Berlín s Mnichovem spojil nový rychlostní koridor, svezla se i Merkelová

Berlín - Rychlostní železniční koridor dnes nově spojil dvě německá města – Berlín a Mnichov. Při příležitosti jeho dnešního slavnostního otevření se kromě dalších politiků svezla i německá kancléřka Angela Merkelová. 

Otevření koridoru bude znamenat mimo jiné i to, že od nového jízdního řádu, který začne platit v neděli, bude rychlejší spojení mezi Berlínem a Vídní přes Německo a Rakousko, než kratší trasou přes Českou republiku. Rychlejší bude nově také cesta vlakem mezi Berlínem a Vídní, která bude s přestupem v Norimberku trvat osm hodin 15 minut. Cesta mezi oběma metropolemi přes Prahu a Břeclav půjde nejrychleji zvládnout za osm hodin a třicet minut.

Z Berlína do Mnichova má cesta rychlovlakem ICE nově trvat méně než čtyři hodiny; cesta mezi oběma městy se tak zkrátí o více než dvě hodiny. Společnost Deutsche Bahn (DB) chce dnešním otevřením údajně nejmodernější železniční tratě v Německu konkuruje i aerolinkám a Německo je díky ní propojenější, pochvaloval si šéf německých drah Richard Lutz.

„Otvíráme novou kapitolu dějin železnice v Německu," citovala Lutze agentura DPA. Deutsche Bahn tak podle něj přichystala největší vylepšení nabídky od reformy drah v roce 1994. Prospěch z toho prý bude mít 17 milionů lidí a zároveň se to pozitivně projeví na celém území spolkové republiky.

Výrazné zrychlení spojů umožnila dostavba 107 kilometrů dlouhého úseku trati, který se nachází především ve spolkové zemi Durynsko. Mnohaletá výstavba s řadou tunelů a mostů je součástí projektu, který přišel na zhruba deset miliard eur (256 miliard korun).

Nejrychlejší vlaky, které trasu zpočátku budou jezdit třikrát denně, 623 kilometrů mezi oběma městy zvládnou za 3 hodiny 55 minut. Německé dráhy věří, že se díky tomu počet cestujících mezi dvěma velkoměsty zdvojnásobí na 3,6 milionu ročně.

Německý ministr dopravy Christian Schmidt označil novou trať za „základní projekt německé jednoty".

Do jednoho ze dvou mimořádně vypravených vlaků nastoupila i kancléřka Merkelová. Na berlínském hlavním nádraží pak prohlásila, že je ohromená tím, jak se tímto dopravním projektem prohlubuje německá jednota. Nová rychlostní trať podle ní bude mimořádně výkonná a konkurenceschopná vůči letecké a silniční dopravě.

Nadšení však nesdílejí všichni. Sdružení cestujících Pro Bahn poukázalo na to, že mimo Berlín a Mnichov se otevření nové trati projeví spíš časovými ztrátami kvůli nutnosti čekat na navazující spoje.

Terčem kritiky je také údajně netransparentní cenový systém koncernu. Sdružení Bahn für alle tvrdí, že jízdenky jsou příliš drahé, a dráhy tak k mobilitě lidí příliš nepřispívají. Německý cyklistický klub ADFC zase poukázal na to, že na nové trati nebude umožněna přeprava jízdních kol, protože už po ní nebudou jezdit spoje kategorie Intercity (IC).

Související

Více souvisejících

Německo železnice Vlaky doprava Angela Merkelová

Aktuálně se děje

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

včera

Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden

Nejméně dva lidé nepřežili nedělní střelbu na gastronomickém festivalu v americkém Seattlu. Dalších pět osob utrpělo zranění. Zatím nejmenovaného pachatele se policistům podařilo zadržet, informovala americká stanice NBC News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy