Senátoři schválili snížení počtu europoslanců kvůli brexitu

Vicepremiér Richard Brabec (ANO) označil návrh za "pragmatické a uspokojivé" řešení. Podobně jako předseda senátního evropského výboru Václav Hampl (za KDU-ČSL) ocenil, že návrh nezavádí celounijní kandidátky bez ohledu na státní příslušnost.

Návrh počítá s tím, že dočasně bude neobsazeno 46 ze 73 křesel, které opustí britští europoslanci. V budoucnu by je mohli obsadit zástupci nových členských států EU. Zbývajících 27 nynějších britských mandátů by se mělo rozdělit mezi 14 členských zemí, které aktuální rozdělení křesel s ohledem na počet jejich obyvatel mírně znevýhodňuje.

Početně polepšit by si tak měly hlavně Francie a Španělsko, které získají navíc po pěti europoslancích; Itálii a Nizozemsku přibudou tři europoslanci. Irové dostanou dva europoslance a dalších devět zemí včetně Slovenska (14 mandátů) a Rakouska (19 mandátů) budou mít o křeslo víc.

Jednadvacet křesel bude mít v Evropském parlamentu tak jako Česko dalších pět zemí, a to Belgie, Portugalsko, Řecko, Maďarsko a nově Švédsko. Nejsilnější početní zastoupení zůstane Německu, které bude mít nadále 96 europoslanců. Nejmenší šestičlenné zastoupení zůstane Kypru, Maltě a Lucembursku.

Evropský parlament odmítl v rámci volebních úprav snahu o vytvoření celounijních nadnárodních kandidátek, kterou prosazoval zejména francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle kritiků včetně českých europoslanců by to přispělo k vytváření centralizované unie a posílilo by to zastoupení větších zemí na úkor malých a středně velkých.