Už žádné výmluvy, státy si musí brát uprchlíky, zní u EU. Je to nereálné, oponují Češi a Slováci

Brusel – V rámci programu na přerozdělování uprchlíků si měly státy Evropské unie převzít celkem 160 tisíc běženců. Podle českých úřadů je to ale nemožné, protože takoví lidé ani neexistují. I proto chtějí členské země EU chtějí od Evropské komise slyšet reálné počty lidí, které bude možné do září v rámci dohodnutého dvouletého programu přemístit z Itálie a Řecka.

Novinářům to po dnešním jednání unijních ministrů vnitra řekl náměstek českého ministra Jiří Nováček. „Protože 160.000 je prostě nesplnitelné a ty osoby ani fyzicky neexistují," poznamenal náměstek, který na dnešní diskusi zastupoval nemocného ministra Milana Chovance. Na komisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose podle něj apeloval v tomto smyslu například zástupce Belgie.

V září 2015 se členské země přes odpor několika států, včetně České republiky a Slovenska, dohodly na tom, že uleví migrační krizí přetíženým Aténám a Římu převzetím části žadatelů o azyl z konkrétních zemí původů, například ze Sýrie. Středoevropské země, které byly přehlasovány, od počátku upozorňovaly, že dvouletý program přerozdělování podle kvót nebude z mnoha důvodů funkční.

Podle údajů komise k 22. březnu bylo z Itálie do jiných zemí EU přemístěno 4435 a z Řecka 10.324 lidí. Česká republika dosud ze své kvóty 2679 převzala 12 osob z Řecka. Státy samy ostatně zatím oznámily připravenost přijmout celkem jen 26.700 žadatelů o azyl.

Dnes při diskusi zazněla dvě naprosto rozdílná čísla týkající se počtů žadatelů o azyl, kteří by mohli být z Itálie a Řecka přesunuti, upozornil Nováček. Zástupce Evropského azylového podpůrného úřadu (EASO) hovořil o 9000 připravených lidech, komisař Avramopulos o 26.000 osobách. Podle náměstka je i z toho patrné, že v EU by bylo třeba zahájit komunikaci o tom, kolik reálně lidí na přerozdělení v Řecku a v Itálii čeká.

Evropská komise trvá na tom, že dohodnuté přerozdělování je třeba zrychlit. „Chci, aby to bylo úplně jasné. Už žádné výmluvy. Tohle je chvíle, aby státy do září splnily, co mají," řekl při příchodu Avramopulos. Na jednání samotném pak připomněl stanovisko komise, která nedávno varovala, že vůči váhajícím zemím může zahájit řízení směřující po několika krocích až k žalobě před evropským soudem.

Slovensko kvóty odmítá a na unijní soud se obrátilo samo - kvůli způsobu, jak bylo o věci rozhodnuto. „Když jsme za rok a půl platnosti toho rozhodnutí nebyli schopni naplnit ani z deseti procent, tak je naivní si myslet, že jich do září naplníme 90," poznamenal slovenský ministr Robert Kaliňák.

Není si prý ani jist, že je Evropská komise schopna s nějakými reálnými čísly přijít. „Nevím, jestli se to dá. Když takový odhad dají, tak automaticky potvrdí selhání systému. Potvrdí, že ten systém fungovat nemůže," dodal slovenský ministr.

Zástupci bloku dnes jednali také o dalších aspektech azylové a migrační problematiky. Shodli se například na potřebě zvýšit efektivitu návratové politiky, tedy na rychlých návratech těch, kdo na azyl v EU nemají nárok. „Obecně je znát trend, tendence k tomu, aby se ty procedury zkrátily, aby se už ti neúspěšní žadatelé o azyl nemohli pohybovat po Evropě a byli v krátkých, reálných lhůtách navráceni," řekl Nováček.

Evropská unie se snaží země původu, například v Africe, k větší ochotě k přebírání svých občanů přimět nabídkami úzké spolupráce v mnoha oblastech. Dnes na jednání zazněl ale také návrh, aby těm nespolupracujícím mohlo být pozastaveno vydávání víz.

Související

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.
Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) uprchlíci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

včera

včera

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

včera

včera

včera

Tanker, ilustrační fotografie.

Česko je mezi zeměmi, které chtějí chránit lodě v Hormuzském průlivu

Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají. 

včera

včera

včera

20. března 2026 21:50

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

20. března 2026 20:22

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy