EU na tom není moc dobře. Schulz před odchodem z Evropského parlamentu otevřeně promluvil

Evropské unii se nepodařilo přejít od kataklyzmatu brexitu a navíc ji brzdí jednotliví národní vůdci, kteří selhávají a nedokáží ve svých zemích „prodávat vize Evropské unie", tvrdí německý politik, kterému již brzy skončí funkční období v čele europarlamentu.

Podle Schulze, který by měl brzy nastoupit na některou z vysokých pozic v německé vládě, Brusel „šlape vodu", protože národním vládám chybí politická odvaha postavit se tváří v tvář vzestupu populistické pravice. Uvedl to v rozhovoru pro list Guardian.

„Generace Helmuta Kohla a Fracoise Mitterranda jezdila do Bruselu s postojem, že silná Evropa je v zájmu jejich zemí. Generace Viktora Orbána říká, že musí před Evropou hájit národní zájmy - jako kdyby je Brusel nějakým způsobem ohrožoval," tvrdí šéf Evropského parlamentu.

Psali jsme: Končící šéf europarlamentu Schulz se loučil ostře: Ultranacionalisté se roztahují, budu dál bojovat proti nenávisti Schulz odejde z čela Evropského parlamentu, vrhne se do německé politiky  

Jeho slova přichází ve chvíli kdy se předsednictví EU ujala nejmenší země – Malta. Tento rok bude klíčový při jednání o brexitu, nervozitu vyvolávají také volby v Německu a ve Francii. Kromě toho Evropu v posledních měsících zasáhlo několik teroristických útoků. Vyřešena nebyla ani krize v eurozóně či krize v oblasti migrace.

Schulz, který by mohl ve funkci nahradit německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, obvinil národní vůdce z toho, že se jim nepodařilo vysvětlit voličům doma, proč přenechali některé pravomoci Bruselu. „Stejní lidé, kteří si spolu notují v Bruselu, doma předstírají, že na ně nějaká anonymní síla vyvíjí tlak. To je smrtící," varuje.

Psali jsme: Šéf EP Schulz chce kandidovat na německého kancléře  

Přiznal také, že Brusel podcenil kulturní rozdíly mezi západními členskými státy Evropské unie a východním blokem bývalých komunistických zemí. Zároveň ale tvrdí, že by se kontinent ocitl v ještě více nejisté situaci, pokud by v roce 2004 nedošlo k rozšíření EU na východ. „Podcenili jsme, jak se obě poloviny Evropy vzdálily. Kulturní, vědecké a politické struktury na západě nemohou být přijaty jedna ku jedné na východě," vysvětluje Schulz.

„S ohledem na současný ruský politický postoj si představte, kdyby Polsko a Pobaltí nebyly součástí EU. Na kontinentu by panovala hluboká nejistota a možná i strach z války. To je důvod, proč je z historického pohledu správné přijmout tyto země a proč bylo správné zavést euro," domnívá se.

Schulz také připustil, že někteří politici pracující na evropské úrovni ztratili kontakt s voliči a neznají tak jejich obavy. „Někteří lidé v aparátu Bruselu jsou skutečně příliš odděleni od reality a každodenního života. Pokud se pohybují jen v Bruselu, je snadné se domnívat, že Brusel představuje realitu života lidí v Evropě," uznal politik. Přesto trvá na tom, že takových politiků je v Bruselu jen menšina.

Na závěr však Schulz zdůraznit, že je stále „hluboce přesvědčen o správnosti evropské myšlenky" a že rozhodně nepatří k těm, „kteří by se vzdalovali od lidí."