Balkánský řezník Karadžič opět u tribunálu v Haagu, začal odvolací proces

Haag - V Haagu dnes začalo odvolací řízení v procesu s bývalým předákem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem, kterého Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) před dvěma roky poslal na 40 let do vězení za válečné zločiny, včetně genocidy ve Srebrenici. Karadžić žádá zrušení rozsudku a nový proces, zatímco žalobci, kteří se rovněž odvolali, navrhují doživotní trest. Očekává se, že pravomocný verdikt bude oznámen do konce roku.

ICTY vynesl prvoinstanční rozsudek 24. března 2016 a bývalého prezidenta bosenské Republiky srbské (RS) jím uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Týkají se genocidy, zločinů proti lidskosti a porušení válečného práva a zvyklostí vedení války spáchaných srbskými silami během ozbrojeného konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995.

Jediný bod, v němž Karadžiče tribunál viny zprostil, se týká genocidy v okresech sedmi bosenských měst - Ključ, Sanski Most, Prijedor, Vlasenica, Foča, Zvornik a Bratunac. Právě proti tomuto rozhodnutí ICTY se obžaloba odvolala a pro exprezidenta RS, který byl z titulu své funkce vrchním velitelem ozbrojených sil, opětně navrhla doživotní odnětí svobody.

Odvolací řízení se koná u Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který z rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN převzal agendu ICTY. Stání s vyjádřením stran k odvolacím návrhům je naplánováno na dva dny. Dnes začala obhajoba, v úterý bude na řadě obžaloba.

ICTY předloni prohlásil Karadžiče konkrétně vinným z genocidy spojené s masakrem, který spáchaly bosenskosrbské síly v létě 1995 v oblasti Srebrenice, a také z genocidy související s obléháním Sarajeva. Zároveň je podle rozhodnutí tribunálu odpovědný za vyhánění, vyhlazování, vraždy, deportace, nelidské zacházení, terorizování, protiprávní útoky proti civilním osobám a za braní rukojmích.

Karadžić v písemném odvolání poukázal na "48 věcných a procedurálních pochybení", která podle něj vedla k jeho nesprávnému odsouzení za genocidu a válečné zločiny. Navrhl proto zrušení rozsudku ICTY, nebo v případě, že MICT zruší verdikt jen v některých bodech, chce snížení trestu.

"Jsme tu dnes, abychom vás požádali o změnu odsuzujícího rozsudku nad Radovanem Karadžičem a o nařízení nového procesu," prohlásil na úvod odvolacího řízení Karadžičův obhájce Peter Robinson. Prvoinstanční proces před ICTY označil za "těžkopádný megaproces, který se vymknul kontrole" a porušil právo Karadžiče na spravedlivý proces.

V první reakci na rozhodnutí ICTY se Karadžić před dvěma roky označil za oběť "politického procesu zinscenovaného s cílem démonizovat srbský národ v Bosně a jeho samého". Robinson tehdy řekl, že proces nebyl spravedlivý, protože ho vedli soudci, "kteří nevědí nic o regionu, o jeho kultuře, o tamních jazycích ani o jeho historii, a protože byl veden na základě cizího procesního práva a v cizím jazyce".

Karadžić se před spravedlností dlouho ukrýval v Bělehradě, kde se vydával za léčitele, než byl 13 let po skončení války v Bosně zadržen a následně vydán tribunálu v Haagu. Proces s ním začal před ICTY v říjnu 2009.

Související

Více souvisejících

Radovan Karadžič Haagský tribunál Srbsko Válka v Jugoslávii

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

včera

včera

včera

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

včera

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump chce uznat Krym jako součást Ruska, může k tomu vyzvat i OSN

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje možnost oficiálního uznání ukrajinského poloostrova Krym jako součásti Ruské federace v rámci budoucí dohody o ukončení války mezi Moskvou a Kyjevem. S odvoláním na dva informované zdroje to uvedl server Semafor.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy