Katalánsko protestuje proti policii, v Barceloně se sešlo 300 tisíc demonstrantů

Barcelona - V katalánské metropoli Barceloně se na protest proti policejnímu násilí, které doprovázelo nedělní referendum o nezávislosti Katalánska, sešlo asi 300 tisíc lidí.

Kvůli násilí muselo být ošetřeno skoro 900 lidí, kteří se pohybovali u volebních místností, aby tam odhlasovali, anebo aby je bránili před zasahujícími policisty.

Protestuje se na mnoha dalších místech, zablokovány jsou desítky silničních tahů v celém Katalánsku. Původně avizovaná generální stávka se dotkla částečně veřejné dopravy, nevyučovalo se na vysokých školách, v omezeném režimu fungovaly nemocnice.

Mnoho lidí se sešlo u katalánského sídla Lidové strany španělského premiéra Mariana Rajoye. Jeho vláda považuje úsilí katalánských lídrů za protiústavní a od začátku proti němu postupovala nekompromisně. Španělské ministerstvo vnitra tvrdí, že při nepokojích provázejících referendum bylo zraněno i 431 příslušníků federálních bezpečnostních složek; podle katalánských zdrojů to bylo o řád méně.

Protestující se shromáždili také před policejní prefekturou, kterou hlídal mohutný kordon policistů. Demonstrovalo se i před ubytovnami policistů, kteří v neděli proti voličům hrubě zasahovali. Španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido v této souvislosti obvinil katalánskou regionální vládu, že podněcuje obyvatelstvo k povstání.

BBC uvádí, že provozu barcelonského letiště El Prat se stávka nedotkla, údajně pracují i taxikáři. Mnoho katalánských politických, odborových a jiných organizací na dnešek volalo po stávce ve všech společenských sférách, největší španělská odborářská sdružení UGT a CCOO ale iniciativu nepodpořila, takže zřejmě nebyl narušen například chod velkých továren.

Zastavila se práce v barcelonském přístavu, zavřená zůstala řada kulturních památek včetně katedrály Sagrada Familia. Všechny tréninky zrušil fotbalový klub FC Barcelona. Poslední údaje katalánských úřadů hovoří o zhruba 50 zablokovaných silnicích, podle deníku El País zůstaly zavřené téměř všechny školy a do práce nepřišly mimo jiné tři čtvrtiny pracovníků státních zdravotnických zařízení.

Terčem kritiky je hlavně španělská federální policie, jejíž zásah proti účastníkům kontroverzního referenda o nezávislosti považují organizátoři stávky za hrubé porušení práv a svobod. „Lidé jsou opravdu hodně naštvaní," řekl třiapadesátiletý účastník manifestace před katalánským ústředím španělské policie. „Pryč s okupačními silami" a „Ulice jsou pořád naše", skandovaly davy.

Související

Více souvisejících

Katalánsko Španělsko Barcelona referendum Španělsko Policie Španělsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy