Rusko chce diktovat, které země mohou být v NATO

Podle informací z ruského velvyslanectví v Belgii, které zveřejnil deník Izvestija, trvá Moskva na tom, aby byl tento slib stvrzen „na papíře“. Ruská diplomacie zároveň požaduje zrušení závěrů bukurešťského summitu z roku 2008, kde se členské státy shodly, že se Ukrajina a Gruzie v budoucnu stanou členy bloku.

Požadavek na právní zakotvení těchto záruk zdůvodňuje zastupitelský úřad tím, že veškeré předchozí ústní sliby o nerozšiřování aliance byly ze strany NATO zapomenuty nebo ignorovány v momentě, kdy se to Západu hodilo.

Zástupci velvyslanectví v této souvislosti připomněli období sjednocování Německa, kdy měli tehdejší lídři NATO slíbit vedení Sovětského svazu, že organizace nemá žádné plány na expanzi východním směrem. Dokumenty potvrzující tato slova jsou podle ruské strany uloženy v archivech západních zemí, ale záměrně se nezveřejňují.

Téma bezpečnostních záruk a nerozšiřování NATO rezonovalo již před zahájením plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, kdy Moskva předala Washingtonu návrh smlouvy obsahující právě tyto body.

Podle zdrojů agentury Reuters z loňského roku si prezident Vladimir Putin klade písemné odmítnutí dalšího rozšiřování aliance a garantování neutrality Ukrajiny jako jednu z hlavních podmínek pro ukončení válečného konfliktu. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa následně odmítla zvažovat členství Kyjeva v NATO a navrhla jej nahradit jinými formami bezpečnostních záruk.

Sám Putin opakovaně prohlásil, že Západ Rusko „podfoukl“ a „oklamal“, když nedodržel údajné přísliby z minulosti. Bývalý generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v minulosti tyto argumenty odmítal s tím, že se nejedná o agresivní expanzi ze strany organizace, ale o svobodné a demokratické rozhodnutí států na východě k NATO přistoupit.

Po vypuknutí války na Ukrajině se aliance rozšířila o Finsko a Švédsko, čímž se délka společné hranice Ruska se zeměmi NATO téměř zdvojnásobila na 3 000 kilometrů a Baltské moře se fakticky stalo vnitřním mořem aliance.