Poražená Le Penová zůstává silným opozičním hlasem

Francouzská krajně pravicová kandidátka Marine Le Penová odešla dnes v rozhodujícím druhém kole prezidentských voleb poražena. Ke zklamání svých stoupenců nedosáhla na 40 procent hlasů dlouho avizovaných průzkumy veřejného mínění. Přece jen jde ale o úspěch. Ukázala, že představuje významnou názorovou sílu nespokojenců se současnou situací v zemi, na kterou musejí politici brát zřetel. Dokázala k sobě přilákat hlasy více než třetiny voličů, což je skoro dvojnásobek toho, čeho dosáhl před 15 lety její otec Jean-Marie Le Pen ve finálovém souboji s Jacquesem Chirakem. Osobně si také polepšila oproti předchozím volbám před pěti lety, kdy skončila třetí.

Politička, která se nyní pasovala do role nejsilnějšího opozičního seskupení v zemi, stále ještě může plánovat účast v následujících volbách v roce 2022, pokud její vítězný soupeř Emmanuel Macron hluboce zklame své voliče - tak jak se to stalo nynějšímu socialistickému prezidentovi Françoisi Hollandeovi, který kvůli výrazné ztrátě popularity raději ani na druhé funkční období nekandidoval, ačkoli na to právo měl.

Vůdkyně nacionalistické strany Národní fronta dnes nedokázala přesvědčit rozhodující množství voličů o své vizi ochranářské Francie, která vzdoruje Evropské unii prakticky na všech frontách. Nezbavila se nálepky pravicové extremistky, která měla pro krajně levicové voliče větší váhu než ekonomický program, který se místy nápadně podobal plánům levicového radikála Jeana-Luka Mélenchona. Ten dal po vypadnutí v prvním kole najevo svůj odpor k Le Penové, což podle průzkumů veřejného mínění vyslyšela více než polovina z více než 19 procent jeho voličů.

Totéž se jí nepodařilo ani na pravé polovině politického spektra, kde pravicový konzervativec François Fillon vyzval svých téměř 20 procent voličů, aby raději podpořili Macrona. Poslechla ho patrně polovina z nich, třetina pak přece jen volila Le Penovou.

Krajně pravicové kandidátce se nepovedl podle všeho hlavně závěr kampaně před druhým kolem, kdy se střetla v jediném televizním duelu s Macronem. Podle médií byla útočná, ale zároveň nejistá ve stěžejních argumentech. Soupeřit klidnému Macronovi nemohla hlavně v ekonomických otázkách a dopustila se podle následné analýzy dvou desítek lží a nepodložených tvrzení.