Zábřeb - Vítězem předčasných voleb v Chorvatsku se stalo konzervativní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), když získalo 61 křesel ve 151členném parlamentu. Politická krize v zemi tak patrně bude pokračovat, jak avizovali politologové již před hlasováním.
Opoziční Národní koalice, vytvořená kolem Sociálnědemokratické strany (SDP), obsadí ve sněmovně 54 křesel. Předběžně to dnes ráno oznámila volební komise po sečtení všech odevzdaných hlasů.
Na nejistotě nic nemění skutečnost, že se nenaplnily předvolební průzkumy, které naznačovaly těsné vítězství socialistů. Na třetím místě totiž skončilo podle očekávání středopravé reformistické uskupení Most (které dosud tvořilo vládní koalici s HDZ), ale jen se 13 mandáty. Má tedy o šest méně než po loňských volbách, což znamená, že HDZ bude k sestavení vlády potřebovat ještě nejméně jednoho partnera, a to nemusí být snadné.
Vůdce vítězné strany Andrej Plenković ale věří, že se mu to podaří. "Jsem přesvědčený, že jsme strana, která bude mít tu čest zformovat stabilní budoucí vládu, která bude vládnout čtyři roky. Jsme otevření spolupráci se všemi stranami, které jsou nám programově a světonázorově blízké. Zaručuji, že příští chorvatská vláda bude stabilní a evropsky orientovaná," prohlásil Plenković.
Naznačil tak, že trvá na tom, co prohlásil před volbami, když vyloučil vytvoření takzvané velké koalice HDZ s jeho největším rivalem SDP.
Předseda SDP Zoran Milanović po již zjevné prohře se o možné velké koalici, byť nepřímo, zmínil, když řekl, že Chorvatsko už nemůže opakovat "nové experimenty" a že nyní víc než kdy jindy potřebuje stabilní vládu.
Pozorovatelé ale míní, že Milanovičovi jde očividně o to, velkou koalicí zmírnit svůj volební neúspěch a vyhnout se odpovědnosti. Jeho konec v čele SDP je ovšem na spadnutí a podle zdrojů z vedení strany se Milanović ještě dnes odpoledne chystá oznámit svou demisi.
Jako čtvrté ve volbách skončilo s osmi poslanci hnutí Živá zeď, které se dosud nepřiklání ani k HDZ ani k SDP. Tři křesla obsadí regionální strana Istrijské demokratické shromáždění, která se soustředí především na získání autonomie pro Istrii a na vytvoření euroregionu na Istrijském poloostrově, jehož části se nacházejí kromě Chorvatska také ve Slovinsku a v Itálii.
Související
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj
před 1 hodinou
Vláda Netanjahua končí? Podle průzkumů ve volbách neobhájí pozici
před 2 hodinami
Nevydržel ani tři měsíce. Šéf Letiště Praha Lašák rezignoval
před 2 hodinami
Začíná velké omezení na příjezdu do Prahy. Práce potrvají do prosince
před 3 hodinami
SAE nominovaly vlastní kandidátku na šéfa OSN. Experti bijí na poplach
před 4 hodinami
Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí
před 4 hodinami
Trump oznámil, že Musk Ukrajině plně obnovil přístup ke Starlinku
před 5 hodinami
Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel
před 6 hodinami
Počasí i u nás ovlivní Austen a Boelo. Meteorologové řekli, jak se projeví
včera
Lidé stále tápou. Obchody v příštím týdnu ovlivní státní svátek
včera
Sparta prohospodařila duel s Lilleströmem. Plzeň a Jablonec venku prohrály o gól
včera
Ministerstvo zajistilo další miliony pro Státní zdravotní ústav
včera
Pokus o vraždu před nádražím v Plzni. Bezdomovec útočil nožem
včera
Evropa vyvíjí vlastní Starlink, ale závodí s časem. Experti vidí jeden problém
včera
Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech
včera
Agresor napadl řidičku na D6. Policie ho podezírá z několika trestných činů
včera
Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach
včera
Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec
včera
Trump před volbami Republikány potápí, odhaluje nový průzkum. Jeho podpora je nejnižší v historii
včera
V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem
Mezi evropskými vládami sílí přesvědčení, že budou muset brzy pověřit konkrétní osobu přímými jednáními s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o mírové dohodě pro Ukrajinu. Hlavním problémem však zůstává rozhodnutí, kdo by měl tento citlivý a náročný úkol převzít. Debata na toto téma nabrala na aktuálnosti poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff odcestoval do Ruska s cílem nabídnout Putinovi třístranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.
Zdroj: Libor Novák