Macron a Le Penová se utkali v televizní debatě. Kdo byl přesvědčivější?

Paříž - Centrista Emmanuel Macron a nacionalistka Marine Le Penová se ve středu večer střetli v prezidentské televizní debatě. Diel trval přes dvě hodiny a podle předpokladů se nesl v útočném duchu.

Le Penová nazvala svého rivala Macrona "miláčkem systému a elit", ten jí zas řekl, že její "strategií je spousta lží" a že "Francie si zaslouží něco lepšího". Oba aktéři vedli spory o ekonomiku, terorismus, vzdělávání a Evropskou unii.

Z voličů konzervativce Françoise Fillona považovalo Macrona za přesvědčivějšího 58 procent oslovených, uvedla agentura Reuters. Podle agentury Elabe pro televizi BFM byl Macron přesvědčivější podle 63 procent respondentů. Macrona označily za přesvědčivějšího mimo jiné dvě třetiny z těch dotázaných, kteří v prvním kole prezidentských voleb 23. dubna odevzdaly hlas krajně levicovému kandidátovi Jeanu-Luc Mélenchonovi.

V prvním kole voleb předminulou neděli dostal Macron 24 procent hlasů a Le Penová 21,3 procenta. Větší naději na vítězství v druhém kole má v neděli 7. května Macron, kterého v průzkumech zatím podporuje kolem 60 procent dotázaných. Jistý výhrou si však být nemůže, zejména kvůli obavám z nízké volební účasti.

Macron chce posílit evropskou integraci, zamezit dohodám členských států a firem o výhodnějších daních, vytvořit funkci ministra financí eurozóny. Chce zvýšit počet policistů, zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP, modernizovat jaderné zbraně, vytvořit speciální věznice pro islamisty. Plánuje snížit počet poslanců a senátorů o třetinu, zavést poměrný systém voleb do parlamentu, propustit 120 tisíc státních zaměstnanců a zrušit jim zvýhodněné sociální pojištění.

Macron dále plánuje učinit "robustní audit" s cílem najít místa, kudy za socialistů utíkaly peníze. Zároveň chce otevřít pracovní trh, usnadnit zaměstnavatelům propouštění a osvobodit firmy na tři roky od placení pojistek lidem po škole a bývalým nezaměstnaným. Chce znovu zavést učební obory. Chce provést rozpočtové škrty 60 miliard eur za pět let, veřejné investice 50 miliard. Přijímat uprchlíky, ale odlišovat ekonomické migranty, rozvíjet debatu o legalizaci eutanazie.

Le Penová hlásá nutnost rozsáhlých reforem, vymezuje se vůči přistěhovalectví, chce vypsat referendum o vystoupení z EU. Rétoriku ohledně eura však aktuálně zmírnila - trvá na svém plánu přejít k "národní měně," ale chtěla by dvě současně používané měny, jako to bylo před zavedením eura. Od eura zpět k franku by chtěla přejít do dvou let.

Chce zrušit schengenský prostor a opětovně zavést hranice, zrušit protiruské sankce a společně s Ruskem bojovat proti Islámskému státu. Plánuje zvýšit výdaje na obranu z jednoho na tři procenta HDP, odejít z vojenského velení NATO, obnovit povinnou vojenskou službu snížit počet přistěhovalců o 80 procent a stanovit limit na 10.000 lidí ročně. Uzavřela by radikální mešity, zakázala nosit na veřejnosti ostentativní náboženské symboly, hlavně pak muslimské plavky neboli burkiny.

Chce snížit počet poslanců o polovinu, zrušit administrativní členění země na regiony. Plánuje snížit věk odchodu do důchodu z 62 na 60 let, snížit daně pro domácnosti, chránit domácí podniky a zavést tříprocentní dovozní daň.

Chce zavést "inteligentní protekcionismus" vysokými daněmi na najímání zahraničních pracovníků a na import. Naopak chudým slibuje nové dávky. Najala by 15.000 nových policistů a vystavěla nové věznice.

Související

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron

Rok po předčasných volbách, které zásadně posílily krajní pravici a oslabily jeho vlastní tábor, čelí francouzský prezident Emmanuel Macron opět hrozbě politického patu. Navzdory veřejným prohlášením, že nové volby nechystá, roste tlak na to, aby rozhodnutí o předčasných volbách zopakoval. Macron podle spolupracovníků zvažuje další krok, který by mu umožnil obnovit kontrolu nad chaotickou scénou, ale hrozí, že by krizi ještě prohloubil.
Emmanuel Macron Komentář

Porážkou Le Penové to teprve začíná. Francie se potřebuje dát dohromady

Francie vyhrála bitvu, celou válku má ale ještě před sebou. Krajní pravice u voleb utrpěla významnou porážku a nenaplnily se tak obavy z první takové vlády od nacistické okupace. Přesto ale kombinace středu a levice může vést k další nestabilitě a prohloubení krize ve francouzské politice, jejíž stabilita i samotná existence jsou životně důležité pro Evropu i svět. 

Více souvisejících

volby ve Francii Emmanuel Macron Marine Le Pen Francie

Aktuálně se děje

před 27 minutami

NATO

NATO vítá Trumpovu dohodu s Dánskem ohledně Grónska

NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Podzim, ilustrační fotografie.

Počasí během prodlouženého víkendu. Postupně se má oteplovat

Příští víkend bude tím prvním během astronomického podzimu a zároveň bude prodloužený o pondělní státní svátek. Meteorologové sice zatím vidí pouze do neděle, ale mají dobré zprávy. Teploty by podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) měly vystoupat nad 20 stupňů. 

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci

Důchodci mohou až do 30. září požádat o zaslání valorizačního oznámení v tištěné podobě pro nadcházející lednovou valorizaci. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Klienti, kteří již v minulosti o zasílání tištěného oznámení požádali, nemusí žádost podávat znovu. 

včera

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem

V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

včera

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

včera

včera

včera

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy