Vědci po 50 letech zopakovali jeden z nejotřesnějších experimentů v historii. A byli skutečně překvapeni

Americký sociální a experimentální psycholog Stanley Milgram vešel do dějin díky dvěma originálním experimentům o lidské společnosti. Jeden z nich se vědci rozhodli po 50 letech zopakovat, aby zjistili, zda se výsledek změní. A výsledkem byli opravdu překvapeni.

Milgramův experiment z roku 1967 vedl k objevu fenoménu „malého světa“. O co přesně jde? Ve zkratce se ukázalo, že libovolná dvojice obyvatel USA může mezi sebou najít spojení prostřednictvím průměrně šesti osob. Ještě známější je však jeho pokus z roku 1963, který ukázal, jak dalece jsou lidé ochotni poslouchat autoritu, i když je v konfliktu s vlastním svědomím.

K prvnímu pokusu Milgrama inspiroval proces s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem. Zabýval se tím, co všechno jsou lidé ochotni udělat, když jim to nařídí autorita. V pečlivě připraveném pokusu pak řekl dobrovolníkům, že budou hrát učitele a svým žákům v jiné místnosti při špatných nebo žádných odpovědích dávat stále silnější elektrické šoky. „Žáci“ dostali pokyn, že mají od jisté intenzity naříkat a křičet, a pokud „učitelé“ nechtěli pokračovat, experimentátor jim říkal, že to musejí udělat.

Celkem 65 % „učitelů“ dovedlo experiment až do konce a pokud „žáci“ vůbec nereagovali, dovedli jej do konce všichni. Procento těch, kteří odmítli pokračovat, prudce vzrostlo, pokud je výzkumník úkoloval jen telefonem a pokud byli „učitelé“ a „žáci“ ve stejné místnosti. Stejné výsledky vykázali muži i ženy, a to i v mnoha opakovaných pokusech na jiných místech. Obdobné pokusy s „vězni“ a „dozorci“ na Stanfordu v roce 1971 musel prof. Zimbardo dokonce předčasně ukončit, aby neohrozily zdraví pokusných osob.

Vědci z Polska se teď po 50 letech rozhodli, že Milgramův experiment znovu vyzkoušejí v praxi. Své výsledky zveřejnili v magazínu Social Psychological and Personality Science. „Naším cílem bylo zjistit, s jak vysokou úrovní poslušnosti bychom se setkali mezi obyvateli Polska,“ píší autoři. „Je třeba zdůraznit, že testy Milgramova paradigmatu nebyly nikdy provedeny ve střední Evropě. Otázky unikátní historie země v tomto regionu a otázka poslušnosti vůči úřadu se nám zdají mimořádně zajímavé,“ přiznávají vědci.

Do polské studie se zapojilo 80 účastníků – 40 můžu a 40 žen – ve věku mezi 18 až 69 lety. Účastníci měli mačkat až 10 tlačítek, každé mělo vysílat vyšší „šoky“. Výsledky ukazují, že míra poslušnosti účastníků k experimentátorovi je stejně vysoká jako u původní studií Milgrama. Poláci zjistili, že 90% lidí bylo v experimentu ochotno jít na nejvyšší úroveň označenou jako 450 voltů.

„Stojí za zmínku, že počet lidí, kteří odmítali plnit příkazy experimentátora, byl třikrát vyšší, když byla žákem žena. Malá velikost vzorku nám ale neumožňuje vyvodit silné závěry,“ uvádí výzkumníci. Vědci také říkají, že i když Milgramova studie nemůže být přesně replikována kvůli etickým omezením, výsledky byly podobné tomu, co Milgram zjistil před 50 lety.

Související

Škola, ilustrační fotografie.

Unie se snaží pomáhat středoškolákům i v oblasti duševního zdraví. Cestou mohou být i dny volna

Česká středoškolská unie se již deset let aktivně zapojuje do veřejné debaty ohledně vzdělávacího systému. „Reflektujeme názory středoškoláků, analyzujeme strategické dokumenty a pracujeme na odborných stanoviscích k aktuálnímu dění ve školství. Zabýváme se zejména dopady jednotlivých rozhodnutí na mladé lidi a snažíme se o to, aby jejich názory nezapadaly,“ nastínila členka představenstva ČSU Alexandra Obracajová pro EuroZprávy.cz. 

Více souvisejících

psychologie Polsko Vědci

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

před 1 hodinou

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

před 4 hodinami

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

před 6 hodinami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 7 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 8 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

včera

včera

USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil v ranním rozhovoru pro stanici Fox & Friends, že Spojené státy přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem a že by měly obdržet finanční kompenzaci za úsilí spojené s jeho ochranou. V reakci na snahy Íránu ovládnout tuto strategickou námořní trasu Trump uvedl, že USA průliv dříve střežily zadarmo, ale nyní za to dostanou zaplaceno hodně peněz, přičemž neupřesnil, jak by tento mechanismus měl fungovat. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy