Soud EU vyčinil Polsku: Těžbou v chráněném pralese porušilo unijní právo

Unijní soud dal Evropské komisi nyní za pravdu v tom, že rozhodnutí polských úřadů o kácení bylo porušením povinností, které Polsko má na základě dvou směrnic týkajících se ochrany životního prostředí - směrnice o stanovištích a směrnice o ochraně ptáků.

Polské ministerstvo životního prostředí, v jehož čele v lednu Jana Szyszku vystřídal Henryk Kowalczyk, už v únoru uvádělo, že bude rozhodnutí evropského soudu respektovat. "Čekáme na oficiální znění verdiktu, ale shodně s tím, co slíbil ministr Kowalczyk, se rozsudku přizpůsobíme," uvedl dnes muvčí Aleksander Brzózka. Polská média připomněla, že s rozsudkem není spjat žádný finanční postih (kromě zaplacení soudních výloh), protože Polsko již dříve z pralesa stáhlo těžkou techniku. Pokud by ale obnovilo těžbu, komise by mohla požadovat mnohamilionovou pokutu.

"Je to svátek pro prales, protože ministerstvo si nemůže dovolit rozsudek ignorovat," uvedli ochránci přírody podle listu Gazeta Wyborcza. Verdikt podle nich platí pro celý prales, a na to bude muset ministerstvo přihlížet při stanovení limitů těžby. "Těší nás, že unijní pravidla zachránily Bělověžský prales před intenzivní těžkou, která by změnila světový unikát v obyčejný hospodářský les. Naopak mrzí, že ministra zastavil až zásah soudu," míní aktivisté Greenpeace. Očekávají od státních lesů, že nyní stáhnout své žaloby na aktivisty, kteří se snažili lesníkům bránit v kácení.

Ministr Kowalczyk mezitím potvrdil, že verdikt bude respektovat a také zakrátko předloží Evorpské komise "návrh kompromisního řešení" další ochrany pralesa.

Evropská komise v červenci 2017 vyzvala Polsko, aby v pralese přestalo kácet. Konstatovala tehdy, že těžba dřeva byla zahájena ve velkém rozsahu a musí přestat. Polské úřady v březnu 2016 umožnily ztrojnásobení těžby, a to i v oblastech, které byly dosud vyloučeny z jakéhokoli zásahu. Postup zahrnující i likvidaci staletých stromů schválil ministr životního prostředí do roku 2021 kvůli trvajícímu šíření lýkožrouta smrkového.

Spor o těžbu v pralese, který je na seznamu světového dědictví UNESCO a lokalitou patřící do sítě Natura 2000, je jen jedním z několika ostře sledovaných sporů mezi Evropskou komisí a Varšavou v poslední době. Soud EU už loni v listopadu rozhodl o možné pokutě až 100.000 eur (asi 2,5 milionu Kč) denně v případě, že se Polsko odmítne řídit jeho předběžným opatřením zastavujícím těžbu až do rozsudku samotného. Komise ale zatím nepožádala o to, aby soud rozhodl pokutu udělit.

Soudní dvůr dnes uvedl, že příslušné polské úřady neposoudily v roce 2016 dopady lesnických zásahů na chráněnou lokalitu, jak měly udělat podle směrnice o stanovištích. Podle ní musí mít totiž úřady jistotu, že plánovaný zásah nebude mít trvalé škodlivé účinky na celistvost dotyčné lokality. Posouzení vlivu provedené v roce 2015 podle soudu vědecké pochybnosti rozptýlit nemohlo.

Soudní dvůr EU dnes také poukázal na to, že komisí napadená polská rozhodnutí o těžbě v pralese nemají žádná omezení ohledně stáří stromů a umožňují kácení z důvodů "veřejné bezpečnosti" bez upřesnění konkrétnějších podmínek, které by věc ospravedlňovaly. Polská argumentace podle soudu neumožňuje mít za to, že aktivní lesnické zásahy mohly být odůvodněny nezbytností zastavit šíření lýkožrouta.

Těžba navíc podle soudu vede k zániku části chráněné lokality, a tak na rozdíl od toho, co tvrdí Polsko, nemůže být opatřením, které má oblast chránit. Soud také upozornil, že lýkožrout nebyl v plánu péče o prales pro rok 2015 jako hrozba identifikován a naopak právě těžba staletých smrků a borovic, které brouk napadl, za potenciální hrozbu označena byla. Těžba navíc podle unijního soudu ohrozila některá místa rozmnožování a stanoviště určitých chráněných brouků.

Směrnice o ochraně ptáků zakazuje například úmyslné ničení, poškozování a odstraňování hnízd a vajec volně žijících ptáků. Rozhodnutí polských úřadů o těžbě by podle soudu k poškozování a ničení míst rozmnožování ptáků nevyhnutelně vedlo. Polská strana přitom nerozhodla o konkrétních ochranných opatřeních, která by úmyslné zásahy do života ptáků vyloučila a zajistila také dodržování zákazů plynoucích ze směrnice.

Po rozhodnutí unijního soudu je členský stát povinnen rozsudku v co nejkratší době vyhovět. Pokud dojde Evropská komise k názoru, že se tak nestalo, může podat novou žalobu s návrhem na uložení peněžitých sankcí.