Brusel navrhl úpravy azylového systému EU. Co se má změnit?

Timmermans uvedl, že migrační krize ukazuje nefunkčnost stávající podoby takzvaného dublinského systému. V posledních měsících je zřejmé, že například Řecko příchod velkého množství lidí zvládalo jen velmi špatně.

Ve "slabší" z variant úprav by se jednalo o doplnění stávajícího dublinského systému o trvalý mechanismus, který by zemi v potížích ulehčil. Postup, který Timmermans označil za "Dublin plus", by byl podobný řešení, které už členské země EU jako jednorázový krok přijaly loni ve snaze pomoci Itálii a Řecku.

Podle dobře informovaného unijního činitele by byl nový mechanismus analogický, ne však zcela stejný - nebude nejspíš omezen například jen na některé národnosti žadatelů, jako je tomu nyní.

Loni se přes odpor ČR a některých dalších středoevropských zemí shodly členské státy EU na převzetí celkem 160.000 osob, které o azyl žádaly právě v Itálii a Řecku. Systém ovšem zatím příliš nefunguje, přerozděleno takto bylo jen několik stovek osob. Evropská komise dál žádá výrazné zrychlení a zesílení celého procesu.

Druhou dnes představenou možností by bylo plné nahrazení stávajícího systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU.

Psali jsme: Bruselská jezinka, zní z Hradu. Plán na změnu azylu narazil v Česku na kritiku  

Místo toho by byli na základě "distribučního klíče" migranti rovnou přerozdělováni po všech zemích unie, na věc by zřejmě dohlížel Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO).

Podobně jako u nynějších kvót by počet přesouvaných migrantů závisel na velikosti, ekonomickém výkonu země, ale možná také na míře nezaměstnanosti či na tom, kolik stát přijal uprchlíků v minulosti, uvedl dnes dobře informovaný činitel.

"Uprchlická krize odhalila nedostatky v našem společném evropském azylovém systému. Jedno je však zřejmé: ti, kdo potřebují ochranu, ji musí i nadále získávat a neměli by být nuceni svěřovat své životy do rukou převáděčů. Avšak stávající systém není udržitelný," upozornil Timmermans. Migrační krize je podle něj pro EU dlouhodobou výzvou.

Komise chce proto také navrhnout další harmonizaci azylových řízení tak, aby bylo zajištěno "humánnější a rovnější" zacházení s žadateli o azyl napříč EU.

Omezit by to také mělo faktory, které přitahují žadatele do malého počtu členských států.

Psali jsme: EU chce zrychlit azylové řízení. Česko se musí bránit, burcuje ODS. Prouza je pro debatu  

Zároveň by měla být odsouhlasena opatření, která účinně zamezí "druhotnému pohybu" žadatelů o azyl mezi zeměmi osmadvacítky. "Právo na ochranu nedává uprchlíkům právo na volný pohyb po EU ani právo vybírat si, ve které zemi chtějí azyl získat," zdůraznil dnes Timmermans.

Mezi opatřeními v tomto směru by měly být změny zajišťující vracení azylantů do země, kde ochranu získali. Hrozit by jim také měly určité sankce.

Mezi návrhy má být také posílení mandátu EASO, který by měl v budoucnost hodnotit a monitorovat, jak země v azylových řízeních postupují. Navrženy budou také úpravy příslušných informačních systémů.

Timmermans dnes také zmínil, že z dlouhodobého hlediska by další možností náhrady Dublinu byl zcela centralizovaný azylový systém. Komise však takový koncept nenavrhuje, neboť to podle něj není "politicky realistické".

Komise také plánuje představit návrhy umožňující legální cesty k migraci do Evropy. Bude mezi nimi strukturovaný systém přesídlování, reforma směrnice o takzvané "Modré kartě", která zjednoduší přijímání kvalifikovaných pracovníků či snaha přilákat do Evropy kvalifikované a inovativní podnikatele.

Podle eurokomisaře pro migraci a vnitřní věci Dimitrise Avramopulose je nyní cílem komise zahájit diskusi s členskými státy, europarlamentem i dalšími zainteresovanými stranami.

Kdy přesně komise přijde s finální podobou návrhu, není zatím stanoveno. Diplomaté předpokládají, že by se tak mohlo stát na konci dubna. Změny by měly členské země přijímat kvalifikovanou většinou, potřeba bude také souhlas europarlamentu.