Protipřistěhovalecký kandidát na prezidenta Hofer bojuje o voliče? Integrace běženců je možná, tvrdí teď

Vídeň – Norbert Hofer z krajně pravicové Svobodné strany Rakouska, který se s největší pravděpodobností stane příštím rakouským prezidentem, ve čtvrtek vystoupil s prohlášením, že věří, že integrace přistěhovalců je možná. Podle tamních médií se tak zřejmě snaží získat více voličů ze středního proudu.

V rozhovoru pro rakouskou tiskovou agenturu APA Hofer také řekl, že by neodmítl jmenovat jako kancléře kandidáta hlavního proudu, deklaroval také svou náklonnost myšlence členství Rakouska v Evropské unii bez toho, aniž by v Rakousku proběhlo referendum.

V tom, co rakouská média popisovala jako politické „tsunami", zvítězil Hofer minulý měsíc v prvním kole prezidentských voleb. Očekává se, že zvítězí i ve druhém kole, které je naplánováno na 22. května.

„Myslím, že když budeme dělat vše, co můžeme, abychom se ujistili, že lidé, kteří jsou již v Rakousku, se začlení, je jejich integrace ještě možná," uvedl Hofer, který je znám svými protipřistěhovaleckými názory.

O azyl už v Rakousku požádal zhruba 90 tisíc migrantů, což představuje asi jedno procento tamní populace. Hofer připomněl, že „téměř žádný jiný stát EU" se takto na řešení migrační krize nepodílí. „Ale vezmeme-li v dalších 90 tisíc a další 90 tisíc, pak to nebudeme schopni zvládat," řekl.

Před prvním kolem hrozil rozpuštěním vlády, bude-li zvolen, což by byl krok, který nikdy předtím rakouská hlava státu, jejíž pozice je spíše jen ceremoniální, neudělala.

Agentuře APA ve čtvrtek řekl, že by jmenoval kancléřem někoho z řad vládnoucí sociální demokracie (SPÖ), jejíž kandidát se do druhého kola prezidentských voleb ani nedostal, když získal jen 11 procent hlasů.

Tento slabý výsledek může stát současného kancléře Wernera Faymanna jeho místo. Na krizovém zasedání SPÖ, které proběhne v pondělí, by se o jeho budoucnosti mělo jednat. A někteří jeho spolustraníci mají obavy, že by Hofer mohl odmítnout jmenovat kancléřem jiného kandidáta SPÖ.

Hofer však slíbil, že by někoho z řad sociálních demokratů jmenoval. „Ať se stane cokoli, udělal bych to, protože je v mém zájmu, aby bylo Rakousko lépe řízeno," uvedl. Také připomněl, že rakouská ústava stanoví, že výběr kancléře spadá na „zvolené strany" v parlamentu, třebaže prezident může teoreticky odmítnout poskytnutí finální souhlas.

Související

Vídeň

V Rakousku skončilo omezení pohybu, podle ministra bude květen rozhodující

V Rakousku s dneškem po přibližně měsíci a půl přestalo platit omezení vycházení a volného pohybu. Lidé se ale na veřejnosti smějí sejít nejvýše po deseti a musí mezi sebou udržovat alespoň metrové odstupy. V sobotu se otevřou už všechny obchody a obchodní centra, zákazníky budou moci přivítat například také kadeřnictví.

Více souvisejících

Norbert Hofer Rakousko

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy