Jaderné elektrárny jsou u konce životnosti. Jak vyřešit blížící se energetický problém?

Mají se Francouzi zbavit svého největšího zdroje energie? Přesně tato otázka bude trápit budoucího prezidenta či prezidentku. Názory jednotlivých kandidátů se velmi liší – od radikální levice, která by se jádra nejraději zbavila úplně až po radikální pravici, která volá po zachování a ochraně tohoto zdroje.

Středový kandidát Macron zase navrhuje nukleární energii nezavrhovat úplně, jen snížit její podíl ze současných 75 % na 50 %. Že by mělo jít o politické rozhodnutí odmítá Valerie Faudonová, zástupce skupiny SFEN, která se zabývá francouzským jaderným průmyslem. „Není to problém levice či pravice, musí jít o shodu na dlouhodobém rozhodnutí o směřování významného průmyslu,“ uvedla Faudonová.

Energetická budoucnost šestašedesáti milionové země však záleží v podstatě na rozhodnutí jednoho člověka. S tím nesouhlasí expert na energetiku Mycle Schneider. „Mluví se o tom, jako by to snad byla věc názoru a debaty. V současné době je však počet reaktorů příliš vysoký a finančně neudržitelný. Některé se budou muset zavřít tak jako tak, ať politici rozhodnou cokoliv,“ tvrdí Schneider.

Boj o každou elektrárnu

Současnou situaci skvěle ilustruje boj o to, kdy bude zavřená nejstarší francouzská jaderná elektrárna Fessenheim, která má úctyhodných 39 let. Současný ministr pro energetiku a životní prostředí Ségolène Royal vydal příkaz k jejímu uzavření. Tento příkaz byl v podstatě symbolický, protože elektrárna by stejně byla vyřazena z provozu po spuštění nového zařízení ve Flamanville, zřejmě v roce 2019. Royal tlačil na uzavření Fessenheimu již v letošním roce, ale provozovatel elektrárny (společnost EDF) to odmítla a stejně si na spuštění náhrady počká.

Olej do ohně přilila také kandidátka na prezidentku Marine Le Pen, která příkaz označila za „ideologické rozhodnutí pod tlakem Zelených.“ Okamžitě také přislíbila, že pokud zvítězí, nařízení zruší. Je vidět, jak moc důležitá otázka jaderné energie pro Francouze je, když svádí tvrdý boj o příkaz na zrušení elektrárny, která (ať už to dopadne jakkoliv) v roce 2019 pravděpodobně stejně ukončí provoz.

Levná nebude ani jedna možnost

Ať už se budoucí francouzská hlava státu rozhodne jakkoliv, bude to státní kasu stát miliardy eur. Rušení elektráren je dlouhý a drahý proces, stejně tak ale jejich stavba či opravy. Rychlé opuštění nukleární energie by podle některých odhadů mohlo přijít až na €217 miliard, jejich oprava zase kolem €100 miliard. Středový kandidát Macron se jasnému odhadu vyhýbal. „Nikdo nezná celkovou cenu nukleární energie. Já jsem byl ministrem průmyslu a sám to nevím,“ vymluvil se Macron.