v roce 2004 podílel na bombových útocích v Madridu a žili tam i teroristé, kteří osnovali krvavé útoky v Paříži. Přesto se podle expertů v těchto bruselských čtvrtích pohybuje jen minimum policistů.

Selhání Belgie napovídá také fakt, že policie všechny útočníky znala a sledovala. Měli několik kriminálních záznamů, které však nebyly spojeny s terorismem. Turecký prezident Erdogan navíc prohlásil, že Brahima El Bakraouiho zadrželi na území Turecka a vydali do Belgie s varováním. Belgičané ale muže propustili.

Další výtka souvisí s výslechem Salaha Abdeslama, kterého policie zadržela tři dny před útoky. Při výslechu jednoznačně řekl, že v Bruselu budoval síť spolupracovníků a chystal další masakr. Některá belgická média informovala, že původně teroristé plánovali útoky na velikonoční pondělí, spolupráce Abdeslama s policií je však uspíšila.

Na druhou stranu odborníci předpokládají, že útoky by přišly tak jako tak. Kdyby policie hlídala jedno místo, teroristé by zaútočili někde jinde. Stejně reagují i na otázku, zda se může situace opakovat. "Vždycky může dojít k dalším útokům," řekl televizi CNN bývalý agent FBI.

Jak reagovala česká vláda?

Česká vláda po útocích vyhlásila první stupeň teroristického ohrožení. Stejně jako další evropské země také zvýšila bezpečnostní opatření. Bezprostřední nebezpečí však v Česku nehrozí, neexistují žádné zprávy o plánovaném teroru.

Ochranu Česko posílilo hlavně na místech, kde se koncentruje velké množství lidí. Policisté a vojáci střeží stanice pražského metra, letiště i turistické památky.

Související

Salah Abdeslam

Belgie odsoudila teroristy z Bruselu. Abdeslam vyvázl bez dalšího trestu

V Belgii skončil největší kriminální proces v historii země. Soud v pátek rozdal tresty pro pachatele teroristických útoků v Bruselu v roce 2016, padlo i doživotí. Mezi obviněnými, kteří byli v červenci uznáni vinnými, byl i útočník z Paříže Salah Abdeslam, který vyvázl bez dalšího trestu. 

Více souvisejících

Teroristické útoky v Belgii Belgie

Aktuálně se děje

včera

včera

Český lev

Český lev odhalil první oceněnou osobnost. Dostane cenu za mimořádný přínos

Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii převezme příští sobotu 14. března během slavnostního večera v pražském Kongresovém centru odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi Helena Bezděk Fraňková. Je označována za jednu z nejvlivnějších žen českého filmového průmyslu. 

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Nej(ne)bezpečnější fotbalové mistrovství světa. Sportovní svátek ohrožuje několik věcí

Pro mezinárodní fotbalovou federaci FIFA se to může zdát jako blížící se noční můra, i když sama věří, že fotbalový svátek v červnu a červenci v USA, Kanadě a Mexiku proběhne bez problémů. Zvlášť když její šéf Gianni Infantino buduje co nejlepší osobní vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Bude se totiž jednat o první fotbalový světový šampionát, kterého se nově zúčastní až 48 týmů a k vidění tak bude během letošního léta v zámoří celkem 104 zápasů. Tři měsíce před startem turnaje se však svět z hlediska geopolitického nenachází zrovna v nejklidnější době. Tato skutečnost tvrdě zasahuje i do blížícího světového šampionátu, jenž by měl být v mnoha ohledech historický.

Aktualizováno včera

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

včera

včera

Mark Carney

Kanada požaduje, aby se bývalý princ Andrew nemohl stát králem

Kanadský premiér Mark Carney vyzval k odstranění bývalého prince Andrewa Mountbatten-Windsora, jenž je vyšetřován policií, z královské nástupnické linie. Kanada samozřejmě má k tématu co říct, protože stále uznává britského panovníka jako reprezentativní hlavu státu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže z vraždy družky v Karlových Varech

Policie vznesla obvinění v případu středeční vraždy ženy v Karlových Varech. Muž, který se již na základě rozhodnutí soudu nachází ve vazbě, měl napadnout družku a způsobit jí smrtelná zranění. Hrozí mu až osmnáct let za mřížemi. 

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

včera

6. března 2026 21:58

6. března 2026 21:13

Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš

Cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na zahájení zimní paralympiády v Itálii se stala předmětem vášnivých politických debat. Do Vystrčila se pustil například premiér Andrej Babiš (ANO). Důvodem je fakt, že předseda jedné z komor parlamentu letěl armádním speciálem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy