Norsko vyhodilo 46 miliard korun na uprchlíky zbytečně, programy na integraci nefungují

Oslo - Příchod uprchlíků do Evropy trápí mnoho států Unie, některé se snaží žadatele o azyl co nejrychleji začlenit do společnosti a pracovního trhu. Tomu mají pomoci zejména integrační programy, kde se cizinci mají co nejrychleji naučit jazyk a přizpůsobit se většině, nyní se však ukazuje, že mnoho projektů je zcela nefunkčních.

Vysoká životní úroveň činí z Norska velice žádanou zemí pro uprchlíky, mnozí sem míří kvůli azylu i vysokým sociálním dávkám. Země vynaložila nemálo finančních prostředků k tomu, aby je všechny integrovala, nyní se však ukazuje, že snahy byly zbytečné. Přes 27 tisíc azylantů se nyní ve třídách učí norštině, většina však i po ukončení dvouletého programu jazyk neovládá a do práce se nezapojí.

Norská ministryně pro migraci a integraci, Sylvi Listhaug, nedávno obdržela 300 stránkovou zprávu o situaci integračního programu. Report uvádí, že i přes vynaložené peníze, výsledek je jen málo pozitivní. "Je zde obrovský prostor pro vylepšení," řekla Anne Britt Djuv, jedna z autorek studie.

Vládní cíle jsou přitom těžko dosažitelné. Norsko si slibovalo, že do roka od ukončení programu, by mělo alespoň 70 procent účastníků mít stálou práci případně pokračovat ve studiu na vysoké škole. Jenže zpráva uvádí, že programy mají jen malý účinek na začlenění azylantů, znalost jazyka jim vůbec nepomáhá v tom, aby si stálé zaměstnání našli.

Po čtyřech letech fungování programu jen 20 procent účastníků úspěšně složilo zkoušky z norského jazyka. Situaci komplikuje i fakt, že mnoho azylantů mělo minimální nebo téměř žádné předchozí vzdělání. Mají problém se čtením i psaním ve svém rodném jazyce, naučit se nový jazyk je pro ně velmi obtížné. Ministryně Sylvi Listhaug označila výsledky za katastrofické.

Podle studie mladší uprchlíci, kterým se v zemi původu dostalo alespoň základního vzdělání, se začleňují mnohem rychleji a snadněji, ale dospělí běženci, kteří možná kdysi do školy chodili, ale už léta nemuseli psát nebo číst, integrační program mnohdy nedokončí. Ti, kteří uspěli u jazykových zkoušek, mají ve většině případů zaměstnání, ale není zcela jasné, zda jazyk jim pomohl se zaměstnáním, nebo naopak interakce v práci z Nory zlepšila jejich komunikační dovednosti.

Výzkum taky zjistil, že mnohým uprchlíkům připadá integrační program zbytečný, nepotřebný nebo nefunkční. Někteří uvádějí, že účast na projektu jim nepřinesla žádnou pomoc na pracovním trhu. Norská vláda přitom podle zdrojů vložila na pomoc uprchlíkům v přepočtu již více než 46 miliard korun.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto

Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA

Gabriela, původem z Bolívie, vstoupila do Spojených států před více než dvěma desetiletími skrytá pod hromadou kukuřičných stvolů v kufru auta pašeráka. Dnes, jako hospodyně v Marylandu, patří mezi nejméně 13 milionů nelegálních migrantů, kteří v USA žijí. Tito lidé sem přišli buď nelegálně, překročili povolenou délku pobytu na víza, nebo mají dočasnou ochranu před deportací.
Migranti z Latinské Ameriky míří do USA

Migranti se bojí nástupu Trumpa. Začali mobilizovat

Blížící se druhé funkční období prezidenta Donalda Trumpa vyvolává mezi imigranty v USA, jejich zaměstnavateli a podpůrnými organizacemi rostoucí obavy a mobilizaci. Trump slíbil, že se zaměří na deportaci milionů nelegálních přistěhovalců, což podle CNN budí obavy o osudy rodin a komunit napříč Spojenými státy.

Více souvisejících

uprchlíci norsko Státní integrační program

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy