Berlín/Vídeň - V Berlíně, stejně jako v Turecku, žije mnoho zastánců tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Část z nich uposlechla jeho výzvu a vyšla do ulic na protest proti pokusu o vojenský převrat. Co to říká o německé turecké komunitě?
V reakci na pokus o převrat vyšly v pátek v noci do tureckých ulic desetitisíce příznivců Erdogana. Demonstrace na jeho podporu se však konaly nejen v tureckých městech, jako je Ankara nebo Istanbul, ale i v Berlíně, Hamburku, Stuuugatru nebo Vídni.
Jen před tureckým velvyslanectvím v Berlíně se v sobotu brzy ráno sešly asi tři tisíce Turků. Mezi nimi byl Tahir Sözen. V posledních dvou volbách odevzdal hlas vládnoucí straně AKP tureckého prezidenta Erdogana. Když rebelové oznámili převrat, šel k velvyslanectví, aby protestoval, píše server The Local.
Erdogan má mezi německými Turky velkou podporu
Erol Özkaraca nebyl v noci, kdy došlo k pokusu o převrat, v Berlíně. Byl na cestě na dovolenou v Istanbulu, dostal se tam ve chvíli, kdy vojáci v tancích zablokovali mosty přes úžinu Bospor. Několik hodin tak musel čekat na letišti. Berlíňan s tureckými kořeny Özkaraca je podporovatel sociální demokracie (SPD) a je zapřisáhlý odpůrce politiky Erdogana.
Velká podpora ankarské vlády u Němců tureckého původu mu dělá starosti. Ukázalo se, že mnoho přistěhovalců, a to zejména ve znevýhodněných oblastech, má pocit, jako by do Německa nepatřili, varuje. Podle jeho názoru Erdoganův autoritářský styl vypovídá o sebeúctě těchto osob. A Erdoganovi dává dojem, že je silný státník, který se stará i o turecké státní příslušníky v zahraničí.
„Tito lidé pak myslí, že dělá, co je správné a že všichni ostatní jsou teroristé, myslí si Özkaraca. Naopak Erdoganův zastánce Sözen tento fenomén chápe. „Jsou zde mladí lidé, kteří touží po síle a v případě, že jsou zde na okraji společnosti, hledají tu sílu sílu u Erdogana," vysvětluje.
Většina Turků v Německu dobře integrována.
Nicméně ani to samo o sobě neovlivní fakt, že má Erdogan mezi německými Turky velkou podporu. Politolog Gulistan Gürbey ze Svobodné univerzity v Berlíně vysvětluje, že se i mezi migranty odráží politická situace a polarizace společnosti v Turecku. „Faktem je, že pokud jde o začlenění do vzdělávání, odborné přípravy, zaměstnání, je většina Turků v Německu dobře integrována," říká Gürbey.
A Sözen je jedním z nich. Přijel do Berlína před 42 lety jako dítě školou povinné. Dnes zastupuje Islámské společenství Milli Görüs (IGMG), aktivně se zapojuje do občanských sdružení a spoluzaložil společenství nájemníků. „Zajímá mě turecká a německá politika - proč by v tom měl být rozpor?" ptá Sözen. Mezi berlínskou tureckou komunitou podle svých slov nepozoruje žádné rozdělení nebo radikalizaci. Přiznává ale také, že turecká komunita v Německu vždycky byla „politická".
Dodává, že německá veřejnost má až příliš zjednodušující pohled na puč. „Všechny čtyři turecké politické strany odsoudily pokus o převrat," říká Sözen. „Ve skutečnosti převrat sblížil demokratické síly," dodal.
Úřady se reakce Turklů nebojí
Německé úřady nepovažují silnou reakci tureckých Berlíňanů za zvláštní důvod k obavám. V Turecku narozená senátorka pro integraci Dilek Kolatová (SPD) připomněla, že turecká komunita vždy reagovala na události a konflikty v Turecku. Faktem je, že se komunita po demonstraci před velvyslanectvím rychle vrátila ke každodennímu životu.
Kolatová dodala, že neočekává, že by se nenásilné soužití s tureckou komunitou nějak změnilo. „Turecká komunita žije zde již po 60 let. Většina se nikdy nedopustila násilí," říká senátorka. Odpůrce Erdogana Özkaraca však argumentuje, že nikdo nemůže říci, co se stane teď - rozhodujícím faktorem prý bude, jak se Erdogan zachová. S tím pocítíme eskalaci i tady," říká. „To je prostě dané,"dodal.
Jen řekni a my je zabijeme, skandovali Turci ve Vídni
Český rozhlas informoval, že se demonstrace na Erdoganovu podporu konaly o víkendu i ve Vídni. Akce byla podle rozhlasu zorganizována během několika málo hodin a neobešla se bez výtržností a vypjatých emocí. Celou věc teď musí rakouské vládě vysvětlit i turecký velvyslanec.
Demonstrace se konala na slavném vídeňském bulváru Mariahilferstrasse. Později vyšlo najevo, že dav skandoval kromě Alláhu Akbar také hesla jako „jen řekni a my je zabijeme".
Související
Turecko obvinilo USA z organizace puče v roce 2016
Turecko stále řeší pokus o puč, padlo 70 doživotních trestů
vojenský převrat v Turecku (15. července 2016) , Německo , Turecko
Aktuálně se děje
včera
Lidé stále tápou. Obchody v příštím týdnu ovlivní státní svátek
včera
Sparta prohospodařila duel s Lilleströmem. Plzeň a Jablonec venku prohrály o gól
včera
Ministerstvo zajistilo další miliony pro Státní zdravotní ústav
včera
Pokus o vraždu před nádražím v Plzni. Bezdomovec útočil nožem
včera
Evropa vyvíjí vlastní Starlink, ale závodí s časem. Experti vidí jeden problém
včera
Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech
včera
Agresor napadl řidičku na D6. Policie ho podezírá z několika trestných činů
včera
Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach
včera
Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec
včera
Trump před volbami Republikány potápí, odhaluje nový průzkum. Jeho podpora je nejnižší v historii
včera
V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem
včera
Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil
včera
FT: NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení přes svou agenturu
včera
Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel
včera
Zasažena je Wikipedie, eshopy i BBC. Závažnou kybernetickou bezpečnostní hrozbu řeší celý svět
včera
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
včera
Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba
včera
Rusko tvrdí, že je připraveno obnovit rozhovory s Ukrajinou a USA o ukončení války
včera
Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení
21. října 2026 21:07
Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina
Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.
Zdroj: Libor Novák