Putinův triumf? Rusko zůstane složitým partnerem, zoufá si německý ministr. Tisk je ještě ostřejší

Berlín - Jasné vítězství Vladimira Putina v prezidentských volbách nepotěšilo Německo. Spolková ministr zahraničí Heiko Maas dnes uvedl, že Rusko i nadále zůstane složitým partnerem.

Mass zpochybnil spravedlivost hlasování, napsala agentura Reuters. "Výsledek voleb v Rusku pro nás nebyl překvapivý, stejně jako okolnosti hlasování. Z našeho pohledu nelze hovořit o zcela spravedlivé politické soutěži," řekl Maas novinářům v Bruselu, kam dorazil na schůzku šéfů diplomacií EU.

"Rusko zůstane složitým partnerem. Ale Rusko bude také zapotřebí při řešení velkých mezinárodních konfliktů, takže chceme pokračovat v dialogu," dodal.

Mluvčí německé vlády Steffen Seibert uvedl, že kancléřka se Putinovi chystá pogratulovat. Podle jeho názoru bude telegram obsahovat i zmínku o problémech v německo-ruských vztazích. "Máme s Ruskem rozdílné názory a velmi jasně kritizujeme ruskou politiku v některých otázkách, jako je Ukrajina či Sýrie," konstatoval mluvčí. I on přitom zdůraznil, že je nutné udržovat s ruskou vládou a prezidentem kontakt.

Gratulace již Putinovi přišla od francouzské krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penové. Podle ní je Putinovo vítězství známkou "stability a demokratických základů" Ruska. Národní fronta také vyzvala Evropskou unii, aby "ukončila absurdní a kontraproduktivní politiku vydírání, výhrůžek a sankcí" vůči Rusku.

Putin získal 76,67 procenta odevzdaných hlasů. Politickou scénu největší země světa ovládá už 18 let - čtrnáct let byl prezidentem a čtyři roky předsedou ruské vlády.

Německý a rakouský tisk znovuzvolení Putina ruským prezidentem vnímá i jako posílení vládce Kremlu vůči Západu. "Plný zadostiučinění díky prezidentským volbám" Putin podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) naznačil, jak budou vypadat příští roky. Vyřešit konflikty, jako je ten kolem útoku jedovatou látkou v Británii, pravděpodobně nebude jednodušší. "Po svém triumfálním znovuzvolení se ruský prezident Vladimir Putin postavil Západu v konfliktu kolem chemického útoku na bývalého agenta čelem," upozornil FAZ na skutečnost, že Putin ještě v neděli večer odmítl jako nesmysl obvinění, že je Rusko do útoku nervovou látkou na bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala zapleteno.

"Tento případ je jen poslední eskalací v největším napětí mezi Ruskem a Západem od dob studené války. Díky jasnému znovuzvolení jde Putin do konfliktu se Západem posílen," převzaly shodně liberálně-konzervativní list a rakouský liberální deník Die Presse komentář agentury DPA. Die Presse navíc naznačil, že spor s Londýnem mohl Putinovi získat další voliče.

Rakouský Der Standard uvedl, že síla ruského prezidenta má co do činění se slabostí ruské opozice, i když úřady vytvořily všechny podmínky nutné pro jasné vítězství. "Ale i když ruské prezidentské volby 2018 nevejdou do učebnic dějin jako příklad spravedlnosti a transparentnosti, je jasné, že opozici chybí nejen hlavy, ale také jednotná strategie. Ve volbách se upět ukázala jako roztříštěná," konstatoval Der Standard.

Německý Handelsblatt dnes přináší komentář s titulkem "Putinovo moderní Rusko už nemá daleko k Sovětskému svazu". Píše o netransparentnosti voleb, roztříštěnosti opozice, ale také o tom, že Putin v uplynulých funkčních obdobích postupně sázel stále více na "silnou ruku státu v hospodářství a nejpozději od anexe Krymu kladl důraz na zahraniční politiku. "Místo růstu si nyní Putin dělá reklamu stabilitou a velmocenským statusem," napsal Handelsblatt.

Související

Antony Blinken

Nord Stream 2 podrývá bezpečnost Ukrajiny, uvedl šéf americké diplomacie Blinken

Plynovod Nord Stream 2 je ruský geopolitický projekt podrývající bezpečnost Ukrajiny a hrozba pro energetické zabezpečení Evropy, řekl dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. Na jednání se svým německým protějškem Heikem Maasem se zástupci obou států shodli, že budou společně i nadále stát proti ruským "provokacím" vůči Ukrajině.

Více souvisejících

Heiko Maas Vladimír Putin Německo Rusko Noviny / tisk Angela Merkelová Marine Le Pen

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy