Brusel - Evropa se stále vzpamatovává z úterních teroristických útoků v Bruselu. Země posilují bezpečnostní opatření, policie pátrá po vinících. Z Belgie přichází zmatené zprávy, přečtěte si proto přehledný popis všeho, co se zatím stalo.
Co přesně se stalo?
Krátce po osmé hodině otřásly bruselským letištěm Zaventem dvě silné exploze. Policie později potvrdila, že se na místě odpálili sebevražední atentátníci, podle svědků u přepážky letecké společnosti American Airlines. Další svědci prý před výbuchy slyšeli křik v arabštině a také střelbu.
Následná razie na letišti našla největší nálož, která naštěstí nevybuchla. Byly nalezeny také zbraně včetně útočné pušky kalašnikov. Teroristé na letišti zabili nejméně 11 lidí, některá média uvádí 14 mrtvých.
Další výbuch se ozval v centru města po deváté hodině ranní. Sebevražedný atentátník se odpálil ve druhém vagonu metra, které zrovna vyjíždělo ze stanice Maalbeek. Ta leží v blízkosti institucí Evropské unie. V metru zemřelo nejméně 20 lidí a skoro dvě stovky byly zraněny.
Jak Belgie reagovala?
Belgie okamžitě po útocích zvýšila varování před teroristickými útoky na nejvyšší stupeň hrozby. Letiště Zaventem bylo uzavřeno, zastavila se také hromadná a železniční doprava, která se rozjela až večer. Zavřely se také školy.
V úterních odpoledních hodinách policie objevila a kontrolovaně odpálila podezřelé balíčky v centru města. Jeden výbuch se ozval v ulici Wetstaat, další u bruselské univerzity. Pro jistotu se též evakuovala jaderná elektrárna Tihange, která leží zhruba 90 kilometrů od Bruselu.
Následovaly domovní prohlídky po celé Belgii. Při razii na bruselském předměstí Schaerbeek našla policie výbušniny, vlajku Islámského státu a chemické látky. Adresu útočníků prozradil policii taxikář, který pachatele na letiště vezl. O plánovaném činu prý nic nevěděl.
Při další razii našli policisté záznam, který pořídili bratři El Bakraouiovi. Sledovali šéfa belgického střediska pro výzkum jaderné energetiky. Natáčeli ho skrytou kamerou, záznam má deset hodin.
Jedenáct zaměstnanců jaderné elektrárny Tihange bylo poté údajně postaveno mimo službu. Měli plánovat útok na elektrárnu a spolupracovat s teroristy, uvedla belgická televize RTBF.
Kdo v Bruselu útočil?
K sérii výbuchů se nejdříve prostřednictvím agentury Amak a poté i přes svou rozhlasovou stanici Baján přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Na letišti se odpálil Brahim El Bakraoui a zřejmě i odborník IS na výbušniny známý pod jménem Najim Laachraoui. V metru útočil Brahimův bratr Khalid.
Policie stále pátrá po dalších dvou útočnících. Jeden z nich pomáhal teroristům na letišti, měl se možná odpálit spolu s nimi. Napovídá tomu třetí pás výbušnin, který policie na letišti našla. Bezpečnostní kamery ho zachytily vedle dvou sebevražedných atentátníků v klobouku, slunečních brýlích a bílé bundě.
Ve čtvrtek ráno informovala belgická média o druhém hledaném. Útočil zřejmě v bruselském metru spolu s Khalidem. Není jasné, zda také spáchal sebevraždu, nebo z metra utekl ještě před výbuchem. Měly ho zachytit bezpečnostní kamery v metru, žádné médium však záznam nezveřejnilo.
Všichni útočníci zřejmě patřili k síti, která už loni v listopadu zabila 130 lidí v Paříži. Výbuchy totiž přišly krátce po raziích belgické policie, při nichž byl zatčen i Salah Abdeslam zodpovědný za pařížský masakr. Bruselská i pařížská skupina se minimálně prokazatelně znaly.
Kdo jsou oběti?
Informace o počtu obětí se stále rozchází. Poslední oficiální zprávy uvádí 31 mrtvých. Jedenáct lidí zahynulo na letišti, dvacet v metru.
První jmenovanou obětí byla Peruánka Adelma Tapia Ruizová, matka 4letých dvojčat, která na letišti přežila jen zázrakem. Na letišti zemřela také 51letá Fabienne Vansteenkistová, která pracovala na letišti u kontroly zavazadel. 20letý Leopold Hecht, student bruselské univerzity zemřel při výbuchu v metru. Na stejném místě zahynul také státní úředník Olivier Delespesse.
Tři stovky dalších lidí jsou podle belgické prokuratury zraněny, polovina z nich zůstává v nemocnicích. 61 osob je v kritickém stavu, čtyři zranění jsou navíc v kómatu.
Zraněné osoby jsou asi 40 národností, Češi by mezi nimi být neměli. Identifikace obětí i zraněných je velmi náročná a zdraví je přednější, uvedla belgická ministryně zdravotnictví.
Dalo se výbuchům zabránit?
Světová média spekulují hlavně o tom, zda o plánovaném teroristickém útoku Belgie věděla a zda se mu dalo zabránit. Experti kritizují hlavně belgické tajné služby a policii, obviňují je z nedostatečných kontrol na letištích. Na ně jen pár týdnů před útoky upozornila izraelská rozvědka, která belgická bezpečnostní opatření kontrolovala.
Bruselská čtvrť Molenbeek je už desítky let líhní islámského terorismu v Evropě. Pocházel odtud jeden z útočníků, který se v roce 2004 podílel na bombových útocích v Madridu a žili tam i teroristé, kteří osnovali krvavé útoky v Paříži. Přesto se podle expertů v těchto bruselských čtvrtích pohybuje jen minimum policistů.
Selhání Belgie napovídá také fakt, že policie všechny útočníky znala a sledovala. Měli několik kriminálních záznamů, které však nebyly spojeny s terorismem. Turecký prezident Erdogan navíc prohlásil, že Brahima El Bakraouiho zadrželi na území Turecka a vydali do Belgie s varováním. Belgičané ale muže propustili.
Další výtka souvisí s výslechem Salaha Abdeslama, kterého policie zadržela tři dny před útoky. Při výslechu jednoznačně řekl, že v Bruselu budoval síť spolupracovníků a chystal další masakr. Některá belgická média informovala, že původně teroristé plánovali útoky na velikonoční pondělí, spolupráce Abdeslama s policií je však uspíšila.
Na druhou stranu odborníci předpokládají, že útoky by přišly tak jako tak. Kdyby policie hlídala jedno místo, teroristé by zaútočili někde jinde. Stejně reagují i na otázku, zda se může situace opakovat. "Vždycky může dojít k dalším útokům," řekl televizi CNN bývalý agent FBI.
Jak reagovala česká vláda?
Česká vláda po útocích vyhlásila první stupeň teroristického ohrožení. Stejně jako další evropské země také zvýšila bezpečnostní opatření. Bezprostřední nebezpečí však v Česku nehrozí, neexistují žádné zprávy o plánovaném teroru.
Ochranu Česko posílilo hlavně na místech, kde se koncentruje velké množství lidí. Policisté a vojáci střeží stanice pražského metra, letiště i turistické památky.
Související
Belgie pokročila v případu plánovaného teroristického útoku. Padla obvinění
Belgie odsoudila teroristy z Bruselu. Abdeslam vyvázl bez dalšího trestu
Teroristické útoky v Belgii , Belgie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání
před 2 hodinami
V Praze opět explodoval bankomat. Pachatele hledal i vrtulník
před 2 hodinami
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Americký návrh má 14 bodů
před 3 hodinami
Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil
před 4 hodinami
Počasí o víkendu přinese další letní den. Může dojít i na bouřky
včera
Opilý strojvedoucí zapomínal otevírat dveře. Nadýchal přes dvě promile
včera
Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů
včera
Princezna Eugenie bude trojnásobnou maminkou. Gratuloval jí i král
včera
Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku
včera
Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku
včera
Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější
včera
Zemřel televizní revolucionář Ted Turner, zakladatel americké CNN
včera
Bouřky si opět vyžádaly varování. Hrozí až do půlnoci, upozornil ČHMÚ
včera
Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného
včera
Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo
včera
Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné
včera
Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?
včera
Bouřky se mohou vyskytnout i dnes, přiznali meteorologové
včera
Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech
včera
Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit
Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.
Zdroj: Libor Novák