Oslo - V Norsku je po parlamentních volbách rozhodnuto. Středopravý blok dosavadní premiérky Erny Solbergové získal 89 křesel ve 169členném parlamentu. Vůdce opoziční Dělnické strany Jonas Gahr Störe již porážku uznal.
Solbergová, šéfka Konzervativní strany, se v předvolební kampani prezentovala jako záruka pokračujícího ekonomického růstu, labouristický vůdce Störe sliboval, že posílí sociální stát, ovšem za cenu opětovného zvýšení daní, které konzervativní vláda snižovala.
Solbergová, která bývá svými stoupenci přirovnávána k německé kancléřce Angele Merkelové, zaznamenala pro stranu historické vítězství. Od roku 1985 se totiž žádné konzervativní vládě v ropné velmoci Norsku nepodařilo obhájit mandát.
Z pondělních voleb sice Dělnická strana vyšla jako nejsilnější jednotlivá politická formace, získala ale pouhých 27,4 procenta hlasů, což je podle deníku Aftenposten druhý nejhorší výsledek strany od druhé světové války. Norská média píší o debaklu.
Konzervativní strana Höyre v čele s "železnou Ernou", jak bývá Solbergová přezdívána, tvořila od roku 2013 menšinovou vládu společně s populistickou, protiimigrační Stranou pokroku za podpory Křesťanské lidové strany a Liberální strany Venstre.
Ani pro vítězku Solbergovou ale nebude situace jednoduchá. Její strana ztratila oproti minulým volbám ve Stortingu tři místa, takže bude ještě víc závislá na podpoře menších stran středopravého bloku a její vláda by mohla být méně stabilní. Křesťanská lidová strana a Liberální strana Venstre se navíc výrazně neshodují v názorech s protiimigrační Stranou pokroku, především v otázce přistěhovalecké politiky a budoucnosti těžby ropy.
Jak Křesťanská lidová strana, tak Liberální strana Venstre se v předvolební kampani vyslovily pro přísné omezení průzkumů nových nalezišť ropy a zemního plynu kolem malebného souostroví Lofoty a Vesteraaly a v dalších arktických oblastech. Strana pokroku naopak propaguje rozšíření těžby ropy v Arktidě a větší utrácení energetických zisků.
Související
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Trump neunesl, že nedostal Nobelovu cenu. Vulgárně se pustil do Norska
Aktuálně se děje
před 47 minutami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 50 minutami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 1 hodinou
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 2 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 3 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 3 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 4 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 5 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 5 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 7 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Zdroj: Libor Novák