Vědci po 50 letech zopakovali jeden z nejotřesnějších experimentů v historii. A byli skutečně překvapeni

Americký sociální a experimentální psycholog Stanley Milgram vešel do dějin díky dvěma originálním experimentům o lidské společnosti. Jeden z nich se vědci rozhodli po 50 letech zopakovat, aby zjistili, zda se výsledek změní. A výsledkem byli opravdu překvapeni.

Milgramův experiment z roku 1967 vedl k objevu fenoménu „malého světa“. O co přesně jde? Ve zkratce se ukázalo, že libovolná dvojice obyvatel USA může mezi sebou najít spojení prostřednictvím průměrně šesti osob. Ještě známější je však jeho pokus z roku 1963, který ukázal, jak dalece jsou lidé ochotni poslouchat autoritu, i když je v konfliktu s vlastním svědomím.

K prvnímu pokusu Milgrama inspiroval proces s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem. Zabýval se tím, co všechno jsou lidé ochotni udělat, když jim to nařídí autorita. V pečlivě připraveném pokusu pak řekl dobrovolníkům, že budou hrát učitele a svým žákům v jiné místnosti při špatných nebo žádných odpovědích dávat stále silnější elektrické šoky. „Žáci“ dostali pokyn, že mají od jisté intenzity naříkat a křičet, a pokud „učitelé“ nechtěli pokračovat, experimentátor jim říkal, že to musejí udělat.

Celkem 65 % „učitelů“ dovedlo experiment až do konce a pokud „žáci“ vůbec nereagovali, dovedli jej do konce všichni. Procento těch, kteří odmítli pokračovat, prudce vzrostlo, pokud je výzkumník úkoloval jen telefonem a pokud byli „učitelé“ a „žáci“ ve stejné místnosti. Stejné výsledky vykázali muži i ženy, a to i v mnoha opakovaných pokusech na jiných místech. Obdobné pokusy s „vězni“ a „dozorci“ na Stanfordu v roce 1971 musel prof. Zimbardo dokonce předčasně ukončit, aby neohrozily zdraví pokusných osob.

Vědci z Polska se teď po 50 letech rozhodli, že Milgramův experiment znovu vyzkoušejí v praxi. Své výsledky zveřejnili v magazínu Social Psychological and Personality Science. „Naším cílem bylo zjistit, s jak vysokou úrovní poslušnosti bychom se setkali mezi obyvateli Polska,“ píší autoři. „Je třeba zdůraznit, že testy Milgramova paradigmatu nebyly nikdy provedeny ve střední Evropě. Otázky unikátní historie země v tomto regionu a otázka poslušnosti vůči úřadu se nám zdají mimořádně zajímavé,“ přiznávají vědci.

Do polské studie se zapojilo 80 účastníků – 40 můžu a 40 žen – ve věku mezi 18 až 69 lety. Účastníci měli mačkat až 10 tlačítek, každé mělo vysílat vyšší „šoky“. Výsledky ukazují, že míra poslušnosti účastníků k experimentátorovi je stejně vysoká jako u původní studií Milgrama. Poláci zjistili, že 90% lidí bylo v experimentu ochotno jít na nejvyšší úroveň označenou jako 450 voltů.

„Stojí za zmínku, že počet lidí, kteří odmítali plnit příkazy experimentátora, byl třikrát vyšší, když byla žákem žena. Malá velikost vzorku nám ale neumožňuje vyvodit silné závěry,“ uvádí výzkumníci. Vědci také říkají, že i když Milgramova studie nemůže být přesně replikována kvůli etickým omezením, výsledky byly podobné tomu, co Milgram zjistil před 50 lety.

Související

Škola, ilustrační fotografie.

Unie se snaží pomáhat středoškolákům i v oblasti duševního zdraví. Cestou mohou být i dny volna

Česká středoškolská unie se již deset let aktivně zapojuje do veřejné debaty ohledně vzdělávacího systému. „Reflektujeme názory středoškoláků, analyzujeme strategické dokumenty a pracujeme na odborných stanoviscích k aktuálnímu dění ve školství. Zabýváme se zejména dopady jednotlivých rozhodnutí na mladé lidi a snažíme se o to, aby jejich názory nezapadaly,“ nastínila členka představenstva ČSU Alexandra Obracajová pro EuroZprávy.cz. 
Pavouk, ilustrační fotografie.

Bojíte se pavouků? Zcela zbytečně, shodují se vědci. Proč vzniká arachnofobie ale zatím neví

Ekolog z italského Národního výzkumného ústavu Stefano Mammola považuje paniku okolo pavouků za přehnanou. „Regionální událost, kdy pavouk kousne farmáře v malé vesnici uprostřed Austrálie, dokáže vyvolat velký ohlas. Brzy jsou takové zprávy ve všech světových médiích,“ popsal pro americké noviny The New York Times. Podle něj mezi lidmi chybí dobrá informovanost o chování pavouků.

Více souvisejících

psychologie Polsko Vědci

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 49 minutami

Rusko, Kreml

Rusko varuje NATO: Podpora Ukrajiny na ruském území nebude bez následků

Ředitel ruské Zahraniční zpravodajské služby (SVR) Sergej Naryškin varoval členy NATO, že jejich zapojení do útoků ukrajinské armády na ruském území nebude bez následků. V rozhovoru pro periodikum Národní obrana, který citovala agentura Reuters, zdůraznil, že Západ si musí uvědomit vážnost situace, aby se vyhnul přímému vojenskému konfliktu s Ruskem.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump

Jak obejít Trumpa? Čínské firmy přišly na způsob, jak neplatit cla

Nová cla nastávajícího prezidenta USA Donalda Trumpa jsou na obzoru, ale některé čínské společnosti možná již znají způsoby, jak se jim vyhnout. Někteří odborníci přirovnávají cla ke hře „whack-a-mole“, kde se obchodní toky jednoduše přesměrují, pokud jsou potenciální zisky dostatečně vysoké.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

Domluva Bidena s Trumpem? Expert pro EZ okomentoval povolení použití raket dlouhého doletu pro Ukrajinu

Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Ukrajině využití amerických zbraní dlouhého doletu proti ruskému území. Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz uvedl, že jejich nasazení umožní Ukrajině zasahovat klíčové cíle v ruském týlu. Rozhodnutí prezidenta Bidena podle něj mohlo být ovlivněno nasazením hned několika faktory.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy