NATO se chystá na válku velkého rozsahu? Je to kvůli Rusku, přiznal generál Pavel

Brusel - Severoatlantická aliance se, především v důsledku ochlazení ve vztazích s Ruskem, v posledních letech opět výrazně soustředí na obranu území vlastních členských zemí, tedy na to, kvůli čemu před skoro 70 lety vznikla. Předseda Vojenského výboru NATO, český generál Petr Pavel, v této souvislosti upozornil, že se tak mění i důraz na vybavení a připravenost vojenských jednotek.

Ruská anexe Krymu a postup Moskvy vůči Ukrajině, spolu s řadou dalších událostí z posledních let, vedl v NATO k zásadním změnám. Aliance, jejíž především evropské členské země se do roku 2014 soustředily hlavně na zahraniční mise, začala s největším posilováním své vojenské přítomnosti na území východoevropských států.

Rusko podle NATO ve svém soupeření se Západem ovšem volí celou řadu postupů, od kybernetických útoků přes masivní dezinformační kampaně po snahu zasahovat do politického života členských zemí aliance. Ostré a jednotné reakce západních států se v posledních týdnech dočkalo použití nervové látky v jihoanglickém Salisbury, za které je podle Londýna Moskva velmi pravděpodobně odpovědná.

Ruský důraz na jiné metody konfliktu než je klasický ozbrojený střet tak podle generála Pavla neznamená, že by aliance nebyla připravená na vojenskou obranu území členských zemí.

"My neříkáme, že bychom se chystali na nějakou blízkou válku velkého rozsahu. Ale vzhledem k aktivitám Ruska musíme být na takovou alternativu připraveni. A to nejen na úrovni doktrinální a na úrovni strategického plánování, ale i pokud jde o plánování operační, o výcvik a souvisí s tím samozřejmě i výbava armád," upozornil Pavel.

Přesun zájmu od zahraničních misí k územní obraně se tak podle něj odráží v důrazu na vybavení a připravenost "tradičních" vojenských jednotek, a to znamená především pozemní síly. "A to včetně obrněných jednotek, které řekněme ještě před 20 lety vůbec nebyly v popředí a objevovaly se i úvahy o možném konci obrněné techniky jako přežitého druhu," řekl Pavel.

Pavel přitom v rozhovoru pro ČTK připomněl, že aliance počítá s českým závazkem poskytnout pro potřeby NATO jednu mechanizovanou brigádu a druhou mít připravenou pro případ potřeby. "Jestli se bavíme o brigádě středního typu, tak musí mít moderní obrněná pásová vozidla, musí to být i tanky, odpovídající dělostřelectvo a veškerá podpora ženijní, technická i další tak, aby brigáda byla jako celek použitelná jako jeden ze stavebních kamenů pro ozbrojené síly celé aliance," vypočetl Pavel.

NATO se už na summitu ve Walesu dohodlo, že všechny státy do roku 2024 dostanou své obranné výdaje na úroveň dvou procent hrubého domácího produktu. Česko patří mezi většinu zemí, kterým se to zatím nepodařilo. Na summitu NATO v létě přitom bude chtít americký prezident Donald Trump, který po vyšším podílu Evropanů na společné obraně volá dlouhodobě, chtít slyšet konkrétní věrohodné plány, jak se státy chtějí k oněm dvěma procentům skutečně dostat.

Generál Pavel přitom upozorňuje, že čísla v tabulkách a grafech nejsou pro vojáky to nejdůležitější. "Já jsem v tomto smyslu vnímán trochu jako kacíř i tady v alianci. Nás jako vojáky ani tak moc nezajímá, kolik se do té obrany vloží, jako spíš to, co a kdy se za ty peníze koupí," poznamenal. Dvouprocentní závazek tak Pavel vidí jen jako základní předpoklad k tomu, aby se aliančním státům podařilo praktickým obsahem naplnit "vojenské schopnosti", které pro potřeby NATO deklarovaly.

"Neměli bychom se jen všichni dívat na grafy, jak nám čísla pěkně rostou a kolik jsme utratili. Mělo by to být jasně provázané s tím, jak ty vložené peníze transformujeme do srozumitelných plánů výstavby, to se odrazí v akvizicích a to zase zpětně v rozpočtových opatřeních," poznamenal Pavel.

Například česká vláda i veřejnost by tak podle něj měly mít jasnou představu o tom, za co se peníze na obranu utrácejí a proč. "Bude jasné, jakým způsobem se mění schopnosti ozbrojených sil tak, aby byly lépe a více využitelné," dodal.

Pavel letos v červnu po třech letech končí ve funkci šéfa Vojenského výboru NATO, střídá jej britský generál Stuart Peach. Někdejší náčelník českého generálního štábu Pavel předpokládá, že po návratu do ČR a několika zbývajících měsících v uniformě odejde na podzim do zálohy. "Chci si nechat trochu prostor, abych si po šesti velice intenzivních letech na generálním štábu a v NATO trochu srovnal život, vrátil ho trochu do klidnějších kolejí. Udělám si nějakou sebereflexi a teprve potom se rozhodnu, co dál," plánuje.

Související

Alexus Grynkewich

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.
Alexus Grynkewich

Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko

Severoatlantická aliance připravuje nový komplexní plán strategické obrany zaměřený na odražení případné ruské agrese proti svému východnímu křídlu. Strategický koncept nazvaný „Teorie vítězství“ (Theory of Victory) počítá s masivním zapojením bezpilotních prostředků a systémů využívajících umělou inteligenci přímo do obranných struktur aliance. 

Více souvisejících

NATO ,  Petr Pavel ,  Rusko

Aktuálně se děje

včera

Helen Hainesová

Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život

Nezávislá australská poslankyně Helen Hainesová utrpěla vážná zranění a v kritickém stavu byla přepravena do nemocnice v Melbourne. K incidentu došlo v pondělí odpoledne před její poslaneckou kanceláří ve městě Wangaratta ve státě Victoria. Šestašedesátiletá politička byla sražena bílým vozem značky Toyota Land Cruiser.

včera

Evropská unie

Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA

Spojené státy pohrozily Evropské unii tvrdými a zničujícími odvetnými opatřeními v případě, že Brusel prosadí plánované omezení přístupu amerických technologických společností na evropský trh. Varování v rozhovoru pro list Financial Times formuloval americký velvyslanec při EU Andrew Puzder. Reagoval tak na aktuální snahy o regulaci satelitní komunikace a rádiového spektra.

včera

včera

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

včera

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

včera

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

včera

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

včera

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

včera

Sébastien Lecornu

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil plnou podporu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, a to pouhých devět dnů před nadcházejícími volbami v Izraeli. Trump na sociálních sítích označil Netanjahua za velkého válečného premiéra a udělil mu svou kompletní podporu. Tento krok přichází po období znatelného napětí a zdrženlivosti, během něhož se americký prezident k politické situaci v zemi vyjadřoval velmi opatrně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump

Ukrajina provedla v noci na neděli jeden z největších letošních dronových útoků na Ruskou federaci, když zasáhla klíčový ropný terminál v Petrohradu. Tento ozbrojený úder proběhl navzdory výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Incident prohloubil napětí ve vzájemných vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem v době, kdy Ukrajina čelí dalším hrozbám před nadcházející zimou.

včera

18. října 2026 21:43

Ota Jirák

Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák

Česko na závěr tohoto říjnového víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel známý herec a dabér Ota Jirák. U veřejnosti byl asi nejznámější tím, že propůjčil hlas postavičce Hele z televizního Studia Kamarád. 

18. října 2026 20:28

Důchody, ilustrační fotografie.

Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik

Čeští důchodci by před nadcházející lednovou valorizací měli vzít na vědomí, že jedna věc se na začátku příštího roku stane naposledy. Lidem na účtu naposledy přistane doplatek za úvodní dny roku. Na rok 2027 už je totiž naplánovaná zásadní změna.

18. října 2026 19:16

18. října 2026 18:02

Od nuly až po dvacítku. Rozmanité počasí slibuje předpověď na nový týden

Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy