Teror v Bruselu PŘEHLEDNĚ: Vše, co víme o útocích a atentátnících

Brusel - Evropa se stále vzpamatovává z úterních teroristických útoků v Bruselu. Země posilují bezpečnostní opatření, policie pátrá po vinících. Z Belgie přichází zmatené zprávy, přečtěte si proto přehledný popis všeho, co se zatím stalo.

Co přesně se stalo?

Krátce po osmé hodině otřásly bruselským letištěm Zaventem dvě silné exploze. Policie později potvrdila, že se na místě odpálili sebevražední atentátníci, podle svědků u přepážky letecké společnosti American Airlines. Další svědci prý před výbuchy slyšeli křik v arabštině a také střelbu.

Následná razie na letišti našla největší nálož, která naštěstí nevybuchla. Byly nalezeny také zbraně včetně útočné pušky kalašnikov. Teroristé na letišti zabili nejméně 11 lidí, některá média uvádí 14 mrtvých.

Další výbuch se ozval v centru města po deváté hodině ranní. Sebevražedný atentátník se odpálil ve druhém vagonu metra, které zrovna vyjíždělo ze stanice Maalbeek. Ta leží v blízkosti institucí Evropské unie. V metru zemřelo nejméně 20 lidí a skoro dvě stovky byly zraněny.

Jak Belgie reagovala?

Belgie okamžitě po útocích zvýšila varování před teroristickými útoky na nejvyšší stupeň hrozby. Letiště Zaventem bylo uzavřeno, zastavila se také hromadná a železniční doprava, která se rozjela až večer. Zavřely se také školy.

V úterních odpoledních hodinách policie objevila a kontrolovaně odpálila podezřelé balíčky v centru města. Jeden výbuch se ozval v ulici Wetstaat, další u bruselské univerzity. Pro jistotu se též evakuovala jaderná elektrárna Tihange, která leží zhruba 90 kilometrů od Bruselu.

Následovaly domovní prohlídky po celé Belgii. Při razii na bruselském předměstí Schaerbeek našla policie výbušniny, vlajku Islámského státu a chemické látky. Adresu útočníků prozradil policii taxikář, který pachatele na letiště vezl. O plánovaném činu prý nic nevěděl.

Při další razii našli policisté záznam, který pořídili bratři El Bakraouiovi. Sledovali šéfa belgického střediska pro výzkum jaderné energetiky. Natáčeli ho skrytou kamerou, záznam má deset hodin.

Jedenáct zaměstnanců jaderné elektrárny Tihange bylo poté údajně postaveno mimo službu. Měli plánovat útok na elektrárnu a spolupracovat s teroristy, uvedla belgická televize RTBF.

Kdo v Bruselu útočil?

K sérii výbuchů se nejdříve prostřednictvím agentury Amak a poté i přes svou rozhlasovou stanici Baján přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Na letišti se odpálil Brahim El Bakraoui a zřejmě i odborník IS na výbušniny známý pod jménem Najim Laachraoui. V metru útočil Brahimův bratr Khalid.

Policie stále pátrá po dalších dvou útočnících. Jeden z nich pomáhal teroristům na letišti, měl se možná odpálit spolu s nimi. Napovídá tomu třetí pás výbušnin, který policie na letišti našla. Bezpečnostní kamery ho zachytily vedle dvou sebevražedných atentátníků v klobouku, slunečních brýlích a bílé bundě.

Ve čtvrtek ráno informovala belgická média o druhém hledaném. Útočil zřejmě v bruselském metru spolu s Khalidem. Není jasné, zda také spáchal sebevraždu, nebo z metra utekl ještě před výbuchem. Měly ho zachytit bezpečnostní kamery v metru, žádné médium však záznam nezveřejnilo.

Všichni útočníci zřejmě patřili k síti, která už loni v listopadu zabila 130 lidí v Paříži. Výbuchy totiž přišly krátce po raziích belgické policie, při nichž byl zatčen i Salah Abdeslam zodpovědný za pařížský masakr. Bruselská i pařížská skupina se minimálně prokazatelně znaly.

Kdo jsou oběti?

Informace o počtu obětí se stále rozchází. Poslední oficiální zprávy uvádí 31 mrtvých. Jedenáct lidí zahynulo na letišti, dvacet v metru.

První jmenovanou obětí byla Peruánka Adelma Tapia Ruizová, matka 4letých dvojčat, která na letišti přežila jen zázrakem. Na letišti zemřela také 51letá Fabienne Vansteenkistová, která pracovala na letišti u kontroly zavazadel. 20letý Leopold Hecht, student bruselské univerzity zemřel při výbuchu v metru. Na stejném místě zahynul také státní úředník Olivier Delespesse.

Tři stovky dalších lidí jsou podle belgické prokuratury zraněny, polovina z nich zůstává v nemocnicích. 61 osob je v kritickém stavu, čtyři zranění jsou navíc v kómatu.

Zraněné osoby jsou asi 40 národností, Češi by mezi nimi být neměli. Identifikace obětí i zraněných je velmi náročná a zdraví je přednější, uvedla belgická ministryně zdravotnictví.

Dalo se výbuchům zabránit?

Světová média spekulují hlavně o tom, zda o plánovaném teroristickém útoku Belgie věděla a zda se mu dalo zabránit. Experti kritizují hlavně belgické tajné služby a policii, obviňují je z nedostatečných kontrol na letištích. Na ně jen pár týdnů před útoky upozornila izraelská rozvědka, která belgická bezpečnostní opatření kontrolovala.

Bruselská čtvrť Molenbeek je už desítky let líhní islámského terorismu v Evropě. Pocházel odtud jeden z útočníků, který se v roce 2004 podílel na bombových útocích v Madridu a žili tam i teroristé, kteří osnovali krvavé útoky v Paříži. Přesto se podle expertů v těchto bruselských čtvrtích pohybuje jen minimum policistů.

Selhání Belgie napovídá také fakt, že policie všechny útočníky znala a sledovala. Měli několik kriminálních záznamů, které však nebyly spojeny s terorismem. Turecký prezident Erdogan navíc prohlásil, že Brahima El Bakraouiho zadrželi na území Turecka a vydali do Belgie s varováním. Belgičané ale muže propustili.

Další výtka souvisí s výslechem Salaha Abdeslama, kterého policie zadržela tři dny před útoky. Při výslechu jednoznačně řekl, že v Bruselu budoval síť spolupracovníků a chystal další masakr. Některá belgická média informovala, že původně teroristé plánovali útoky na velikonoční pondělí, spolupráce Abdeslama s policií je však uspíšila.

Na druhou stranu odborníci předpokládají, že útoky by přišly tak jako tak. Kdyby policie hlídala jedno místo, teroristé by zaútočili někde jinde. Stejně reagují i na otázku, zda se může situace opakovat. "Vždycky může dojít k dalším útokům," řekl televizi CNN bývalý agent FBI.

Jak reagovala česká vláda?

Česká vláda po útocích vyhlásila první stupeň teroristického ohrožení. Stejně jako další evropské země také zvýšila bezpečnostní opatření. Bezprostřední nebezpečí však v Česku nehrozí, neexistují žádné zprávy o plánovaném teroru.

Ochranu Česko posílilo hlavně na místech, kde se koncentruje velké množství lidí. Policisté a vojáci střeží stanice pražského metra, letiště i turistické památky.

Související

Salah Abdeslam

Belgie odsoudila teroristy z Bruselu. Abdeslam vyvázl bez dalšího trestu

V Belgii skončil největší kriminální proces v historii země. Soud v pátek rozdal tresty pro pachatele teroristických útoků v Bruselu v roce 2016, padlo i doživotí. Mezi obviněnými, kteří byli v červenci uznáni vinnými, byl i útočník z Paříže Salah Abdeslam, který vyvázl bez dalšího trestu. 

Více souvisejících

Teroristické útoky v Belgii Belgie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

včera

Hormuzský průliv

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

včera

včera

MV Hondius

Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?

Před necelým měsícem vyplouvali s vidinou dobrodružství na cestu k nejvzdálenějším ostrovům světa. Těšili se na pozorování velryb, tučňáků a na úchvatné scenérie ledových plání či zelených kopců. Nyní je však realita pro téměř 150 cestujících na palubě lodi MV Hondius zcela jiná. Místo poznávání přírody tráví dny v izolaci svých kajut na lodi kotvící v Atlantiku a snaží se chránit před nákazou smrtelným virem.

včera

Bouřky

Bouřky se mohou vyskytnout i dnes, přiznali meteorologové

V Česku ani dnes nejsou vyloučeny bouřky. Mnoho jich ale nebude a vyskytnou se na výrazně menší části území. Více bude spíše přeháněk bez bleskové aktivity, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Výstrahu oproti včerejšku nevydal.

včera

MV Hondius

Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech

Napětí na Kanárských ostrovech v souvislosti s plánovaným připlutím výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza nebezpečným hantavirem, prudce roste. Regionální vláda v čele s Fernandem Clavijem vyjádřila kategorický nesouhlas s tím, aby plavidlo v nejbližších dnech zakotvilo v tamních přístavech. Situace se rychle mění v ostrou politickou bitvu mezi souostrovím a centrální španělskou vládou.

včera

Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy