Největší hrozba pro Evropu? Podle lidí to uprchlíci nejsou

Vede strach z IS

Není překvapivé, že po teroristických útocích v Paříži a Bruselu, ke kterým se přihlásila teroristická skupina Islámský stát (IS), je ve většině dotázaných zemí právě IS považován za největší hrozbu.

Ve všech zemích IS považuje za hrozbu více než polovina obyvatel. V osmi zemích IS lidé považují za největší hrozbu, v Polsku dosáhla tato hrozba stejného výsledku, jako hrozba uprchlíků, kteří přichází z Iráku a Sýrie.

Pouze v Řecku se IS umístil až na třetím místě v pomyslném žebříčku hrozeb – více lidí zde za hrozbu považuje globální změnu klimatu a globální ekonomickou nestabilitu, což v ekonomickou krizí zmítaném Řecku není příliš překvapivý výsledek.

Překvapivé obavy ze změny klimatu

Právě vysoké umístění globální změny klimatu mezi největšími hrozbami by mohlo mnohé překvapit. Jak Pew na svých stránkách podotýká, změnu klimatu za velkou hrozbu považuje více než polovina lidí ve všech dotázaných zemích a v celkovém průměru výsledků se tato hrozba umístila na druhém místě za hrozbou IS.

Srovnání s výsledky z roku 2013 ukazuje, že došlo ke značnému navýšení počtu lidí, kteří změnu klimatu za hrozbu považují. K největší změně došlo ve Španělsku, kde ze 64 % lidí v roce 2013 došlo k nárůstu na 89 % lidí v roce 2016.

V celkovém průměru všech zemí IS za velkou hrozbu považuje 76 % lidí. 17 % lidí se domnívá, že jde o hrozbu menší a pouze 3 % lidí tuto teroristickou skupinu nepovažuje za hrozbu. Globální změnu klimatu za velkou hrozbu označilo 66 % lidí, za malou hrozbu 27 % a za žádnou hrozbu 6 % lidí.

Uprchlíci až na pátem místě

Na dalších místech se pak umístila globální ekonomická nestabilita a kybernetické útoky ze strany jiných států. Až páté celkové místo obsadili uprchlíci, kteří ve velkých počtech do Evropy přichází ze Sýrie a Iráku.

Jak Pew podotýká, v tomto ohledu výsledky ovlivnily značně rozličné výsledky jednotlivých států. Zatímco v Itálii, Velké Británii, Řecku, Polsku a Maďarsku uprchlíky za hrozbu považuje více než polovina lidí, v ostatních zemích byla čísla menší. Nejméně je za hrozbu považuje Nizozemí (36 %), Německo (31 %) a Švédsko (24 %).

Další hrozby, které Evropané vnímají, ale považují je spíše za menší problémy, jsou napjaté vztahy s Ruskem, nástup Číny jako světové mocnosti a vliv Spojených států amerických.