Berlín - Německý parlament vzešlý z nedělních voleb může být největší v dějinách spolkové republiky. Zasednout v něm v důsledku zvláštností volebního systému může kolem 685 poslanců.
I přes očekávaný nárůst počtu poslanců musí téměř všechny dosavadní parlamentní strany počítat s tím, že po volbách obsadí méně křesel než dosud. Klesne zřejmě i podíl žen ve Spolkovém sněmu.
V Německu není počet poslanců stálý, ale volby od voleb se mění. Může za to volební systém, v němž má každý volič dva hlasy. Prvním volí konkrétní osobnost v některém z 299 jednomandátových volebních obvodů, druhým pak jednu z politických stran. Pro rozložení sil v parlamentu je zásadní právě druhý hlas, protože mandáty jsou stranám přidělovány úměrně k počtu těchto hlasů.
První hlasy zase sehrávají zásadní úlohu, pokud jde o počet poslanců. Může se totiž stát, že některá z politických stran v dané spolkové zemi získá v jednomandátových obvodech více křesel, než by odpovídalo procentu druhých hlasů, které dostala. V takovém případě se jí i tito přímo zvolení poslanci ponechají a navýší se o ně počet členů parlamentu - jde o takzvané dodatečné mandáty. Ostatním stranám jsou pak zase přiděleny takzvané kompenzační mandáty, aby nebyla narušena proporcionalita výsledků.
Tento systém vede k tomu, že v parlamentu pravidelně zasedá více poslanců, než by odpovídalo nynějšímu základnímu počtu 598. Zatím nejvíc jich bylo mezi lety 1994 a 1998 (672 poslanců) a ve volebním období 1998 až 2002 (669 poslanců). V těchto dvou periodách byl ale základní počet poslanců vyšší než dnes, činil 656 zákonodárců a dodatečných mandátů tedy nebylo až tolik.
Nedělní volby mají šanci i tyto rekordy překonat. Politolog Joachim Behnke z univerzity v jihoněmeckém Friedrichshafenu, který je jedním z největších odborníků na dodatečné mandáty, počítá s tím, že v příštím Spolkovém sněmu zasedne zhruba 685 zákonodárců.
Související
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
před 2 hodinami
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
před 3 hodinami
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
před 4 hodinami
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
před 6 hodinami
Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty
před 7 hodinami
Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou
včera
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
včera
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
včera
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
včera
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
včera
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
včera
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
včera
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
včera
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
včera
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
včera
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
včera
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
včera
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
včera
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
včera
Počasí opět zvýšilo riziko požárů. Hrozí především na Moravě
Tropické počasí sice v úvodu července v Česku nepanuje, přesto na některých místech opět hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Nebezpečí je největší v části Moravy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě