Berlín – Německo už za několik týdnů čekají volby do spolkového sněmu. Ovlivnit by je podle serveru Politico mohl turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan – jen ne tak, jak asi doufá.
Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu Merkelovu a další "nepřátele Turecka". To by ale podle Politica mohlo paradoxně posílit právě Merkelovou, což Erdogan zcela jistě neměl v úmyslu.
Zatímco konzervativní kancléřka nikdy neměla velkou podporu mezi etnickými Turky, její hlavní soupeř - sociální demokraté Martina Schulze (SPD) - byl tradičně různými menšinovými komunitami podporováni, takže právě SPD by byla více zasažena, jestliže Turci oprávnění volit v Německu výzvu Erdogana opravdu vyslyší.
„Je pravda, že Němci s tureckým zázemím mají tendenci hlasovat pro levicové strany, přestože tento rozdíl nebyl v posledních několika letech zcela jasný," řekl Niels Annen, německý poslanec a mluvčí pro zahraniční záležitosti SPD v Bundestagu. Ne každý Němec tureckého původ však bude slepě následovat Erdoganovo odvolání, uvedl Annen.
Z celkového počtu 61,5 milionů oprávněných německých voličů představují voliči tureckého původu asi 1,2 milionu, což se na první pohled může zdát nepatrné množství. Ale i takové relativně malé skupiny mohou mít vliv, připomíná Politico.
Nejen, že by němečtí voliči tureckého původu snížili podíl hlasů SPD, ale mohli by také ovlivnit to, jaké budou možnosti pro poskládání koaliční vlády. CDU Angely Merkelové zřejmě vládu povede, naznačují průzkumy, ale její partneři by mohli být oslabeni, Také se zdá, že se letos do německého parlamentu dostane rekordní množství stran.
Erdogan před několika dny prohlásil, že hlavní příčinou současné krize mezi Berlínem a Ankarou je boj o voliče. Turci s volebním právem by podle něj neměli dávat hlas tureckým nepřátelům – a k těm řadí Merkelovou, šéfa koaličních socialistů Martina Schulze i opoziční Zelené. Erdogan také řekl, že Německo porušuje normy Evropské unie.
Jeho intervence vyvolala ostrou reakci mezi německými politiky. Merkelová prohlásila, že Německo „nedovolí žádné vměšování do voleb" a „nenechá nikoho, včetně prezidenta Erdoğana, mít vliv na právo německých občanů, bez ohledu na jejich původ, hlasovat svobodně."
Ministr zahraničí Sigmar Gabriel doplnil, že Berlín nebude tolerovat žádné turecké vměšování do německé politiky. „Toto hrubé vměšování do německého předvolebního boje ukazuje, že chce Erdogan štvát lidi v Německu proti sobě," řekl. Výroky tureckého prezidenta dál označil za „nebývalý zásah do suverenity" Německa a za „ošklivou hru". Šéf německé diplomacie rovněž vyzval všechny Turky v Německu, aby se voleb zúčastnili. „Je jedno, jakého jsme původu, je jedno, jaký pas máme: Všichni jsme společně občankami a občany demokratické a svobodné země," uvedl.
Pobouřeně reagoval také předseda sociální demokracie a kandidát na kancléře Martin Schulz. Podle něj Erdogan už přišel o veškerou soudnost. Také předseda turecké obce v Německu Gökay Sofuoglu vyzval Turky žijící v Německu, aby se spolkových voleb navzdory Erdoganovým slovům zúčastnili. "Nepotřebujeme, aby nás někdo poučoval v otázkách demokracie," řekl.
Velké popularitě se u Němců tureckého původu těšil hlavně někdejší kancléř za SPD Helmut Schmidt, kterého dodnes tamní turecká komunita označuje za „Papa Schmidta“. Během posledních národních voleb v roce 2013 téměř dvě třetiny všech oprávněných německých Turků hlasovaly pro sociální demokraty, ve srovnání s pouhými 25,7 procenty, které strana ve volbách získala celkově, ukázal průzkum agentury Data 4U, který se specializoval na německé Turky a další etnické menšiny. Konzervativci Merkelové, kteří s 41,5 procenty hlasů vyhráli, získali pouze 7 procent hlasů turecké komunity.
Související
Istanbulem otřáslo zemětřesení. Oběti nejsou, promluvil Erdogan
Tureckem otřásají masivní demonstrace. Úřady se po zatčení Erdoganova rivala snaží blokovat sociální sítě
Recep Tayyip Erdogan , Angela Merkelová , Martin Schulz (předseda Evropského parlamentu) , Německo , Turecko , Volby v Německu
Aktuálně se děje
před 5 minutami
K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti
před 1 hodinou
Odstěhujte se, než vás definitivně zaplaví voda, vzkázali vědci obyvatelům jednoho z nejznámějších měst USA
před 2 hodinami
Francie čelí rozsáhlému skandálu. Na více než sto školách a školkách docházelo k týrání dětí
před 2 hodinami
Teherán popřel Rubiova slova. Dohoda Íránu s USA jen tak nebude
před 3 hodinami
Tropické počasí ještě zesílí, nejvíce potrápí jižní Moravu. Platí výstraha
před 4 hodinami
Rubio naznačil, že dohoda s Íránem by mohla být už dnes
před 5 hodinami
Tropické počasí přidělává starosti. Meteorologové opět varují před požáry
před 5 hodinami
Bude dobrá a lepší než Obamova, řekl Trump o případné dohodě s Íránem
před 7 hodinami
Počasí: Tropy vystřídá ochlazení, pak se vedra vrátí
včera
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
včera
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
včera
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
včera
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
včera
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
včera
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
včera
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
včera
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
včera
OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
včera
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
včera
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města
Zdroj: Libor Novák