Šampaňské jen jako aperitiv? Toto pravidlo už neplatí, říkají šéfkuchaři

Spojení šampaňského s pokrmy vyvolává zájem šéfkuchařů, ale je také příležitostí pro vinaře. Ti si uvědomují, že šampaňské může získat trh a dobýt si své místo na stole.

Velká poptávka po šampaňském jako doplňku jídelníčku zatím není proto, že se většina spotřebitelů řídí tím, co je na etiketě, aniž by věděla, že existují různé druhy šampaňského.

"Rád pracuji se šampaňským, protože nabízí velmi zajímavou jemnou kyselost a texturu, a to dovoluje podtrhnout pokrm a dodat mu lehkost," svěřuje se nositel tří michelinských hvězdiček, šéfkuchař Arnaud Lallement z hotelu Assiette champenoise v Tinqueux u severofrancouzského města Remeš, jehož restaurace byla zařazena mezi 15 nejlepších ve světě.

Enolog Geoffrey Orban, šéf společnosti Educavin, soudí, že šampaňské uspokojuje patro jako jiná vína a navíc má mnohé přednosti, aby se prosadilo jako jejich alternativa. "Nabídka je tak rozmanitá a široká, že je možné vždy objevit šampaňské, které se hodí k jídlu," ujišťuje.

V minulém století však nebylo možné se šampaňským takto zacházet, protože vinaři měli tendenci přidávat do vína cukr, aby zakryli jeho špatnou kvalitu nebo nedostatečné vyzrání. Nabídka šampaňského se však rozšiřovala, až se vinaři zaměřili na produkci přírodního šampaňského, které přesně vyjadřuje typičnost vína.

Šampaňské zbavené přemíry cukru se uzpůsobuje pokrmům, které doplňuje: ke korýšům odrůda Chardonnay, k tučným husím jádrům Pinot Meunier, k sýrům aroma odrůdy Pinot Noir.