Paříž - Po sečtení 97 procent hlasů z nedělního prvního kola prezidentských voleb ve Francii vede centrista Emmanuel Macron s 23,86 procenta.
Do druhého kola, které se koná 7. května, s ním postupuje kandidátka krajní pravice Marine Le Penová. Pro ni hlasovalo podle posledních výsledků francouzského ministerstva vnitra 21,43 procenta.
Poprvé za předchozích šedesát let nyní nepostoupil do druhého kola kandidát ani jedné ze dvou hlavních francouzských politických stran, tedy konzervativní pravice a socialistů. Kandidát republikánů François Fillon získal v nedělním prvním kole podle dosavadních výsledků 19,94 procenta hlasů.
Na čtvrtém místě skončil jen těsně za Fillonem levicový radikál Jean-Luc Mélenchon, pro něhož hlasovalo podle neúplných výsledků 19,62 procenta zúčastněných voličů.
Celkem se o prezidentské křeslo v prvním kole ucházelo 11 kandidátů, volební účast činila zhruba 78,2 procenta.
Stejně jako na celofrancouzské úrovni se i ve francouzské metropoli nejvíce voličů vyslovilo pro Macrona, když mu dalo hlas 34,8 procent voličů. Druhý skončil v Paříži Fillon (26,4 procenta) a třetí Mélenchon (19,6 procenta). Le Penová dostala v hlavním městě jen pět procent hlasů.
Ve vítězném tandemu pro druhé kolo se sešli zcela protichůdní kandidáti, kteří mají odlišné názory na domácí i na zahraničí politiku. Bývalý bankéř a exministr hospodářství (2014-2016) socialistické vlády Macron chce přijít s liberálními recepty pro sešněrované ekonomické prostředí. V zahraničí politice se pak hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a dalšímu budování EU.
Naopak osmačtyřicetiletá Le Penová chce zavádět ochranářská opatření, uzavřít hranice, tvrdě omezit imigraci a opustit eurozónou, či celou EU.
Pokud se ve druhém kole potvrdí dosavadní předvolební průzkumy, měl by Macron posbírat výrazně více voličů. Podle některých může Le Penovou porazit až s dvoutřetinovou většinou. Pokud Macron ve druhém kole zvítězí, stane se ve svých 39 letech nejmladším prezidentem Francie.
Související
Macron zvažuje, že pro upevnění vztahů s Trumpem vytáhne eso z rukávu
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
Emmanuel Macron , Marine Le Pen , volby ve Francii , Francie
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
před 2 hodinami
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
před 3 hodinami
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
před 4 hodinami
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
před 6 hodinami
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
před 7 hodinami
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
před 8 hodinami
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
před 9 hodinami
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
před 11 hodinami
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
včera
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
včera
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
včera
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
včera
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
včera
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
včera
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
včera
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
včera
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
včera
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
včera
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
včera
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.
Zdroj: Libor Novák