Úřad evropského prokurátora? Země EU se opět neshodly, výhrady má i Česko

O vzniku úřadu evropského veřejného žalobce se bezvýsledně jedná už od roku 2013. Kompromis skoro dosažený letos na podzim slovenským předsednictvím se ale dál nelíbí Nizozemsku, kde věc odmítl proti vůli vlády parlament, dnes měla výhrady také Itálie a Rakousko. Námitky měli před dnešním jednáním také Švédové. Ostatně také český Senát dal nedávno najevo, že trvá na svém starším odmítavém stanovisku.

Pokud se tak v únoru novému maltskému předsednictví EU nepodaří nespokojence přesvědčit, je tak pravděpodobné, že se státy na vzniku úřadu dohodnou v režimu takzvané "posílené spolupráce" těch zemí, které mají o věc zájem.

Země naopak potvrdily dohodu o směrnici týkající se ochrany finančních zájmů EU, která do značné míry určí rozsah práce úřadu budoucího evropského prokurátora.

Zahrnuty do ní nakonec jsou i přeshraniční podvody na dani z přidané hodnoty (DPH) se škodou nad deset milionů eur (270 milionů Kč). "Je to dobře. To jsou podvody, které využívají pravidel jednotného trhu, takže dává smysl je na evropské úrovni stíhat," soudí česká ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Dohodu uvítala také eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová, podle které jde o "velký úspěch" a významný předpoklad ke zřízení úřadu evropského prokurátora. "Dává (dohoda) jasný mandát k řešení velkých podvodů na DPH," upozornila Jourová. Podvody na DPH unie, ale především její členské země, ročně ztrácí okolo 60 miliard eur.