11. září byla nehoda, řekla švédská vicepremiérka. Pak se strhla lavina

Romsonová komentovala pro veřejnoprávní televizi SVT odchod ministra pro rozvoj bydlení a urbanismu Mehmeta Kaplana. Ten musel z postu odejít kvůli údajným stykům s teroristy. Prvnímu švédskému ministrovi muslimského původu se stala osudnou večeře s členy turecké nacionalistické skupiny „Šedí vlci". Kaplan se bránil tím, že nevěděl, kdo s ním u stolu seděl. Prý byl pozván na oslavu tureckou komunitou.

Místopředsedkyně vlády ocenila Kaplanovo úsilí ve funkci, i jeho působení ve Straně zelených, ke které oba patří. Vyzdvihla také jeho roli vedoucího skupiny Mladí švédští muslimové. „Byl předsedou mladých muslimů v těžkých situacích, jako byla nehoda z 11. září," uvedla v přímém přenosu.

Na její slova ihned bouřlivě zareagovali diváci, kteří připomněli, že při této „nehodě" zemřelo více než 3 tisíce lidí. „Opravdu Romsonová právě nazvala na SVT 11. září nehodou? V takovém případě mluvíme o významném znevažování jednoho z největších teroristických útoků," reagovala na její slova expertka na obranu Johanne Hildebrandtová na Twitteru.

„Musel jsem si to poslechnout znovu. A ano, švédská vicepremiérka Åsa Romsonová hovoří o nehodě z 11. září," napsal v reakci na vystoupení zástupce švédského liberálního think-tanklu Timbro Johan Ingerö.

Ministryně životního prostředí se později v rozhovoru pro list Aftonbladet pokoušela svá slova ujasnit. „Nehoda je, že teď vedeme velmi tvrdou debatu o integraci a o tom, jak společnost roste s různými náboženstvími bok po boku, s čímž přichází diskriminace," uvedla.

„Samozřejmě, že newyorský útok z 11. září je jedním z největších útoků, aktů terorismu a krutostí, které kdy byly spáchány proti mírovému a demokratickému světu. Na to nemám žádný jiný názor," upřesňovala Romsonová.

Jak poukazuje server The Local, není to poprvé, co se politička dopustila nějakého faux-pas. Loni se proslavila svým výrokem o nacistickém koncentračním táboře Osvětim. Vlna kritiky se na ni snesla, když v televizní debatě nazvala Evropu kvůli migrační krizi „novou Osvětimí".

Později byla donucena omluvit se, komentátoři ji nařkli z nerespektování obětí holocaustu. Na sociálních sítích se pak stala terčem posměchu, protože Osvětim nesprávně umístila do jižního Německa místo do Polska.