Machester - Příznivci Islámského státu (IS) vyjadřující radost nad teroristickým útokem v Manchesteru, při němž zemřelo 19 lidí a 50 dalších bylo zraněno. Někteří dokonce vyzývají k dalším atentátům.
Pokud se potvrdí, že výbuch ve vstupní hale manchesterské multifunkční arény byl teroristickým útokem, byl by nejtragičtějším od útoků v londýnské městské dopravě v roce 2005. Čtyři britští muslimové tehdy zabili 52 lidí.
"Zdá se, že bomby britského letectva padající na děti v Mosulu a Rakce se právě vrátily do #Manchesteru," napsal uživatel registrovaný pod jménem Abdul Haqq. Británie je členem mezinárodní koalice vedené Spojenými státy, která ze vzduchu útočí na cíle radikálů z IS v Sýrii a Iráku.
Uživatelé twitteru spojovaní s radikální islamistickou scénou podle Reuters krátce po útoku začali zveřejňovat příspěvky, v nichž se vzájemně vybízeli k útokům na západní cíle coby "osamělí vlci".
Sdíleli také videa s výhrůžkami adresovanými Evropě a Spojeným státům. "Doufáme, že pachatel je jedním z vojáků chalífátu," napsal uživatel ve skupině napojené na IS na sociální síti telegram.
V současné době nemá ministerstvo vnitra ČR informace o tom, že by atentát měl bezprostřední vliv na bezpečnost v České republice a že by Česku hrozilo bezprostřední nebezpečí. Policie podle ministra Milana Chovance přesto ještě preventivně posílí svou přítomnost v místech s větší koncentrací lidí, tedy i na kulturních a společenských akcích. "Vyšší ochrana měkkých cílů je naše priorita, a s pořadateli veřejných akcí proto pravidelně komunikujeme," uvedl Chovanec.
Mluvčí vlády Martin Ayrere na twitteru uvedl, že premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je ve spojení s ministrem vnitra. Současně potvrdil Chovancovo tvrzení, že vláda nemá informace o tom, že by ČR hrozilo bezprostřední nebezpečí.
Související
Přeživší útoku na koncertě Ariany Grande podali žalobu na tajnou službu MI5
Britská MI5 nevyužila příležitost, aby zabránila atentátu v Manchesteru
výbuch v aréně v Manchesteru (23. května 2017) , Islámský stát (IS) , sociální sítě , Velká Británie
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák