Londýn - Završení odchodu Británie z EU je naplánováno na 29. března 2019. Podle poslanců z výboru pro brexit by ale Británie měla zvážit omezené prodloužení procesu odchodu země z EU, pokud to bude zapotřebí k dojednání podrobností o budoucích vztazích Londýna s EU.
Britská premiérka Theresa Mayová oficiálně oznámila Bruselu úmysl své země odejít z EU loni 29. března. Tím Británie aktivovala článek 50 Lisabonské smlouvy, který popisuje postup pro případ, že některá členská země má zájem odejít z unie.
Británie chce mít do října 2018 základ obchodní dohody, parlamentní výbor pro brexit ve své zprávě ale varuje, že tento termín bude těžké dodržet.
"Je složité říci, jak v oné krátké době, která zbývá, bude možné plně dojednat dohodu o obchodu a přístupu na trhy, spolu s řadou dalších dohod, včetně té o zahraničních vztazích a obranné spolupráci," konstatoval výbor. "Pokud bude v říjnu stále zbývat dohodnout zásadní aspekty budoucího partnerství, měla by vláda žádat omezené prodloužení realizace článku 50," dodal výbor.
Podle zprávy by také mělo být možné prodloužit přechodné období po odchodu Británie z EU za předpokládaných 21 měsíců. Parlamentní výbor pro brexit také vyzval vládu, aby předložila podrobný plán řešení režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Británie dříve uvedla, že chce opustit celní unii, ale nechce mezi Irskem a Severní Irskem vytvořit standardní hranici s celními kontrolami.
Skupina poslanců Konzervativní strany uvedenou zprávu kritizovala a prohlásila, že takováto zdržení při brexitu by se rovnala zrazení vůle britských občanů.
Související
Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová
Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
Brexit , Velká Británie , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek