Větrné elektrárny jsou pro hlupáky, prohlásil Trump. Shodou v době, kdy polovina Evropy postaví obří centrum

Tato dohoda, ačkoliv není přímou reakcí na Trumpova slova, představuje pro Evropu zásadní krok k posílení energetické bezpečnosti. Cílem je snížit závislost kontinentu na dovozu americké ropy a plynu, a to v době, kdy se Spojené státy pod Trumpovým vedením stávají pro Evropu nepředvídatelným partnerem.

Evropa následuje příklad dalších mocností, jako jsou Indie nebo Čína, které vidí v obnovitelných zdrojích cestu k energetické nezávislosti. Naproti tomu Spojené státy se pod novou administrativou plně orientují na fosilní paliva a snaží se omezit rozvoj větrných a solárních projektů. Podle odborníků se tak USA v energetice stále více přibližují státům jako Saúdská Arábie nebo Rusko.

Projekt v Severním moři má ambici stát se největším uzlem čisté energie na světě. Pod společnou deklaraci se podepsaly Německo, Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko a Velká Británie. Plán počítá s produkcí 100 gigawattů energie z mořských větrných elektráren, což by mělo pokrýt spotřebu přibližně 100 milionů domácností.

Země zapojené do projektu chtějí vybudovat odolný energetický systém propojený podmořskými kabely vysokého napětí. Pro Evropu je to nezbytné, protože její vlastní zásoby fosilních paliv docházejí. Produkce v Severním moři klesá a velké nizozemské plynové pole bylo uzavřeno kvůli riziku zemětřesení.

Evropská unie v současnosti dováží téměř 60 % své energie, což ji činí velmi zranitelnou vůči vnějšímu tlaku. Rusko již v minulosti využilo plyn jako zbraň po invazi na Ukrajinu. Evropa sice rychle omezila závislost na ruských dodávkách, ale nahradila je masivním dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG) právě ze Spojených států.

Závislost na americkém plynu však vystavuje Evropu kolísavým cenám a politickým rizikům. Trumpova administrativa již dříve naznačila, že export energie vnímá jako nástroj k prosazování své moci. Transatlantické vztahy navíc poškodily Trumpovy snahy o získání Grónska a hrozby zavedením vysokých cel.

Odborníci se shodují, že čistá energie nabízí cestu k větší suverenitě. Větrné a solární elektrárny už v roce 2025 poprvé vyprodukovaly více elektřiny než fosilní paliva, přičemž samotný vítr tvořil 19 % produkce v EU. Podle politologů se tyto zdroje stávají páteří evropské energetiky, nikoliv jen alternativou.

Ačkoliv větrný průmysl čelí výzvám v podobě rostoucích nákladů na materiál a práci, evropská dohoda sází na úspory z rozsahu a lepší propojení sítí. Změnil se také způsob, jakým evropské elity o obnovitelné energii přemýšlejí – už nejde jen o klima, ale především o ekonomiku a politickou stabilitu.

Paradoxně tak Trumpova rétorika a jeho příklon k fosilním palivům urychlují rozvoj čisté energie na druhé straně Atlantiku. Tím, že Washington tlačí na své spojence skrze vývoz plynu, nepřímo nutí Evropu k rychlejšímu budování vlastních udržitelných zdrojů v Severním moři.