Rozbroje mezi eurokomisí a europarlamentem? Spor o "spitzenkandidáty" je zpět, ostře promluvil Zdechovský

Popření systému takzvaných vedoucích kandidátů na post předsedy Evropské komise, k němuž podle diplomatů spěje bruselský summit Evropské unie, vyvolává mezi europoslanci skeptické až rozhořčené reakce. Podle některých není jisté, zda se bude Evropský parlament ochoten podřídit vůli unijních premiérů a prezidentů a schválit na vrcholné posty jimi navržené kandidáty.

Lídři v Bruselu jednali jako o možné budoucí šéfce EK o německé ministryni obrany Ursule von der Leyenové. Pokud by zástupkyně evropských lidovců (EPP) získala tento klíčový post, předsedou EP by se v rámci dohody měl stát některý ze socialistických europoslanců - hovoří se o Italovi Davidu-Mariovi Sassolim či Bulharu Sergeji Staniševovi. Nikdo z těchto politiků není takzvaným spitzenkandidátem, tedy lídrem vybraným evropskou politickou skupinou před květnovými eurovolbami.

Systém založený na vedoucích kandidátech prosazuje EP již druhé volební období, kvůli nedostatku podpory pro lidovce Manfreda Webera i socialistu Franse Timmermanse jej však evropští prezidenti a premiéři patrně nadobro smetli ze stolu.

"Vnímám to jako nebezpečný precedens, který by mohl vést ke snížení zájmu lidí o volby do Evropského parlamentu," řekl ČTK český lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který je přesvědčen o prospěšnosti systému "spitzenkandidátů".

Stejně jako on i další členové nejsilnější europarlamentní frakce EPP zdůrazňují, že květnové volby provázela nejvyšší účast za poslední dvě desetiletí a voliči systém volebních lídrů akceptovali.

Seznam kandidátů na budoucího šéfa EP musí být hotov do dnešních 22:00 SELČ. Socialisté, kteří o jménu svého favorita na předsedu EP rozhodují na jednání své frakce, se k návrhům zatím veřejně nevyslovují. Bývalý socialistický předseda EP Martin Schulz, který se podle některých médií zapojil do vyjednávání, se však dnes na webu listu Der Spiegel vyjádřil o možné předsedkyni Evropské komise velmi kriticky, když ji označil za "nejslabší ministryni německé vlády". "Zjevně je to výkon dostačující k tomu, abyste se stali šéfem komise," uvedl.

Nespokojené hlasy znějí i z dalších početně silných frakcí liberálů a zelených, kteří si dělají zálusk na pozici předsedy parlamentu. Bez jejich podpory však nemohou dvě nejsilnější skupiny pro případnou dohodu získat v EP potřebnou většinu hlasů. Očekává se tedy, že výsledek středeční volby předsedy Evropského parlamentu bude do poslední chvíle nejistý.

Související

Více souvisejících

evropský parlament EU (Evropská unie) Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Martin Schulz (předseda Evropského parlamentu)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 3 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 9 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 15 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 16 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy