NATO se chystá na válku velkého rozsahu? Je to kvůli Rusku, přiznal generál Pavel

Brusel - Severoatlantická aliance se, především v důsledku ochlazení ve vztazích s Ruskem, v posledních letech opět výrazně soustředí na obranu území vlastních členských zemí, tedy na to, kvůli čemu před skoro 70 lety vznikla. Předseda Vojenského výboru NATO, český generál Petr Pavel, v této souvislosti upozornil, že se tak mění i důraz na vybavení a připravenost vojenských jednotek.

Ruská anexe Krymu a postup Moskvy vůči Ukrajině, spolu s řadou dalších událostí z posledních let, vedl v NATO k zásadním změnám. Aliance, jejíž především evropské členské země se do roku 2014 soustředily hlavně na zahraniční mise, začala s největším posilováním své vojenské přítomnosti na území východoevropských států.

Rusko podle NATO ve svém soupeření se Západem ovšem volí celou řadu postupů, od kybernetických útoků přes masivní dezinformační kampaně po snahu zasahovat do politického života členských zemí aliance. Ostré a jednotné reakce západních států se v posledních týdnech dočkalo použití nervové látky v jihoanglickém Salisbury, za které je podle Londýna Moskva velmi pravděpodobně odpovědná.

Ruský důraz na jiné metody konfliktu než je klasický ozbrojený střet tak podle generála Pavla neznamená, že by aliance nebyla připravená na vojenskou obranu území členských zemí.

"My neříkáme, že bychom se chystali na nějakou blízkou válku velkého rozsahu. Ale vzhledem k aktivitám Ruska musíme být na takovou alternativu připraveni. A to nejen na úrovni doktrinální a na úrovni strategického plánování, ale i pokud jde o plánování operační, o výcvik a souvisí s tím samozřejmě i výbava armád," upozornil Pavel.

Přesun zájmu od zahraničních misí k územní obraně se tak podle něj odráží v důrazu na vybavení a připravenost "tradičních" vojenských jednotek, a to znamená především pozemní síly. "A to včetně obrněných jednotek, které řekněme ještě před 20 lety vůbec nebyly v popředí a objevovaly se i úvahy o možném konci obrněné techniky jako přežitého druhu," řekl Pavel.

Pavel přitom v rozhovoru pro ČTK připomněl, že aliance počítá s českým závazkem poskytnout pro potřeby NATO jednu mechanizovanou brigádu a druhou mít připravenou pro případ potřeby. "Jestli se bavíme o brigádě středního typu, tak musí mít moderní obrněná pásová vozidla, musí to být i tanky, odpovídající dělostřelectvo a veškerá podpora ženijní, technická i další tak, aby brigáda byla jako celek použitelná jako jeden ze stavebních kamenů pro ozbrojené síly celé aliance," vypočetl Pavel.

NATO se už na summitu ve Walesu dohodlo, že všechny státy do roku 2024 dostanou své obranné výdaje na úroveň dvou procent hrubého domácího produktu. Česko patří mezi většinu zemí, kterým se to zatím nepodařilo. Na summitu NATO v létě přitom bude chtít americký prezident Donald Trump, který po vyšším podílu Evropanů na společné obraně volá dlouhodobě, chtít slyšet konkrétní věrohodné plány, jak se státy chtějí k oněm dvěma procentům skutečně dostat.

Generál Pavel přitom upozorňuje, že čísla v tabulkách a grafech nejsou pro vojáky to nejdůležitější. "Já jsem v tomto smyslu vnímán trochu jako kacíř i tady v alianci. Nás jako vojáky ani tak moc nezajímá, kolik se do té obrany vloží, jako spíš to, co a kdy se za ty peníze koupí," poznamenal. Dvouprocentní závazek tak Pavel vidí jen jako základní předpoklad k tomu, aby se aliančním státům podařilo praktickým obsahem naplnit "vojenské schopnosti", které pro potřeby NATO deklarovaly.

"Neměli bychom se jen všichni dívat na grafy, jak nám čísla pěkně rostou a kolik jsme utratili. Mělo by to být jasně provázané s tím, jak ty vložené peníze transformujeme do srozumitelných plánů výstavby, to se odrazí v akvizicích a to zase zpětně v rozpočtových opatřeních," poznamenal Pavel.

Například česká vláda i veřejnost by tak podle něj měly mít jasnou představu o tom, za co se peníze na obranu utrácejí a proč. "Bude jasné, jakým způsobem se mění schopnosti ozbrojených sil tak, aby byly lépe a více využitelné," dodal.

Pavel letos v červnu po třech letech končí ve funkci šéfa Vojenského výboru NATO, střídá jej britský generál Stuart Peach. Někdejší náčelník českého generálního štábu Pavel předpokládá, že po návratu do ČR a několika zbývajících měsících v uniformě odejde na podzim do zálohy. "Chci si nechat trochu prostor, abych si po šesti velice intenzivních letech na generálním štábu a v NATO trochu srovnal život, vrátil ho trochu do klidnějších kolejí. Udělám si nějakou sebereflexi a teprve potom se rozhodnu, co dál," plánuje.

Související

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

Více souvisejících

NATO Petr Pavel Rusko

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

včera

včera

Javier Milei

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

včera

Prezident Trump

Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.

včera

Petr Macinka

Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka se stal terčem neobvyklé provokace během jednoho ze svých rozhovorů. Člen vlády poskytl interview muži vystupujícímu v mikině a kukle, který se vydával za investigativního novináře Thomase Pauknera. Pod maskou se však ve skutečnosti skrýval aktivista Vojtěch Pšenák. 

včera

 J. D. Vance

USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance

Americký viceprezident JD Vance reagoval na zprávy o leteckém úderu v jižním Íránu, který zasáhl svatební oslavu a vyžádal si lidské životy. Na tiskovém brífinku ve Bílém domě prohlásil, že Spojené státy nikdy záměrně necílí na civilisty, avšak při bojových operacích se někdy stávají chyby. Zároveň vyjádřil značnou skepsi k informacím pocházejícím z oblasti a zdůraznil, že celou událost americká strana prověřuje.

včera

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé

Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.

včera

3. září 2026 22:02

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

3. září 2026 21:06

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy