Londýn - Britský velvyslanec při Evropské unii Tim Barrow dnes odevzdá předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi oficiální dopis, kterým Spojené království oznámí svůj záměr vystoupit z EU. Začne dvouletá lhůta, během které budou Británie a EU vypořádávat všechny vzájemní závazky. Co vše ale dnešnímu dni předcházelo?
20. února 2016 - Britská vláda na svém mimořádném zasedání v Londýně rozhodla o tom, že se referendum o setrvání Spojeného království v Evropské unii uskuteční 23. června 2016.
23. června 2016 - Britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení své země z Evropské unie. Předsedkyně volební komise Jenny Watsonová na radnici v severoanglickém Machestri uvedla, že potvrzuje celkově 33.577.342 odevzdaných hlasů. Z nich 16.141.241 bylo pro setrvání Británie v EU a 17.410.742 pro vystoupení z unie. Zbývajících 25.359 hlasů bylo neplatných.
Za tzv. brexit hlasovalo 51,9 procenta zúčastněných voličů, pro setrvání Spojeného království v EU se jich vyslovilo 48,1 procenta. Účast na referendu dosáhla 72,2 procenta registrovaných voličů. Vystoupení z EU získalo většinu hlasů v Anglii a Walesu, zatímco opačný tábor zvítězil ve Skotsku a v Severním Irsku.
11. července 2016 - Theresa Mayová byla zvolena novou předsedkyní britské Konzervativní strany a stala se novou premiérkou Británie.
13. července 2016 - Britský premiér David Cameron se rozloučil s rezidencí na Downing Street a s manželkou a třemi dětmi navštívil královnu v Buckinghamském paláci, které oficiálně předal svou rezignaci. Buckinghamský palác potvrdil, že královna Alžběta II. demisi Camerona přijala a do královského paláce nová předsedkyně Konzervativní strany Theresa Mayová, kterou královna pověřila sestavením nové vlády.
24. ledna 2017 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že vláda premiérky Mayové musí získat souhlas parlamentu, než spustí proces odchodu Spojeného království z Evropské unie, tedy brexit. Rozhodnutí soudu donutilo vládu, aby předložila příslušný návrh zákona v parlamentu.
8. února 2017 - Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu dali vládě zelenou, aby spustila proces odchodu Spojeného království z Evropské unie na základě článku 50 Lisabonské smlouvy. Poslanci po třídenní rozpravě poměrem hlasů 494 k 122 schválili návrh zákona o notifikaci vystoupení z EU, kterým Británie spustí dva roky oficiálních jednání o svém odchodu z Unie.
1. března 2017 - Sněmovna lordů schválila dodatek k zákonu o brexitu, který chrání práva tří milionů občanů Evropské unie žijících v Británii. Schválení dodatku horní komorou britského parlamentu znamená, že vláda bude muset do tří měsíců po zahájení brexitu předložit návrhy na zaručení práv občanů EU žijících v Británii.
7. března 2017- Horní komora britského parlamentu schválila další dodatek k návrhu zákona, kterým se spustí formální jednání o vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Požaduje v něm, aby konečnou dohodu mezi Londýnem a Bruselem schválily obě komory parlamentu.
13. března 2017 - Britský parlament schválil v původní podobě návrh zákona o brexitu. Stalo se tak poté, co horní komora parlamentu, tedy Sněmovna lordů, netrvala na dvou dodatcích, které do zákona prosadila a Dolní sněmovna je krátce předtím zamítla. Premiérce Mayové to umožňuje iniciovat článek 50 Lisabonské smlouvy.
16. března 2017 - Královna Alžběta II. schválila návrh zákona umožňující Británii zahájit proces odchodu z Evropské unie. Z návrhu se tak stal zákon.
29. března 2017 - Britský velvyslanec při Evropské unii Tim Barrow dnes odevzdá předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi oficiální dopis, kterým Spojené království oznámí svůj záměr vystoupit z EU. Začne tak oficiální dvouleté lhůta pro brexit.
Související
Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Lidé stále tápou. Obchody v příštím týdnu ovlivní státní svátek
před 2 hodinami
Sparta prohospodařila duel s Lilleströmem. Plzeň a Jablonec venku prohrály o gól
před 3 hodinami
Ministerstvo zajistilo další miliony pro Státní zdravotní ústav
před 3 hodinami
Pokus o vraždu před nádražím v Plzni. Bezdomovec útočil nožem
před 4 hodinami
Evropa vyvíjí vlastní Starlink, ale závodí s časem. Experti vidí jeden problém
před 5 hodinami
Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech
před 6 hodinami
Agresor napadl řidičku na D6. Policie ho podezírá z několika trestných činů
před 6 hodinami
Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach
před 7 hodinami
Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec
před 8 hodinami
Trump před volbami Republikány potápí, odhaluje nový průzkum. Jeho podpora je nejnižší v historii
před 9 hodinami
V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem
před 10 hodinami
Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil
před 11 hodinami
FT: NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení přes svou agenturu
před 12 hodinami
Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel
před 12 hodinami
Zasažena je Wikipedie, eshopy i BBC. Závažnou kybernetickou bezpečnostní hrozbu řeší celý svět
před 13 hodinami
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
před 14 hodinami
Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba
před 15 hodinami
Rusko tvrdí, že je připraveno obnovit rozhovory s Ukrajinou a USA o ukončení války
před 16 hodinami
Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení
včera
Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina
Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.
Zdroj: Libor Novák