Svět se řítí do záhuby: Situace je nepředstavitelně špatná, je třeba jednat, varují odborníci

Riziková Afrika

Svět podle odborníků není schopen na takovéto katastrofy reagovat a není ani připraven na ty, které mohou přijít v budoucnosti. To vše navíc podle deníku ještě zhorší změny klimatu, se kterými svět také dostatečně nepočítá.

Následkem toho bude zvyšující se počet lidí, kteří potřebují humanitární pomoc; jelikož ale svět není připraven, katastrofy povedou k humanitárním krizím. S tím souhlasí i Robert Glasser, speciální zástupce Generálního tajemníka OSN pro snížení rizik při katastrofách.

Glasser poukazuje na fakt, že současná uprchlická krize a konflikt v Sýrii významným způsobem souvisí s několikaletým suchem, které vyhnalo lidi z venkova do měst. Glasser varuje, že další sucha by po světě mohla mít podobný efekt, zejména co se týče konfliktů v Africe.

Klíčová otázka

„Je to popravdě nepředstavitelně špatné, pokud to nedostaneme pod kontrolu," varuje a dále uvádí: „Myslím si, že lídři jednotlivých států začnou tomuto problému věnovat pozornost, protože katastrofy je k tomu donutí a problém se stane zřejmým. Otázka, kterou si pokládám, ale je: dokážeme jednat dřív, než bude problém zcela evidentní a náklady se vyšplhají do závratných výšin? A to je výzva."

Problém podle deníku mimo jiné představuje fakt, že se na reakci po katastrofách vydává více než pětkrát větší množství financí než na snižování jejich rizik. Glasser také varuje, že na snižování rizik katastrof jde jen velmi málo financí.

Důležité je podle něj myslet dopředu a nestavět tak například nemocnice v záplavových oblastech a snažit se identifikovat rizika místo jejich vytváření. „To je jediný způsob, jak si umím představit, že bychom se mohli být schopni s tím vším vyrovnat; a i tak jde o velkou výzvu," dodává.

Je třeba se poučit

Jako příklad pak uvádí ničivé zemětřesení v Nepálu, které zemi zasáhlo před rokem. „Když se podíváte na Nepál, zjistíte, že zde byl program, který přestavěl asi 350-400 škol tak, aby odolaly zemětřesení. Pokud vím, žádná z těchto škol během zemětřesení nespadla, ani nebyla výrazně poškozena."

„To je skvělý příklad propojení mezi udržitelným rozvojem a snižováním rizik. V této zemi je asi 35 tisíc veřejných a soukromých škol. Když je postavíte, ale nejsou odolné proti zemětřesení a desítky tisíc z nich jsou pak zničeny, jen to zdůrazňuje fakt, že pokud se snažíte docílit zvýšení gramotnosti nebo prosadit vzdělání pro dívky, musíte to dělat dobře hned napoprvé," uvádí dále Glasser.

Doktor Matthias Garschagen z Univerzity OSN uvedl, že velké katastrofy, jako bylo zemětřesení v Nepálu nebo na Haiti, upozorňují na zásadní nedostatky.

„Nepál nás velmi smutným způsobem upozornil na důležitost infrastruktury pro humanitární pomoc. Nepál je zemí, která má velmi problematickou geografii a omezené cesty a železnice; na místě nebyla připravena infrastruktura pro vrtulníky, které by distribuovaly humanitární dostatečnou pomoc," uvedl.

Garschagen také varuje, že tyto katastrofy vše popoženou, ale to nemusí vydržet, stejně jako tomu podle něj bylo v případě systému varování před tsunami v Indonésii, který postupně upadá.

„Vždy, když dojde k obrovské katastrofě, se poučíme – nebo to alespoň přitáhne dostatek pozornosti v politických a vědeckých kruzích. Klíčovou otázkou vždy je, jak to udržet v povědomí i po několika letech," dodává Garschagen.