Od referenda k odchodu. Co vše předcházelo brexitu?

Londýn - Britský velvyslanec při Evropské unii Tim Barrow dnes odevzdá předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi oficiální dopis, kterým Spojené království oznámí svůj záměr vystoupit z EU. Začne dvouletá lhůta, během které budou Británie a EU vypořádávat všechny vzájemní závazky. Co vše ale dnešnímu dni předcházelo?

20. února 2016 - Britská vláda na svém mimořádném zasedání v Londýně rozhodla o tom, že se referendum o setrvání Spojeného království v Evropské unii uskuteční 23. června 2016.

23. června 2016 - Britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení své země z Evropské unie. Předsedkyně volební komise Jenny Watsonová na radnici v severoanglickém Machestri uvedla, že potvrzuje celkově 33.577.342 odevzdaných hlasů. Z nich 16.141.241 bylo pro setrvání Británie v EU a 17.410.742 pro vystoupení z unie. Zbývajících 25.359 hlasů bylo neplatných.

Za tzv. brexit hlasovalo 51,9 procenta zúčastněných voličů, pro setrvání Spojeného království v EU se jich vyslovilo 48,1 procenta. Účast na referendu dosáhla 72,2 procenta registrovaných voličů. Vystoupení z EU získalo většinu hlasů v Anglii a Walesu, zatímco opačný tábor zvítězil ve Skotsku a v Severním Irsku.

11. července 2016 - Theresa Mayová byla zvolena novou předsedkyní britské Konzervativní strany a stala se novou premiérkou Británie.

13. července 2016 - Britský premiér David Cameron se rozloučil s rezidencí na Downing Street a s manželkou a třemi dětmi navštívil královnu v Buckinghamském paláci, které oficiálně předal svou rezignaci. Buckinghamský palác potvrdil, že královna Alžběta II. demisi Camerona přijala a do královského paláce nová předsedkyně Konzervativní strany Theresa Mayová, kterou královna pověřila sestavením nové vlády.

24. ledna 2017 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že vláda premiérky Mayové musí získat souhlas parlamentu, než spustí proces odchodu Spojeného království z Evropské unie, tedy brexit. Rozhodnutí soudu donutilo vládu, aby předložila příslušný návrh zákona v parlamentu.

8. února 2017 - Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu dali vládě zelenou, aby spustila proces odchodu Spojeného království z Evropské unie na základě článku 50 Lisabonské smlouvy. Poslanci po třídenní rozpravě poměrem hlasů 494 k 122 schválili návrh zákona o notifikaci vystoupení z EU, kterým Británie spustí dva roky oficiálních jednání o svém odchodu z Unie.

1. března 2017 - Sněmovna lordů schválila dodatek k zákonu o brexitu, který chrání práva tří milionů občanů Evropské unie žijících v Británii. Schválení dodatku horní komorou britského parlamentu znamená, že vláda bude muset do tří měsíců po zahájení brexitu předložit návrhy na zaručení práv občanů EU žijících v Británii. 

7. března 2017- Horní komora britského parlamentu schválila další dodatek k návrhu zákona, kterým se spustí formální jednání o vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Požaduje v něm, aby konečnou dohodu mezi Londýnem a Bruselem schválily obě komory parlamentu. 

13. března 2017 - Britský parlament schválil v původní podobě návrh zákona o brexitu. Stalo se tak poté, co horní komora parlamentu, tedy Sněmovna lordů, netrvala na dvou dodatcích, které do zákona prosadila a Dolní sněmovna je krátce předtím zamítla. Premiérce Mayové to umožňuje iniciovat článek 50 Lisabonské smlouvy.

16. března 2017 - Královna Alžběta II. schválila návrh zákona umožňující Británii zahájit proces odchodu z Evropské unie. Z návrhu se tak stal zákon.

29. března 2017 - Britský velvyslanec při Evropské unii Tim Barrow dnes odevzdá předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi oficiální dopis, kterým Spojené království oznámí svůj záměr vystoupit z EU. Začne tak oficiální dvouleté lhůta pro brexit.

Související

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

Více souvisejících

Brexit ,  Velká Británie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Obchody

Lidé stále tápou. Obchody v příštím týdnu ovlivní státní svátek

Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.

před 2 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta prohospodařila duel s Lilleströmem. Plzeň a Jablonec venku prohrály o gól

Minulý pohárový čtvrtek nebyl z pohledu českých fotbalových zástupců v Evropě vydařený. Ze tří českých klubů v Evropské a Konferenční lize totiž bodoval jen jeden z nich – pražská Sparta. Ovšem ani to se nedá brát za úspěch, neboť ta s norským Lilleströmem pouze remizovala 1:1, a to navzdory tomu, že se čekala spíše tříbodová výhra. Ta byla na dosah po Alcocérově gólu z 56. minuty, po kterém Sparta téměř až do závěru vedla 1:0, jenže v první minutě nastavení po chybě v obraně inkasovala. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech

Ministerstvo zdravotnictví se prostřednictvím krajských hygienických stanic zapojilo do celostátní kontrolní akce Alkohol, drogy a mládež 2026 (ADaM), kterou organizovala Policie ČR, ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, Českou obchodní inspekcí, Celní správou ČR a s Ministerstvem zdravotnictví. Kontroly probíhaly od 15. června do 15. září 2026 a zaměřily se mimo jiné na provozovny poskytující stravovací služby, včetně restaurací, barů a klubů.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach

V Bílém domě panuje před blížícími se americkými mezidobími volbami hluboká nervozita a obavy z rozsáhlých personálních čistek. Poradci a blízcí spojenci prezidenta Donalda Trumpa se intenzivně připravují na situaci, kdy by případná porážka republikánů v Kongresu mohla vyvolat ostrou vlnu vzájemného obviňování a vést k radikálnímu přeskupení sil uvnitř vládních struktur.

před 7 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec

Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimír Putin

V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem

Mezi evropskými vládami sílí přesvědčení, že budou muset brzy pověřit konkrétní osobu přímými jednáními s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o mírové dohodě pro Ukrajinu. Hlavním problémem však zůstává rozhodnutí, kdo by měl tento citlivý a náročný úkol převzít. Debata na toto téma nabrala na aktuálnosti poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff odcestoval do Ruska s cílem nabídnout Putinovi třístranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.

před 10 hodinami

Cisterna LUKOIL na letišti v Praze

Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil

Kreml potvrdil, že Rusko a Spojené státy jednají o osudu zahraničních aktiv sankcionovaného ruského ropného gigantu Lukoil v hodnotě přibližně dvaceti dvou miliard dolarů. Toto oznámení přišlo v době, kdy americké ministerstvo financí prodloužilo povolení k vyjednávání o prodeji těchto aktiv do jedenáctého listopadu. Rozhovory probíhají v rámci rozšiřování hospodářského dialogu mezi Moskvou a Washingtonem.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Petr Pavel

Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network, pod kterou spadá web Politico, uvedl, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly velmi blízko dohodě, než Spojené státy zrušily sankce na ruskou naftu. Podle jeho slov dříve koordinované západní sankce na ruský ropný průmysl a oligarchy dostávaly Moskvu pod značný tlak. Dohoda o dodávkách stovek tisíc tun ruské nafty do Spojených států však Kremlu poskytla prostor k nadechnutí.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Ilustrační foto

Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba

Celosvětový internet čelí mimořádné bezpečnostní krizi poté, co byly v programovacím jazyce PHP, jenž tvoří základ značné části webových stránek, odhaleny dvě kritické zranitelnosti. Kvůli hrozbě kybernetických útoků vydaly vládní agentury po celém světě naléhavé varování a řada institucí, vládních portálů i mediálních společností začala preventivně odpojovat své systémy od sítě.

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Podzim

Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení

Víkendové počasí přinese do České republiky výrazné ochlazení, velkou oblačnost a postupně také srážky, které v horských oblastech přejdou v sněžení. Podle aktuální předpovědi meteorologů čeká obyvatele typicky podzimní ráz počasí s proměnlivými teplotami a větrnými poryvy v některých regionech.

včera

Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina

Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy