NATO se chystá na válku velkého rozsahu? Je to kvůli Rusku, přiznal generál Pavel

Brusel - Severoatlantická aliance se, především v důsledku ochlazení ve vztazích s Ruskem, v posledních letech opět výrazně soustředí na obranu území vlastních členských zemí, tedy na to, kvůli čemu před skoro 70 lety vznikla. Předseda Vojenského výboru NATO, český generál Petr Pavel, v této souvislosti upozornil, že se tak mění i důraz na vybavení a připravenost vojenských jednotek.

Ruská anexe Krymu a postup Moskvy vůči Ukrajině, spolu s řadou dalších událostí z posledních let, vedl v NATO k zásadním změnám. Aliance, jejíž především evropské členské země se do roku 2014 soustředily hlavně na zahraniční mise, začala s největším posilováním své vojenské přítomnosti na území východoevropských států.

Rusko podle NATO ve svém soupeření se Západem ovšem volí celou řadu postupů, od kybernetických útoků přes masivní dezinformační kampaně po snahu zasahovat do politického života členských zemí aliance. Ostré a jednotné reakce západních států se v posledních týdnech dočkalo použití nervové látky v jihoanglickém Salisbury, za které je podle Londýna Moskva velmi pravděpodobně odpovědná.

Ruský důraz na jiné metody konfliktu než je klasický ozbrojený střet tak podle generála Pavla neznamená, že by aliance nebyla připravená na vojenskou obranu území členských zemí.

"My neříkáme, že bychom se chystali na nějakou blízkou válku velkého rozsahu. Ale vzhledem k aktivitám Ruska musíme být na takovou alternativu připraveni. A to nejen na úrovni doktrinální a na úrovni strategického plánování, ale i pokud jde o plánování operační, o výcvik a souvisí s tím samozřejmě i výbava armád," upozornil Pavel.

Přesun zájmu od zahraničních misí k územní obraně se tak podle něj odráží v důrazu na vybavení a připravenost "tradičních" vojenských jednotek, a to znamená především pozemní síly. "A to včetně obrněných jednotek, které řekněme ještě před 20 lety vůbec nebyly v popředí a objevovaly se i úvahy o možném konci obrněné techniky jako přežitého druhu," řekl Pavel.

Pavel přitom v rozhovoru pro ČTK připomněl, že aliance počítá s českým závazkem poskytnout pro potřeby NATO jednu mechanizovanou brigádu a druhou mít připravenou pro případ potřeby. "Jestli se bavíme o brigádě středního typu, tak musí mít moderní obrněná pásová vozidla, musí to být i tanky, odpovídající dělostřelectvo a veškerá podpora ženijní, technická i další tak, aby brigáda byla jako celek použitelná jako jeden ze stavebních kamenů pro ozbrojené síly celé aliance," vypočetl Pavel.

NATO se už na summitu ve Walesu dohodlo, že všechny státy do roku 2024 dostanou své obranné výdaje na úroveň dvou procent hrubého domácího produktu. Česko patří mezi většinu zemí, kterým se to zatím nepodařilo. Na summitu NATO v létě přitom bude chtít americký prezident Donald Trump, který po vyšším podílu Evropanů na společné obraně volá dlouhodobě, chtít slyšet konkrétní věrohodné plány, jak se státy chtějí k oněm dvěma procentům skutečně dostat.

Generál Pavel přitom upozorňuje, že čísla v tabulkách a grafech nejsou pro vojáky to nejdůležitější. "Já jsem v tomto smyslu vnímán trochu jako kacíř i tady v alianci. Nás jako vojáky ani tak moc nezajímá, kolik se do té obrany vloží, jako spíš to, co a kdy se za ty peníze koupí," poznamenal. Dvouprocentní závazek tak Pavel vidí jen jako základní předpoklad k tomu, aby se aliančním státům podařilo praktickým obsahem naplnit "vojenské schopnosti", které pro potřeby NATO deklarovaly.

"Neměli bychom se jen všichni dívat na grafy, jak nám čísla pěkně rostou a kolik jsme utratili. Mělo by to být jasně provázané s tím, jak ty vložené peníze transformujeme do srozumitelných plánů výstavby, to se odrazí v akvizicích a to zase zpětně v rozpočtových opatřeních," poznamenal Pavel.

Například česká vláda i veřejnost by tak podle něj měly mít jasnou představu o tom, za co se peníze na obranu utrácejí a proč. "Bude jasné, jakým způsobem se mění schopnosti ozbrojených sil tak, aby byly lépe a více využitelné," dodal.

Pavel letos v červnu po třech letech končí ve funkci šéfa Vojenského výboru NATO, střídá jej britský generál Stuart Peach. Někdejší náčelník českého generálního štábu Pavel předpokládá, že po návratu do ČR a několika zbývajících měsících v uniformě odejde na podzim do zálohy. "Chci si nechat trochu prostor, abych si po šesti velice intenzivních letech na generálním štábu a v NATO trochu srovnal život, vrátil ho trochu do klidnějších kolejí. Udělám si nějakou sebereflexi a teprve potom se rozhodnu, co dál," plánuje.

Související

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Politico: Válka v Íránu odhalila zásadní trhliny v obranyschopnosti NATO

Probíhající konflikt v Íránu odhalil podle vojenských expertů a diplomatů zásadní trhliny v obranyschopnosti NATO. Ačkoliv se aliance do americko-izraelské války přímo nezapojila, střet v Perském zálivu ukázal nedostatky, které by mohly být kritické v případě případného útoku Ruska na členský stát. Evropští představitelé varují, že Moskva by mohla být připravena k agresi již kolem roku 2029, což zvyšuje tlak na urychlenou modernizaci armád.

Více souvisejících

NATO Petr Pavel Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu

Nepříjemný a zároveň nečekaný začátek přípravy na závěrečný turnaj před blížícím se mistrovstvím světa, tedy na Švédské hokejové hry, zažili čeští hokejisté. Nejprve v tréninkové hale Caratana Arena ve švédském Ängelholmu hledali někoho, aby v hale rozsvítil. Když se nakonec rozsvítit povedlo, byla odhalena díra v ledu. Nakonec byl tento původně naplánovaný trénink zrušen, aby mohl být nahrazen čtvrtečním ranním.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula

Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) vnesli více světla do probíhajícího vyšetřování nákazy na palubě výletní lodi MV Hondius. Šéf organizace podrobně zrekapituloval dosud známé a potvrzené případy, které odstartovaly mezinárodní zdravotní pohotovost. Celý řetězec tragických událostí začal u muže, u něhož se první příznaky objevily již 6. dubna a který nemoci podlehl o pět dní později.

včera

Letadla, ilustrační foto

Hantavirem se zřejmě nakazila i letuška. Na palubě letadla bylo téměř 400 lidí

Letecká společnost KLM potvrdila, že na palubě letu z jihoafrického Johannesburgu do Amsterdamu, kterým měla cestovat žena nakažená hantavirem, se nacházelo celkem 388 osob. Incident se odehrál 25. dubna a vyvolal rozsáhlá preventivní opatření ze strany nizozemských zdravotnických úřadů. Mezi lidmi na palubě bylo kromě cestujících také čtrnáct členů posádky.

včera

Prezident Trump Prohlédněte si galerii

NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor

Americký prezident Donald Trump musel nečekaně zastavit operaci „Projekt Svoboda“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou blokádu v Hormuzském průlivu a zajistit bezpečný průjezd lodí. K tomuto náhlému obratu došlo pouhých 36 hodin po spuštění akce poté, co klíčový spojenec v Perském zálivu – Saúdská Arábie – zablokoval americké armádě přístup ke svým základnám a vzdušnému prostoru.

včera

včera

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

včera

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

včera

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

včera

včera

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

včera

včera

Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Americký návrh má 14 bodů

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem bude brzy u konce. Většina lidí podle slov šéfa Bílého domu rozumí jeho snahám ukončit jaderné ambice Teheránu. Írán se americkým mírovým návrhem stále zabývá, informovala britská BBC. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy