Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.
V Česku jsou v současné v provozu větrné elektrárny s instalovaných výkonem 339 megawattů (MW). Loni sice byly poprvé od roku 2019 postaveny čtyři nové větrné elektrárny, konkrétně v rámci projektu Moravice-Melč II v Moravskoslezském kraji s celkovým výkonem 8,8 MW, v současnosti ale stále čekají na připojení do sítě. V celé Evropě loni fungovaly větrné elektrárny s výkonem 19,1 gigawattu (GW), z toho zhruba 85 procent v EU.
"V Česku jsme v rozvoji větrných elektráren zaspali. Z větru tu pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny. Potenciál je přitom řádově vyšší," uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Podle aktuálních údajů České společnosti pro větrnou energii jsou v Česku v pokročilé fázi přípravy projekty s výkonem přes 250 MW. "Ve srovnání s čísly z okolních států jde samozřejmě o velmi malé číslo, ale musíme si uvědomit, že sektor se v Česku přes deset let nerozvíjel, že začínáme prakticky od nuly," podotkl Chalupa. V Evropě by mělo v příštích pěti letech podle očekávání Wind Europe vzniknout kolem 19,6 GW nových větrných elektráren ročně.
Podle odhadu komory by větrné elektrárny v Česku měly v roce 2030 dosáhnout celkového výkonu kolem 1000 MW. Jeden ze čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany má přitom instalovaný výkon 510 MW.
Ze studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR podle komory vyplynulo, že větrné elektrárny by tuzemsku mohly pokrýt až 28 procent aktuální roční spotřeby. Největší potenciál pro využití větrných elektráren je podle studie v Jihomoravském kraji, na Vysočině a v Moravskoslezském kraji. Největším problémem při přípravě větrné elektrárny je podle komory délka povolovacích procesů.
Technologie větrných elektráren se podle zástupců oboru postupně vyvinula. Aktuálně projektované zdroje mohou běžně dosahovat výšky po gondolu přes 150 metrů, lopatky dalších i 80 metrů. "Obor prochází postupným technologickým vývojem. V Česku nám zcela utekla jedna generace větrných elektráren, po stometrových tak přicházejí rovnou stopadesátimetrové,” uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.
Připustil, že větší elektrárny jsou sice v krajině víc vidět, při dobrém umístění to však podle něj není na závadu. "Naopak, nepotřebujeme jich stavět tolik a dodají výrazně víc elektřiny, než ty menší,” dodal Janeček. Pro srovnání, na výrobu stejného množství elektřiny bylo podle něj před 18 lety potřeba desetkrát víc větrných elektráren než v současnosti.
S nadějí nyní zástupci oboru vzhlížejí například k novele energetického zákona, kterou v pondělí odeslalo vládě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Návrh počítá s možností zakládání energetických společenství pro sdílení místně vyrobené elektřiny. Sdílení bude možné prostřednictvím distribuční sítě. Umožněno by to mělo být od začátku příštího roku.
MPO v lednu také spustilo nové kolo aukcí na provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů. Aukce mají podporovat například stavbu větrných či vodních elektráren nebo bioplynových stanic.
Související
Ceny energií se příští rok změní. Distributoři zveřejnili nové ceníky
Vláda oznámila miliardové úspory v energetice. Vojáci zůstávají v povodňových oblastech
Energetika , větrné elektrárny
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 10 minutami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 1 hodinou
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
včera
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
Současná situace kolem války na Ukrajině je poznamenána významnými kroky jak Spojených států, tak Ruska, přičemž obě strany se snaží získat výhodu v konfliktu před možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, uvedl server BBC.
Zdroj: Libor Novák