Stockholm/Mnichov - Zájem o azyl ve Švédsku prudce klesá, hlásí tamní úřady. V případě Iráčanů je letos množství stažených žádostí dokonce vyšší než počet nových žadatelů. Výrazně také klesá počet uprchlíků přicházejících do Německa.
Ve Švédsku od začátku roku požádalo o azyl 1243 Iráčanů, úřady ale zároveň zaregistrovaly 1366 Iráčanů, kteří se azylového řízení vzdali a rozhodli se zemi opustit.
Podobný je vývoj i u Afghánců, kteří podle statistik mají šanci jen 18 procent, že azyl nakonec získají. Mnozí se tak sami rozhodli řízení ukončit a odcestovat. Letos tak učinilo asi 500 Afghánců.
Mezi důvody, proč se někteří běženci rozhodli k ukončení azylového řízení, jsou podle úřadů dlouhé čekací doby, než jsou jejich žádosti posouzeny. Výrazně k tomu ale přispívá i finanční podpora, kterou Švédsko vyplácí těm, kteří se rozhodnou ze své vůle vrátit do vlasti. Afghánská či irácká rodina může získat až 75.000 švédských korun (219.000 korun). Peníze, které jsou určeny k opětovnému zařazení do života v domovské zemi, dostanou až po návratu do vlasti.
Počet navrátilců nicméně zůstává pouze zlomkem v celkovém počtu podaných azylových žádosti. Švédsko, které má 9,8 milionu obyvatel, za loňský rok přijalo více než 163.000 žadatelů. Vláda mezitím zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila. Obnovila také ostrahu jižní hranice, což zkomplikovalo cesty mezi Dánskem a Švédskem. Od té doby počet běženců přicházejících do země výrazně poklesl.
Méně nových uprchlíků v Německu
V dubnu jich do Bavorska, kudy do Německa, dorazí většina uprchlíků, přišlo 5555. Ještě v lednu přitom do druhého nejlidnatějšího německého státu dorazilo 75.000 migrantů. Číslo za duben zahrnuje uprchlíky, které na hranici s Rakouskem zachytila policie, i běžence, kteří se po příchodu do Německa sami nahlásili úřadům.
Dubnová data potvrzují dosavadní letošní trend, kdy je každý měsíc počet příchozích uprchlíků nižší. V únoru jich bylo 41.600, v březnu už jen 6600. Skokové snížení souvisí s dohodou Evropské unie a Turecka. Do Řecka z Turecka za uplynulý měsíc dorazilo jen 3469 migrantů, zatímco ještě v březnu jich bylo 26.971.
Související
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Sybiha: Ruský teror proti Ukrajině každým dnem sílí
před 1 hodinou
Sněmovna se schází k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě
před 2 hodinami
Estonsko: Za žhářským útokem na obrannou společnost Milrem Robotics stojí ruské tajné služby
před 2 hodinami
Rutte: NATO čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a dronům. Prozradil, o co se Rusko snaží
před 3 hodinami
Žák na Slovensku zaútočil ve škole, napadl spolužáky i učitelky. Jedna zemřela
před 4 hodinami
Zelenskyj varoval svět před prohlubující se spoluprací mezi Ruskem, Severní Koreou a Íránem
před 5 hodinami
OpenAI zrušila plánované vydání modelu umělé inteligence GPT-6.1 Astra
před 6 hodinami
Britská policie propustila muže zatčených kvůli chystanému útoku na základnu. Z USA přichází ostré reakce
před 7 hodinami
Počasí se i o víkendu ponese na vlně babího léta, v noci se ale citelně ochladí
včera
Irán opět popřel Trumpova tvrzení. Nemá v plánu žádná jednání s USA
včera
Přípravy na volby začaly. Nejsilnější evropská politická frakce se hádá kvůli AfD
včera
SpaceX poslal do vesmíru největší raketu v historii. Starship poprvé dosáhla oběžné dráhy Země
včera
Jižní Korea požaduje od Ukrajiny vysvětlení a omluvu
včera
Na Staroměstském náměstí lidé demonstrují proti vládě
včera
Politické zklamání ve Švédsku: Vítězka voleb Anderssonová nedokáže sestavit vládu
včera
Britská policie objevila v dodávkách u základny výbušniny. Z přípravy útoku podezírá Írán
včera
Chování AI vyvolává u výzkumníků vážné obavy. OpenAI pozastavila vývoj
včera
Švýcarsko odmítlo zpřísnění neutrality. Dál může zavádět sankce proti Rusku, rozhodli lidé
včera
Trumpova administrativa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků voleb
včera
Matoucí prohlášení Lavrova: Přípravu Evropy na válku s Ruskem označil za proroctví, zároveňse jí vysmál
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Zdroj: Libor Novák