Co si uprchlíci myslí o Itálii? Vůči zemi necítí oddanost

Dotazováno bylo přes 10 tisíc muslimských přistěhovalců v 15 zemích Evropské unie - Rakousko, Belgie, Kypr, Německo, Dánsko, Řecko, Španělsko, Finsko, Francie, Itálie, Malta, Nizozemí, Švédsko, Slovinsko a Velká Británie. Ve zmiňovaných státech žije přes 96 procent muslimských uprchlíků v EU.

V Itálii žije poměrně velká menšina vyznávající islám, jejich počet se odhaduje přes 2,2 miliony. U otázky ohledně toho, zda cítí nějaké vazby vůči své hostitelské zemi, měli dotazovaní ohodnotit svou oddanost od jedničky (nejnižší) do pěti. V Itálii byl celkový průměr nejnižší z dotazovaných zemí, hodnota výsledku se rovnala 3,3. Naopak nejlépe se cítili ve Švédsku (4,4) a Finsku (4,6).

Průzkum se ale primárně zaměřil na zkoumání míry diskriminace, přičemž v celé Evropě až 40 procent respondentů uvedlo, že zažilo na vlastní kůži harašení kvůli své barvě pleti nebo z důvodu, že měli status migranta. Dále také uvedli, že s nespravedlivým zacházením se setkávají až pětkrát ročně. Nejvíce postižení kvůli náboženství se cítili být uprchlíci ze severní Afriky v Itálii a Nizozemí.

Studie se také zabývala tím, zda menšiny znají svá práva ohledně antidiskriminačních zákonů. Tato informace se liší podle místa důvodu. Uprchlíci s tureckými kořeny byli z 82 procent dobře obeznámeni s legislativou a vědí dobře, na jaké příslušné orgány se obrátit v případě nutnosti. Naopak migranti z jižní Asie o svých právech věděli jen 21 procent, podle autorů studie je to dáno tím, že jihoasijští migranti se také méně setkávají s diskriminací a cítí tak méně potřebu vyhledávat právní pomoc.